Od videohry k wrestlingu. Roztomilý vačnatec klame tělem

Znáte videohru Crash Bandicoot pro Sony PlayStation, která poprvé vyšla v roce 1996? Crash je stylizovanou podobou právě bandikuta, vačnatce s nezaměnitelným vzhledem.

Pokud si představíte hypotetické setkání klokana a krysy, bandikut by klidně mohl znázorňovat jejich potomka. Kromě klokaních nohou a protáhlého čenichu ho charakterizuje také dlouhý lysý ocas a kulaté černé oči. Délka bandikutů se napříč druhy pohybuje mezi 12 až 31 centimetry a ocas přidává dalších 4 až 12 centimetrů.

Bandikuti ale nejsou žádnou nepovedenou hříčkou přírody. Podle Smithsonian Magazine se na Zemi vyskytují již více než 26 miliónů let. Do dnešních dnů přežilo více než 20 známých druhů, které jsou řazeny do řádu Peramelemorphia. Za všechny jmenujme alespoň bandikuta krátkonosého (Isoodon obesulus) a bandikuta hnědého (Isoodon macrourus).

Všechny druhy najdeme v Austrálii a Nové Guineji. Bandikuti jsou velmi dobře přizpůsobeni jedinečnému ekosystému této oblasti a obývají velkou škálu různých stanovišť včetně lesů, deštných pralesů, mokřadů a pastvin v různých nadmořských výškách.

Bandikuti patří mezi noční tvory. Přes den spí v mělkých norách vystlaných trávou a listím. Aby jim do úkrytů nenapršelo, zahrabávají je během dešťů vrstvou zeminy. V noci vyráží na lov, při němž jim pomáhá skvělý čich a sluch, díky kterým najdou i kořist schovanou pod zemí. Tu si pak vyhrabávají předními tlapkami s ostrými drápy a spokojeně při tom „chrochtají“.

Kromě živočišné stravy (hmyzu, larev a občas i malých plazů a ptáků) si bandikuti pochutnávají také na houbách, semenech trav, bobulích a ovoci. Při toulkách za potravou jsou za noc schopni urazit více než kilometr. Typicky se během pohybu pomalu odrážejí oběma zadníma nohama současně, podobně jako králíci. Při rychlém běhu však nohy při odrazu střídají.

Přestože bandikuti působí jako milá zvířátka, jakmile se do jejich teritoria vetře jiný bandikut, promění se v agresivní vzteklouny. Při obraně svého území koušou, kopou a chytají soupeře předními tlapkami, zkrátka takový bandikutí wrestling. Tito silní asociálové strpí společnost pouze během období rozmnožování.

Bandikuti mají nejkratší dobu březosti ze všech vačnatců, pouhých 11 až 15 dnů. Samice může za rok přivést na svět až čtyři vrhy, z nichž každý může čítat až pět mláďat. Pozoruhodná je přítomnost placenty, která vyživuje plody v děloze. Z vačnatců ji kromě bandikutů mají jenom koaly. Placenta ovšem nedosahuje tak organizované stavby jako u placentálů.

Po narození zůstávají mláďata měsíc až dva ve vaku matky. Během této doby jsou ještě nahá a měří zhruba centimetr. Vak se otvírá směrem dozadu, aby do něj samice při hledání potravy neházela hlínu.

Po opuštění vaku zůstávají mláďata v matčině úkrytu, dokud nejsou připravena žít a živit se samostatně. Typický bandikut dosáhne pohlavní dospělosti během prvních pěti až šesti měsíců života. Ve srovnání s mnoha jinými savci je však délka jejich života poměrně krátká. Ve volné přírodě se dožívají pouze dvou až tří let.

Vzhledem ke své malé velikosti a relativní fyzické slabosti jsou bandikuti přirozenou kořistí pro australské dingo, hady, sovy a další velké ptáky. Neméně nebezpečná je pro ně lidská činnost. Většina druhů trpí úbytkem životního prostředí, zejména v důsledku zemědělství a průmyslu. Kácení lesů nejen narušuje jejich přirozené teritorium, ale také jim ztěžuje úkryt před predátory. Dalším hřebíkem do rakve bylo zavlečení nepůvodních predátorů, jako jsou kočky, psi a lišky.

Stav ohrožení se u jednotlivých druhů značně liší. Bandikut nosatý, který obývá východní pobřeží Austrálie, je v současné době považován za nejméně zranitelného. Mnoho dalších druhů je však řazeno do kategorií „téměř ohrožený“ nebo „ohrožený“.

Bandikuti přitom hrají důležitou ekologickou roli - převracejí půdu, čímž zvyšují rychlost rozkladu listového opadu, produkci půdy a koloběh živin. Mají také zásadní význam pro šíření výtrusů hub. Jejich úbytek má tedy dopad na rozmanitost rostlin, druhové složení a strukturu lesů a lesních porostů.

Zdroje: Smithsonian Magazine, Bush Heritage Australia, Vesmír, A-Z animals