Článek
Samotný fakt, že člověk není jediným „mluvícím“ tvorem, byl pro lidstvo dlouho nestravitelnou informací. I v dnešní době vědci zabývající se bioakustikou (která studuje zvuky vydávané živými organismy) a ekoakustikou (která studuje zvuky vydávané celými ekosystémy) naráží na odpor a nedůvěru nejen laické, ale i vědecké společnosti.
To, že primáti vydávají poplašná volání, která se liší podle predátora, delfíni se navzájem oslovují charakteristickým pískáním a někteří zpěvní ptáci dokáží různě seskupovat prvky svého volání a vytvářet nové významy, jsme ještě jakž takž schopní akceptovat.
Ale že by si mezi sebou povídali třeba i koráli? To už je na někoho silné kafe a většina odborníků se brání tomu, aby komunikaci označila za jazyk, protože žádná zvířecí vokalizace nesplňuje všechna kritéria. Přitom se stačí odtrhnout od široce rozšířeného antropocentrického pohledu a přijmout skutečnost, že komunikace se nemusí skládat jen ze slov, ale třeba i ze zpěvu nebo tance.
Na scénu přichází AI
S rozvojem technologií se zlepšila naše schopnost naslouchat. Dnes nám nástroje, jako jsou drony, digitální záznamníky a umělá inteligence, pomáhají porozumět zvukům přírody, třebaže někdy zůstávají lidskému sluchu skryty.
Všechna tato zařízení vytvářejí spoustu dat, která by bylo nemožné zpracovat ručně. Proto se výzkumníci obrací na umělou inteligenci, aby prošla hromady nahrávek a našla vzory, které by nám mohly pomoci pochopit, co si zvířata mezi sebou říkají. Pokroky v porozumění se povedly například u netopýrů, včel a korálů.
Netopýří jména a žvatlání
Jak uvádí web Scientific American, Yossi Yovel z univerzity v Tel Avivu se svým týmem sledoval dva a půl měsíce kaloně egyptské a zaznamenal jejich vokalizaci. Zjistil například, že netopýři při vzájemné komunikaci rozlišují pohlaví a mají jména.
Netopýří matky navíc mluví jinak se svými mláďaty než s ostatními netopýry. Ale zatímco lidské matky při rozhovoru s mláďaty zvyšují výšku hlasu, netopýří matky výšku hlasu snižují, na což jim malí netopýři odpovídají obdobou dětského žvatlání.
Robot, nebo včela?
Včely spolu komunikují prostřednictvím tance. Výzkumný tým v Německu zakódoval signály včel medonosných do robota, kterého poslal do úlu. Tento robot byl schopen využívat komunikaci včel při kmitavém tanci, aby včelám sdělil, že se mají přestat pohybovat, nebo kam mají letět za nektarem.
Jak to dělají koráli?
Zdravý korálový útes zní trochu jako podmořská symfonie. Útes a jeho obyvatelé, a dokonce i velryby vzdálené desítky kilometrů od něj, vydávají praskání, burácení, syčení a cvakání. Kdybyste mohli slyšet v ultrazvuku (tak jako umělá inteligence), mohli byste slyšet samotný korál.
Dokonce i larvy korálů prokázaly schopnost slyšet zvuky zdravého útesu. Tito tvorové jsou mikroskopičtí, nemají ruce ani nohy, ani zjevné prostředky sluchu a ani centrální nervovou soustavu. Nějakým způsobem však slyší zvuky zdravého útesu a dokáží k němu plavat.
Morální aspekt
Naše porozumění zvukovému bohatství světa můžeme využít k navázání bližšího vztahu s přírodou, a dokonce i k potenciálnímu zmírnění některých škod, které jsme napáchali. Je tu ovšem druhá stránka věci. Člověk si dokazuje nadvládu nad přírodou různými způsoby a možnost manipulovat s ostatními druhy prostřednictvím zvuku nebo tance by si určitě nenechal ujít.
Trochu skepticismu na závěr
Robert Seyfarth, emeritní profesor psychologie na Pensylvánské univerzitě, který více než 40 let studoval sociální chování a hlasovou komunikaci primátů v jejich přirozeném prostředí, má k užití umělé inteligence výhrady (viz The Guardian).
Problém je podle něj v tom, že ačkoli mnoho zvířat může mít propracovanou a složitou společnost, mají mnohem menší repertoár zvuků než lidé. Výsledkem je, že stejný zvuk může mít v různých situacích odlišný význam a pouze na základě studia kontextu - kdo je volajícím jedincem, jak je spřízněn s ostatními, kde se nachází v hierarchii, s kým komunikoval - lze doufat, že se význam podaří určit. A k tomu je nutné pozorovat zvířata naživo.
Anketa
Zdroje: The Guardian, Scientific American, Vox, The Ticker, Karen Bakker, The Sounds of Life: How Digital Technology Is Bringing Us Closer to the Worlds of Animals and Plants, Princeton University Press, 2022 (kniha)
