Nejlepší imitátor mezi zvířaty. Lyrochvost dokáže napodobit motorovou pilu i dětský pláč

Lyrochvostovití (Menuridae) je čeleď zpěvných ptáků s jediným rodem lyrochvost (Menura) se dvěma druhy – lyrochvostem nádherným (M. novaehollandiae) a lyrochvostem Albertovým (M. alberti).

Tito ptáci se vyskytují pouze na území Austrálie a Tasmánie. Díky svému zpěvu jsou zde značně populární, dostali se dokonce i na zadní stranu 10centové australské mince. Živí se hmyzem, pavouky, červy a příležitostně i semeny, které vyhrabávají nohama z listové podestýlky.

Na první pohled působí lyrochvosti jako nenápadní, trochu větší ptáci, připomínají bažanta. Jejich peří je převážně neutrálně zbarvené (převládá šedá a hnědá), i když se mohou vyskytnout i červené skvrny. Kreativně se příroda vyřádila alespoň na ocase samců lyrochvosta nádherného.

Šestnáct per tvoří většinou stříbrná vlákna, která připomínají závoj a dvě stříbrná pera. Jejich efektní vějířovitě roztažený ocas vypadá jako lyra, podle níž dostali své jméno. Lyrochvost Albertův je vzhledově podobný lyrochvostovi nádhernému, je však menší a tmavší, sytě kaštanově zbarvený.

Typický je pro ně dlouhý zobák, dlouhý krk, dlouhé silné nohy, dlouhé tělo a dlouhý ocas. Samec lyrochvosta nádherného může být dlouhý 80 až 100 cm, včetně 55cm ocasu. Pozoruhodné je, že přesahují obvyklou velikost zpěvného ptáka - samci lyrochvostů váží více než 2 kg.

Nevýraznému vzhledu odpovídá i povětšinou nenápadné chování. Den tráví mezi keři a v noci vylézají do korun stromů. Jejich křídla nejsou moc silná a neradi létají, takže před nebezpečím spíše utíkají a křídly si pomáhají při odskakování, čímž připomínají slepice.

Lyrochvosti jsou plaší a společnost svého druhu vyhledávají pouze v době rozmnožování. To se samci promění v opravdové šoumeny. V lese vyčistí kousek půdy a pak na něm postaví kopeček zeminy, který plní roli pódia. Při vystoupení samec rozevře ocasní pera a celou dobu s nimi vibruje.

Samozřejmě přitom zpívá písně, které se předávají z generace na generaci, přičemž do nich přidává zvuky, které pochytil, ať už je to zpěv dalších ptačích druhů, řev motorové pily, vrčení automobilových motorů, štěkání psa dinga nebo řev medvědů koala. Dokáže dokonce zpívat dvě melodie najednou. A nejen to, pták písni přizpůsobuje i choreografii svého tance.

Do vábení samiček vkládají lyrochvosti spoustu energie, a tak jim už zřejmě nezbývá na starost o potomky. Po páření si samice postaví hnízdo a snese jediné vejce, které sama inkubuje, a následně i pečuje o mládě. Uváděná délka života se napříč zdroji liší, ale zpravidla se pohybuje mezi 20 (PBS) až 30 roky (Australian Animals), což poskytuje dostatek času na vymýšlení dalších originálních písní.

Zdroje: A-Z animals, Australian Museum, NSW Government, WWF, PBS, Australian Animals