Článek
S kapybarou nepojí maru nic menšího než genetická příbuznost, oba druhy totiž patří do řádu hlodavci (Rodentia) a čeledi morčatovití (Caviidae). Mara stepní (Dolichotis patagonum) je dokonce druhým největším hlodavcem na světě. Větší je pouze zmiňovaná kapybara.
Se zajíci má podobné nejen uši, ale i povahu. Jde o poměrně plachá a lekavá zvířata. Když totiž žijete v Argentině a za sousedy máte jaguáry, pumy a lišky, musíte dávat dobrý pozor, zdali si vás nějaká šelma nevybrala jako odpolední svačinu. A pokud takové nebezpečí zaregistrujete, musíte mu taky umět uniknout, k čemuž vám dobře poslouží „klokaní“ nohy.
Ve dvou se to lépe táhne
Aby se mary nestaly snadnou kořistí, ale zároveň se stíhaly napást, žijí v párech. Při pastvě se obvykle jeden člen páru živí, zatímco druhý dává pozor na predátory. Když je potravy málo, shromažďují se i ve větších skupinách. Pomocí hlasových projevů se navzájem upozorňují na nebezpečí, a pokud je třeba zvolit útěk, jsou dobře vybaveni.
Mara stepní při odpočinku
Díky specializovaným kostem v nohách zvládnou silné nárazy a mohou energii směrovat do působivých skoků. Podle webu Fact Animal dokážou vyskočit téměř dva metry nad zem. Studie zveřejněná v časopise Hystrix pak uvádí, že jejich rychlost dosahuje fascinujících 40 km/h.
Značkují si teritorium i partnerku
Vzhledem k tomu, že neustále hledají potravu a žijí v biotopech, kde je jí často nedostatek (kromě pastvin se nevyhýbají ani pouštním stanovištím), je pro mary stepní důležité umět obsazovat nová území. Místo hrubé síly však využívají chemických zbraní. Samci zanechávají značky v podobě moči všude, kam se vydají. Označení neuniknou ani jejich partnerky.
I když by močení na partnerku mohlo zavánět domácím násilím, ve skutečnosti samci dělají vše proto, aby svou družku ochránili. Jako zbraň využívají drápy na silných předních nohách.
Školky pro malé mary
Mary stepní patří mezi monogamní druhy, což jim pomáhá jak v ochraně před predátory, tak při výchově mláďat. Samci svou rodinu brání, zatímco samice mají na starost samotnou péči o potomky. Při výchově však spolupracují až s 15 dalšími páry.
I zde hraje hlavní roli bezpečnost. Čím více párů sdílí společnou noru, tím větší je šance, že alespoň jeden pár bude v případě napadení na stráži. Protože se ale samci navzájem nesnesou, obývá noru vždy jen jeden pár a matky se ve vstupu do nory střídají. Jednou denně zavolají na svá mláďata a pečlivě kontrolují, zda kojí opravdu jen své potomky.
Mary stepní tráví svůj život v párech
Pokud se nepříbuzná mláďata pokusí ukrást trochu mléka, jsou odehnána proudem moči, která je u mar důležitým komunikačním prostředkem a také způsobem, jakým samice potvrzují svou dominanci nad samci. Pokud se jim nápadník nezdá dostatečně atraktivní, odeženou ho stříkáním moči do obličeje.
Mláďata mary kojí mnohem déle než většina ostatních druhů hlodavců - asi 75 dní - než je odstaví. Zajímavým faktem je, že mláďata mary jsou téměř všechna dvojčata a kolem 5 % z nich trojčata. Zbytek bývají jednovaječná mláďata. V zajetí se mary stepní mohou dožít až 14 let, ve volné přírodě není průměrná délka jejich života známa.
