Článek
Moloch ostnitý (Moloch horridus) se vyskytuje v Austrálii v pouštních oblastech. Ačkoliv je poměrně malý, dorůstá maximálně 20 centimetrů, svým „děsivým“ vzhledem zaujme na první pohled. Ostré trny po celém těle slouží k odstrašení potenciálních predátorů. Na týlu hlavy má pak knoflíkovitý výrůstek, který hraje úlohu „falešné hlavy“, a klame tak nepřátele.
Pokud predátora neodradí ostny ani „dvě hlavy“, sáhne moloch k dalšímu triku. Nafoukne svoji hruď vzduchem, díky čemuž nejen vypadá větší, ale je také obtížnější ho spolknout. Když selžou všechny obranné mechanismy, vezme nohy na ramena a uteče. Podle Fact Animal byl u molocha zaznamenán běh o rychlosti až 60 kilometrů za hodinu, a to je na tak malou ještěrku úžasný výkon.
Díky svému ne moc přátelskému vzezření dostal tento tvor jméno podle starověkého boha Molocha, známého také z epické básně Johna Miltona, Ztracený ráj. V této básni byl bůh Moloch spojován s rituálním zabíjením lidí.
Likvidátor mravenců
Navzdory svému jménu a vzhledu je moloch celkem neškodný a živí se pouze mravenci. Pro ty je však, pravda, pohromou. Za den jich může spořádat více jak 3 000. K chycení mravenců používá moloch svůj lepkavý jazyk. Zuby má navíc upravené tak, aby si poradily s tvrdými chitinovými těly kořisti, přičemž dolní zuby zapadají přesně mezi ty horní.
Vodu nasává celým tělem
V poušti je voda vzácnou ingrediencí a ti, kteří chtějí přežít, se musí naučit efektivně hospodařit. Moloch ostnitý zvolil velmi netradiční způsob. Zatímco ostatní živočichové přijímají vodu ústy, moloch na to jde opačně. Jelikož má tlamu specializovanou na pojídání mravenců, nemůže pít vodu přímo. A tak ji přijímá vším ostatním.
Moloch ostnitý
Když vědci z německé univerzity v Cáchách umístili molochy do louže s vodou, všimli si, že pijí prostřednictvím nohou. Během 10 sekund začaly ještěrky otevírat a zavírat ústa, protože jejich kůže odváděla vodu z nohou do úst. To by však nestačilo, protože rosa, která se na pouštích k večeru, kdy klesá teplota, tvoří, neposkytne molochům dostatek vody k pití. Naštěstí mají tito tvorové kůži, která dokáže nasávat vodu i z vlhkého písku.
Kůže molocha je pokryta mikroskopickými rýhami mezi jejich překrývajícími se šupinami. Tyto rýhy mohou přijímat vodu z kterékoli části těla díky kapilárnímu působení, kdy je voda nasávána podél kanálku, a to i proti gravitaci. Teprve když je jejich „vodovodní síť“ zcela naplněna vodou, začnou plazi pít. Při tom stojí bez hnutí a rytmicky otevírají a zavírají tlamu (až 2500× za hodinu), do které voda proudí.
Pouštní chameleon
Moloch ostnitý má ještě jednu překvapivou vlastnost: dokáže měnit svoje zbarvení. Faktorů, které barvu ovlivňují, je více: např. prostředí, denní doba a zeměpisná poloha. V teplých měsících mají ještěrky jasně žluté a červené zbarvení, v chladnějším podnebí nebo při vyrušení však mohou rychle přejít do tmavších barev. Změny odstínů zřejmě slouží k tomu, aby moloch lépe splýval s prostředím, a vyhnul se tak nepříjemným setkáním s predátory.
Mláďata jsou na vše sama
Ještěrky se páří od srpna do prosince. Během této doby se samci snaží přilákat samice pomocí zvláštní chůze, která spočívá v kývání hlavou a mávání nohama. Po páření kladou samice snůšku 3 až 10 vajec do hnízdní nory asi 30 cm pod zemí. Vejce se obvykle líhnou asi po třech až čtyřech měsících. To, jestli se mláďata dožijí dospělosti, závisí především na tom, jak dobře dokážou unikat predátorům. Ti nejlepší se mohou dožít až 20 let.
Zdroj: New Scientist, Wired, Fact Animal, A-Z Animals, Animalia
