Článek
Pipulka kopinatá (Chiroxiphia lanceolata) je asi 13 centimetrů dlouhý pták s dvěma prodlouženými ocasními pery. Samice mají olivově zelené zbarvení s červenou čepičkou, samci jsou většinou černí, s červenou čepičkou a blankytně modrým hřbetem.
Pipulky kopinaté se vyskytují v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky od Kostariky po severní Venezuelu. Nenajdete je však v deštných pralesech, nýbrž v suchých a vlhkých listnatých lesích. Jejich potrava se skládá především z ovoce, ale pochutnají si i na hmyzu.
Pomocník při námluvách
Představte si situaci, že vás někdo cizí požádá o pomoc při hledání partnera. Vaše instrukce jsou následující: naučit se tanec, ten předvést společně s cizincem (cizinkou) na veřejném prostranství, zaujmout potenciálního partnera a poté zmizet s tím, že veškerou smetanu slízne váš taneční partner. A příští rok znovu. A další možná taky. Přičemž vy z toho nebudete mít nic (kromě traumatu). Nezní to jako moc lákavá nabídka, že?
Pipulky kopinaté na to mají jiný názor. Tito ptáci jsou známí pro své kooperativní, nikoliv konkurenční, námluvy. To znamená, že samci pipulek mezi sebou o přízeň samic nebojují, naopak si pomáhají.
Taneční představení
V době rozmnožování se samci pipulek snaží zaujmout budoucí matku svých potomků tanečním vystoupením, kterého se účastní alfa a beta samec.
Samice pipulky kopinaté
Z okolí větve, která jim poslouží jako jeviště, odstraní listí, aby na ně samice dobře viděly, a vyčkávají. Až na větev přistane samička, může taneční představení začít. Během několika následujících minut samci předvedou koordinovaný namlouvací tanec, kdy se střídají ve skákání nahoru a dolů a vydávají při tom bzučivý zvuk. Ovšem pouze jeden z nich, alfa samec, se bude moci se samicí spářit. Druhý, beta samec, vyjde naprázdno.
Alfa a beta samci mohou spolupracovat až šest let. Nakonec se beta samec stane alfou, opustí svého společníka a aktivně se zapojí do rozmnožovacího procesu. Ale stejně jako lidé i pipulky mají různé „balící“ techniky. Někteří alfa samci beta pomocníka nemají a někteří přeskočí fázi bety a stávají se rovnou alfa samci.
Jaké jsou výhody beta stádia?
Ptáte se, proč se někteří jedinci rozhodnou stát se betou, místo toho aby se rovnou zapojili do rozmnožování? To pořádně neví ani vědci. Spolupracující alfa a beta nejsou navzájem příbuzní, takže neexistuje žádná jasná genetická výhoda (např. že by beta samec zvyšoval pravděpodobnost úspěchu alfa samce a pomáhal tak rozšiřovat rodinnou linii).
Nějaký prospěch z toho však mít musí, jinak by to nedělali. Jednou z možných výhod je, že beta ptáci získávají zkušenosti, díky nimž jsou v pozdějším věku úspěšnější v námluvách.
Výzkum Emily DuVal však tuto hypotézu nepotvrdil. Sledování 57 samců ukázalo, že samci, kteří prošli stádiem bety, nebyli při reprodukci úspěšnější než samci bez beta zkušeností.
Přesto mohou být sociální interakce pro pozdější rozmnožování důležité. Samci spolu v nepřítomnosti samic hojně interagují a dovednosti v namlouvání mohou být tudíž předávány i bez tvorby dlouhodobých aliancí.
Dalším potenciálním benefitem za beta služby mohou být teritoriální území - respektive místa vhodná pro taneční pódium. Alfa samci si tyto „expoziční“ plochy střeží a spolupráce může být pro bety příležitostí, jak si založit teritorium blízko atraktivní destinace, aniž by je alfa vyhazoval.
Samice si musí poradit samy
Zatímco samci si navzájem pomáhají, samice zůstane na vše sama. Sama si musí postavit z větviček hnízdo, do nějž následně snese dvě vejce. Z vajec se po zhruba 20 dnech vylíhnou mláďata, o které se samice musí postarat taktéž sama. I spolupráce pipulek má zkrátka své hranice.
Zdroje:
