Článek
Na začátek je asi dobré říct, že v naší volné přírodě se s touto krasavicí nesetkáme. Sojky chocholaté (Cyanocitta cristata) žijí hlavně ve východní a střední části Severní Ameriky a postupně rozšiřují svůj areál na severozápad.
Tito modří ptáčci dokáží laikům i vědcům pořádně zamotat hlavu. Například se zatím nepodařilo zjistit, jakými faktory je řízena jejich poměrně chaotická migrační politika. Zatímco tisíce sojek migrují v hejnech podél pobřeží Velkých jezer a Atlantiku, některé zimují v místě svého letního pobytu. A aby to nebylo příliš jednoduché, některé sojky jeden rok migrují, ale další rok zůstávají „doma“.
Fyzikální make-up
Poměrně malý pěvec klame i svou barvou. Na první pohled modrá pírka se po ponoření do vody jeví jako hnědá. Jak je to možné? Modrá totiž není způsobena barvivem, kterým je v peří sojky hnědý melanin, ale rozptylem světla.
Velice zjednodušeně řečeno, když na peří dopadá viditelné světlo, procházejí peřím všechny barvy kromě modré. Modrá barva se odráží, a tudíž je naším očím i viditelná. Namočením do vody pozměníme odrážecí mechanismus, takže už modrou neuvidíme.
Za běžných podmínek modře zbarvení ptáci svojí atraktivní vizáží poutají pozornost. Ve znaku ho má kanadská provincie Ostrov prince Edvarda. Nemluvě o tom, že je symbolem prvoligového baseballového týmu Toronto Blue Jays a několika dalších amerických a kanadských vysokých škol a univerzit.
Inteligentní jako vrány
Sojky chocholaté jsou řazeny do čeledi krkavcovitých (Corvidae), kam patří i havrani a vrány, a jsou stejně jako oni velmi chytré. V zajetí byly pozorovány případy, kdy využívaly nástroje k získání potravy, například tahaly za proužky novin, aby se dostaly k potravě na nich položené.
Uživily by se možná i jako zámečnice, jelikož jsou známé manipulacemi se zámky na klecích, ze kterých se snaží uniknout. Chápou i princip vyčkávání, což se projevuje třeba tím, že čekají, až lidé doobědvají, a následně se vrhnou na zbytky. Stejně tak pozorují zemědělce při práci, aby až skončí se sázením, mohly k hostině ze semen.
Spolu až za hrob
Co máme (tedy jen někteří) se sojkami kromě vychytralosti ještě společného? Život v monogamních vztazích. Jakmile si samice sojky vybere partnera, jsou spolu obvykle po celý život. Společně staví hnízdo, a když samička sedí na vejcích, sameček ji krmí a stará se o ni. Když mláďata dosáhnou 17 až 21 dní, celá rodina opustí hnízdo.
Zajímavostí je, že samec a samice vypadají takřka stejně. Tato vlastnost je mezi ptáky vzácná a nazývá se pohlavní monomorfismus (opakem jest pohlavní dimorfismus). Obě pohlaví mají podobně zbarvené opeření a liší se pouze velikostí - samec je o něco větší.
Mravenčí koupel
Při popisu tohoto fascinujícího ptáka nesmíme opomenout podivnou „mravenčí praktiku“. Sojky chocholaté si do zobáku vezmou mravence a otírají si je o peří, takže to skoro vypadá, jako by se v mravencích koupaly.
Když si sojka potře peří mravencem, záměrně na sebe dostane kyselinu mravenčí, která odhání bakterie, plísně, roztoče a další drobný hmyz (Bird Watching HQ). Bonusem navíc je, že mravenci zbaveni kyseliny chutnají mnohem lépe.
A ještě jednu věc bychom měli zmínit. Sojky chocholaté milují žaludy a ukládají si je jako zdroj potravy na zimu. Zásoby jsou tak velké, že je sojky celé nesní, čímž dávají žaludům šanci vyrůst v nové duby. Sojkám chocholatým se proto připisuje zásluha na rozšíření dubů po poslední době ledové.
