Článek
Ani vědci dlouho nevěděli, kam tuto největší suchozemskou šelmu Madagaskaru zařadit. Protaženým čenichem připomíná psa, při chůzi došlapuje na celou plochu chodidla jako medvěd, s kočkami sdílí zatažitelné drápy (fosa však umí drápy zatáhnout jen částečně) a po stromech leze jako veverka.
Ve skutečnosti má fosa (Cryptoprocta ferox) společné znaky se třemi různými čeleděmi masožravců: promykovití (Herpestidae), cibetkovití (Viverridae) a kočkovití (Felidae). Molekulární studie ji však nakonec zařadily do skupiny madagaskarských šelem - Eupleridae.
Velikost fosy… a penisu
Tělo fosy dosahuje délky až 80 cm a ocas přidává dalších až 70 cm. Neobvyklé velikosti dosahuje penis, který při erekci končí až mezi předními končetinami a jehož průměrná tloušťka je 20 mm.
Fosa je ve větvích jako doma
Stavba těla je přizpůsobena pohybu ve výškách. Dlouhý, štíhlý ocas zajišťuje fose rovnováhu a zčásti zatažitelné drápy a ohebné kotníky jí umožňují šplhat po stromech hlavou dolů.
Potřebuje svůj prostor
Samice fos žijí výhradně samotářsky. Samci se naopak mohou vyskytovat ve sdruženích dvou až tří jedinců (pravděpodobně jde vždy o bratry), kteří společně loví a brání potravní zdroje. Domovské okrsky samců jsou až 26 km2 velké, u samic kolem 13 km2. Teritoria se však kvůli ubývajícím lesům stále více překrývají.
Sežere i lemura
Před fosou není v bezpečí žádný živočich (kromě člověka). Bohatý jídelníček obsahuje drobné savce, ptáky, plazy, obojživelníky, hmyz i kraby. Jako jediná dokáže ulovit dospělce všech žijících druhů lemurů, z nichž největší může vážit až 90 % její hmotnosti.
Na lovecké výpravy se fosy většinou vydávají individuálně, ale v období rozmnožování lze pozorovat lovecké skupiny, které mohou tvořit páry nebo později matky s mláďaty. Jeden člen skupiny vyšplhá na strom a pronásleduje lemury od stromu ke stromu, čímž je donutí slézt na zem, kde je druhý člen skupiny může snadno chytit.
Nezřízený sexuální život
Velmi neobvyklé je u fos páření. Samice při něm obsadí místo vysoko na stromě, pod kterým se začnou scházet samci, kteří soupeří o její pozornost. Je to totiž samice, kdo má při rozmnožování hlavní slovo. Přestože je oproti samcům až o polovinu lehčí, dokáže si nad nimi udržet kontrolu. O způsobu, jakým samice rozhoduje o tom, koho k sobě pustí, mluvila výzkumnice specializující se na fosy Mia-Lana Lührs v rozhovoru pro Mongabay.
„Na „svém“ stromě má každá samice určitou větev, která slouží pouze k páření. Aby se k ní samci mohli po této větvi přiblížit, mají často na výběr pouze jeden směr, a to od základny větve. K tomu, aby samice samce odmítla, stačí, aby se posunula dále k okraji, kde je větev tenčí a je pravděpodobné, že se při následování samcem zlomí. Toto chování je obvykle doprovázeno agresivní vokalizací, která často přesvědčí samce, aby odešel.“
Fosa nevinně jen vypadá
Pokud samec neuposlechne a pokračuje dále, větev se pod ním zlomí a i se samicí spadne na zem, kde dojde k tvrdému boji, jehož vítězem je často samice. A je jasné, že takové potupě se samci snaží za každou cenu vyhnout.
„Něžné“ pohlaví (v tomto případě jsou uvozovky více než oprávněné) však není moc vybíravé. Samice může kopulovat až 57krát s deseti různými samci, přičemž jedna kopulace trvá i šest hodin. Délku kopulace prodlužuje i samcův penis opatřený ostny, které umožňují tvorbu jakéhosi „kopulačního zámku“.
A když k tomu připočteme úctyhodnou velikost samčího pohlavního údu a hlasité zvuky, které akt doprovázejí, stává se rozmnožování madagaskarského predátora představením, za které by se nemuselo stydět ani to nejlepší porno studio.
Bezbranná novorozeňata
Výsledkem sexuálních orgií bývají většinou dvě až čtyři mláďata, která se narodí slepá, bezzubá, vážící méně než 100 gramů a s bílou srstí. Asi po dvou týdnech se mláďatům otevřou oči, začnou být aktivnější a jejich srst ztmavne. Pevnou stravu začnou přijímat ve třech měsících a doupě opouštějí ve věku 4,5 měsíce. V jednom roce se stávají nezávislá, ale s matkou mohou zůstat ještě dalších 10 měsíců.
Když se samice stane samcem
Samice prochází během dospívání zvláštním vývojovým stádiem známým jako přechodná maskulinizace, která je pro fosy jedinečná. Vyvine se jí zvětšený, špičatý klitoris, který se podobá samčímu penisu, a na podbřišku vylučuje oranžovou látku, která je obvykle k vidění pouze u dospělců opačného pohlaví. Dospělé samice tyto znaky postrádají.
Endemit Madagaskaru má řadu jedinečných znaků
Není jasné, k čemu tato přechodná maskulinizace slouží, ale vědci předpokládají, že chrání mladé samice buď před sexuálním obtěžováním ze strany dospělých samců, nebo před agresí ze strany teritoriálních samic.
Žere děti a uvádí do transu
Fosu provází řada pověr. V okrese Marolambo je fosa tradičně popisována jako nenasytná a agresivní šelma, která žere malé děti, které chodí samy do lesa. Někteří ji nejedí ze strachu, že na ně přenese své nežádoucí vlastnosti.
V některých oblastech se dokonce věří, že jediné olíznutí fosou může člověka uvést do hlubokého spánku, ze kterého se nelze probudit, načež zvíře pozře jeho střeva a nechá ho zemřít.
I vrcholový predátor čelí nebezpečí
Budoucnost pro fosu bohužel nevypadá moc dobře. Kromě lovu ze strany domorodců, kteří ji viní ze zabíjení domácích zvířat, ohrožuje fosu hlavně kácení lesů, na nichž je závislá. V Červeném seznamu IUCN je hodnocena jako „zranitelná“ a počet dospělých jedinců se odhaduje na 2635-8626.
Zdroje:
