Článek
Binturong obývá jižní a jihovýchodní Asii a může vážit až 20 kilogramů a dorůst do délky 1 metru s téměř stejně dlouhým ocasem (viz Animal Diversity Web).V angličtině dostal přezdívku „bearcat“, medvědo-kočka. Svým huňatým vzhledem opravdu připomíná malého medvídka, ve skutečnosti je to však člen čeledi cibetkovití (Viverridae).
Od medvědů se liší také ocasem, který využívá k zachycení se větví a kmenů stromů. Většinu života totiž stráví v korunách stromů a s ocasem bezpečně přichyceným kolem větve může binturong spát vysoko nad zemí. Životu ve větvích se přizpůsobily i zadní tlapky, které dokáže otočit až o 180 stupňů (tedy drápy směřují dozadu), což mu usnadňuje šplhání po stromě hlavou dolů (dokáže se drápy lépe zachytit).
Čistotný jako kočka
A čím si vysloužil připodobnění ke kočce? Péčí o srst! Podobně jako kočka si olizuje srst a předními tlapkami si čistí obličej. Jistou podobu s kočkou bychom našli i v povaze. Setkání člověka s binturongem jsou poměrně vzácná (jednak je to noční tvor, jednak dává přednost životu ve výškách), ale pokud k němu dojde, projevuje se binturong často jako zuřivec, který svou nelibost dává najevo hlasitým syčením. Obecně se jedná o upovídaná zvířata. V závislosti na své náladě vrčí, kvílí, syčí nebo mručí.
Intimní vztah s fíky
Toho, že by si vás dal k obědu, se však bát nemusíte. Ač je řazen mezi masožravce (je známo, že loví hmyz, ptáky a hlodavce), nejraději si pochutnává na ovoci. Obzvláště silný vztah navázal s fíky. Binturong patří mezi několik málo výjimek, které mají trávicí enzymy schopné změkčit tvrdý vnější obal plodu fíku. Díky tomu ve svém trusu šíří semena fíkovníků, která nemohou vyklíčit bez pomoci (viz Wired). Binturong je tak klíčovým druhem v ekosystému deštného pralesa.
Obtížné hledání partnera
O rozmnožování binturongů toho není mnoho známo. Protože jde o teritoriální zvířata, předpokládá se, že při hledání partnera hrají velkou roli pachové značky. Stejně jako ostatní členové čeledi cibetkovití mají binturongové na bázi ocasu silné pachové žlázy, kterými rozprašují feromony po celém svém teritoriu. A jedinec opačného pohlaví pak jednoduše následuje vůni horkého popcornu s máslem, právě tak je popisován odér, který po sobě binturongové zanechávají.
I přes charakteristický zápach je však hledání vhodného protějšku kvůli nízké hustotě populace docela oříšek. Tento problém se samice rozhodly vyřešit „odloženou nidací“ (můžete znát pod pojmem „utajená březost“). To znamená, že k páření může docházet po celý rok, ale oplodněné embryo se do děložní stěny uhnízdí až v lednu, únoru nebo březnu, kdy je potravy nejvíce.
To umožňuje tomuto druhu maximálně využít náhodných setkání a zároveň příliš nezatěžovat organismus samice v době nedostatku potravy. Samice rodí v průměru dvě mláďata, která v případě vystrašení vystřikují páchnoucí tekutinu (jako skunk). Toto chování však nebylo pozorováno u jedinců starších několika měsíců, kteří už se dokáží snadněji ubránit.
Navštivte mizejícího binturonga
Červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody klasifikuje binturonga jako „zranitelného“ a jeho populace je pravděpodobně stále na ústupu. Hlavní hrozbou je ztráta biotopů v důsledku těžby dřeva a zemědělství. Někdy jsou také chytáni a prodáváni jako domácí mazlíčci či se využívají v tradiční čínské medicíně.
Pokud byste chtěli tohoto fascinujícího tvora spatřit na vlastní oči, můžete jej navštívit třeba v pražské, olomoucké, plzeňské nebo ostravské zoo.