Článek
Historie tohoto plemene sahá až do 80. let 19. století. Do středního Tennessee přišel tehdy potulný zemědělský dělník John Tinsley a přivedl s sebou čtyři neobvyklé kozy. Kozy a jejich potomky od Tinsleyho koupil jeho zaměstnavatel Dr. Mayberry a postupně se z pár exemplářů stalo velmi oblíbené plemeno rozšířené po celém americkém jihu.
Když se leknou, „omdlí“
Tennesseeské nebo také myotonické kozy byly méně náchylné k přelézání plotů a útěkům z pastvin než ostatní plemena a ceněna byla také jejich svalnatá stavba těla a vysoká reprodukční schopnost. Na oblíbenosti ale získávaly především zvláštním chováním.
Pokud je někdo vyděsil nebo překvapil, ztuhly a povalily se na zem, což vypadalo, jako by omdlely. Pokud si na internetu vyhledáte některý z nesčetných videozáznamů omdlévajících koz, uvidíte, že se tento stav projevuje různě; někdy koza okamžitě ztuhne, všechny čtyři nohy má zablokované na místě a pak se převrátí. Někdy však koza dokáže udělat několik skoků, aby unikla podnětu, ale pak jí nohy ztuhnou a rychle podlehne síle gravitace.
Jde o vrozenou nemoc
Ve skutečnosti ale nejde o mdloby, nýbrž o vrozenou chorobu myotonia congenita. Hlavním příznakem tohoto onemocnění je, že při leknutí dochází k záškubům kosterního svalstva, především zadních končetin.
Pokud vás někdo vyděsí, spustí se ve vás reakce typu „bojuj nebo uteč“ - svaly dostanou okamžitý příval energie, což jim umožní se napnout a poté se aktivovat, díky čemuž jste schopni agresora přeprat nebo mu utéct.
U myotonických koz dojde při leknutí též k reakci „bojuj nebo uteč“, odpovědí organismu ale není aktivizace, nýbrž ztuhnutí. Příčinou je nesprávná rovnováha sodíkových a chloridových iontů v mozku, způsobená mutací v kritickém genu, který produkuje a reguluje bílkoviny podílející se na napínání a uvolňování svalů.
Lze ji vymýtit, ale…
„Omdlévání“ naštěstí kozám neubližuje, pokud je tedy zrovna nenahání predátor. Po celou dobu zůstávají při vědomí a po 10 až 20 sekundách mohou vstát a pokračovat v tom, v čem je „mdloby“ vyrušily. Ačkoliv se jedná o vrozenou chorobu, která může vhodným křížením z plemena téměř vymizet, chovatelé ji naopak záměrně zachovávají.
Podle webu Fact Animal je farmáři dříve využívali jako „obětní beránky (nebo kozy?)“. Při napadení stáda vlkem se „ztuhlá“ koza stala snadnou kořistí, díky čemuž cennější dobytek vyvázl bez úhony. V současnosti se choroba udržuje z jediného důvodu – co je totiž zábavnějšího než sledování omdlévajících koz?
Kvůli svým omdlévajícím epizodám se kozy vyhýbají šplhání a skákání. Tím u chovatelů získávají další plusové body, protože to nejsou únikoví umělci jako většina ostatních koz. Jsou navíc dokonalým domácím mazlíčkem pro svou společenskost a kladný vztah k dětem.
Myotonie u ostatních
Zajímavé je, že s myotonickou poruchou se můžeme setkat i u jiných savců, od myší a psů až po koně, ale v menším počtu, kterému se nedostává zdaleka takové pozornosti. Myotonia congenita se také vyskytuje u lidí ve dvou hlavních formách, které se liší svou závažností a vzorem dědičnosti: myotonie Beckerova typu a Thomsenův syndrom (viz Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie). Na rozdíl od koz není reakce ztuhnutí svalů u lidí reakcí na strach a léčbou lze příznaky zmírnit.
