Článek
Nejde samozřejmě o přeměnu ve skutečného hada, ani housenky neovládají kouzla. Nicméně některé druhy mají opravdu přesvědčivé mimikry, a když jste na expedici v deštném pralese a vidíte, jak se na vás dívá zvíře zavěšené na větvi, v první chvíli vás polije strach, že jste narazili na hada. Možná vám bude připadat podezřelé, že je nějaký krátký, ale kdo by chtěl riskovat uštknutí, že?
Člověk asi nakonec maskující se housenku prokoukne, ovšem ptáci a ještěrky se místo filozofování dají na útěk, a o ty především druhu Hemeroplanes triptolemus (bez českého názvu) jde.
Vystrčí břicho a nafoukne hlavu
H. triptolemus patří mezi noční motýly z čeledi lišajovití a vyskytuje se pouze v Guatemale, Belize a Kostarice. Zelenohnědé zbarvení umožňuje jeho housence splývat s vegetací deštného pralesa. Někdy však samotné zbarvení nestačí. Jakmile housenka spatří nebezpečí, nebo se něčeho lekne, použije svůj druhý iluzionistický trik.
Nejprve se zavěsí na větvičku nebo stéblo a odhalí svoji žlutě zbarvenou spodní stranu s motivem hadí kůže, kde se nachází dvě lesklé černé skvrny, které znázorňují „hadí oči“. Následně si nasáváním vzduchu malými otvory v bocích (tzv. spirakulami) nafoukne hlavu a vytvoří iluzi trojúhelníkové lebky s jedovými žlázami. Pokud tvar smrtícího hada nestačí k tomu, aby odradila hladového predátora, housenka prudce trhne hlavou, jako by chtěla nepřítele udeřit.
Účinná obranná strategie
Přestože larva nemá žádnou skutečnou zbraň, zdá se, že tato strategie funguje. Vědci T. J. Hossie a T. N. Sherratt při pokusech s umělými housenkami zjistili, že oční skvrny a hlava ve tvaru hada mohou výrazně zvýšit šance housenky na přežití mezi ptačími predátory, a to i v oblastech, kde jsou hadi žijící na stromech vzácní. Ovšem žádná obrana není dokonalá. Pokud se predátor nezalekne vzhledu plaza, je mu housenka vydaná napospas, jed bohužel imitovat neumí.
Narazit na hadí housenku H. triptolemus je však velká vzácnost. Motýl sice žije asi 10 až 30 dní, ale larvální stádium, ve kterém se maskuje za hada, trvá jen několik dní. My to navíc máme z České republiky do deštného pralesa trochu z ruky. Naštěstí se ale nejedná o jedinou housenku, která používá tyto mimikry.
Hadí proměny u nás
Další noční motýl, lišaj vrbkový (Deilephila elpenor), se v larválním stádiu také maskuje jako had, a co víc, vyskytuje se i na území České republiky, a to hlavně v nižších a středních polohách (viz Natura Bohemica). Dospělý motýl má rozpětí předního páru křídel až 6 centimetrů a krásné olivovo-růžové zbarvení. Jeho housenka má sice střídmější zbarvení (zelené, hnědé, nebo černé), ale může dosáhnout délky až 8 centimetrů. (Příroda.cz)
Na hlavě má housenka černé skvrny, které plní úlohu „falešných očí“. Když se cítí ohrožena, stáhne hlavu dovnitř hrudníku, čímž ji zduří, a mimické znaky očních skvrn jsou tak viditelnější. Predátoři tedy mohou snadno získat dojem, že se dívají na hada. Nicméně lidem housenka připomíná spíše sloní chobot.
I když se podle mého názoru nejedná o tak působivou imitaci hada jako u druhu H. triptolemus, ve spojení s úctyhodnou velikostí nabízí larva lišaje vrbkového impozantní pohled. Pokud byste chtěli housenku tohoto motýla vidět na vlastní oči, je právě nyní ten správný čas, vyskytují se totiž od června do září.