Článek
Když belgický přírodovědec George Albert Boulenger v roce 1888 poprvé spatřil ploskorepa fantastického, byl okouzlen. A to natolik, že jako druhové jméno zvolil latinský výraz phantasticus (v překladu „mýtický“). Rodové jméno „Uroplatus“ pak vzniklo složením řeckých slov „oura“, což znamená „ocas“, a „platys“, tedy „plochý“.
Zhruba devět centimetrů (včetně ocasu) dlouhý gekon vypadá, jako by vylezl z pekla. Z čela mu raší dva růžky, jeho oči žhnou jasně červenou barvou a plochý ocas se zářezy vypadá jako tlející list. Barva těla se pohybuje v odstínech červené, hnědé a fialové. Ne nadarmo se mu v angličtině přezdívá „satan“.
Ještěrka, nebo list?
Ocas nepřipomíná rozkládající se list náhodou. Jelikož ploskorep fantastický není navzdory pekelnému vzhledu žádný hrozivý predátor, musí se před těmi silnějšími schovávat. Proto se rozhodl napodobovat listí.
Toho dosahuje nejen svým zbarvením, ale i svou siluetou, která je na ještěra nepravidelná a umožňuje mu na stromové kůře jednoduše „zmizet“. Také struktura jeho kůže napodobuje žilnatinu listů. Dokonce se dokáže zavěsit na větev stromu a napodobit tak list.
Jako list se chová i při odpočinku. Spí s tělem rozplácnutým na kmeni nebo větvi stromu, hlavou dolů a listnatým ocasem nahoru. V případě potřeby své tělo zkroutí, aby zvýraznil okraje připomínající listy a ještě lépe splynul s okolím.
Pokud maskování selže, zakloní hlavu, otevře tlamu a odhalí zářivě oranžovočervený vnitřek, případně přidá i děsivý křik. Je-li dravec obzvláště neodbytný, zkusí ploskorep ještě jeden trik. „Odhodí“ ocas, čímž odvede pozornost predátora, a dá se na útěk.
Oči si čistí jazykem
Zatímco přes den ploskorep spí, v noci vyráží na lov. V orientaci ve tmě mu pomáhají velké oči citlivé na světlo. Jejich zornice mají řadu otvorů, které se ve špatných světelných podmínkách zvětšují. To gekonovi umožňuje rozlišovat v noci i barvy. Studie zveřejněná v Journal of Vision uvádí, že druhy nočních gekonů vidí při slabém osvětlení až 350krát lépe než člověk.
K očím se váže ještě jedna zajímavost. Ploskorep nemá víčka. Pokud mu tedy do oka spadne nějaká nečistota, musí ji odstranit jazykem.
A co že v té tmě hledá? Podle toho, co víme, tvoří jeho jídelníček převážně hmyz. V zajetí však sežere vše, co mu přijde pod ruku, nebo spíše pod jazyk, včetně plžů, pavouků a švábů.
Péče o mláďata neexistuje
Zatímco v maskování ploskorep vyniká, v soutěži o rodiče roku by se nedostal ani do širší nominace. Po pohlavním aktu snáší samice dvě až tři vejce. Z nich se po 60 až 70 dnech vylíhnou plně vyvinutá mláďata, která musí od začátku čelit světu sama. Pokud budou mít štěstí, mohou se dožít až 10 let.
Ohrožen obchodem
Ploskorep fantastický se vyskytuje pouze v horských deštných lesích na Madagaskaru. Prozatím není řazen mezi ohrožené druhy, což se však vlivem kácení pralesů může rychle změnit. Velké riziko představuje také rostoucí poptávka chovatelů exotických domácích mazlíčků.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) uvádí všechny druhy rodu Uroplatus na svém „seznamu nejhledanějších druhů“ zvířat ohrožených nelegálním obchodem s volně žijícími živočichy, protože „jsou chytáni a prodáváni v alarmující míře pro mezinárodní obchod s domácími mazlíčky“.
Zdroje: