Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Vypadá jako kudlanka a není to kudlanka. K tomu navíc vysává pavouky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Katja Schulz (CC BY 2.0)

Některé pakudlanky připomínají svým zbarvením vosy

17. 8. 10:42

Kdyby vám pakudlanka přistála na ruce, možná byste chvíli přemýšleli nad tím, co to je za „zmutovanou“ kudlanku. Navzdory trochu matoucímu vzhledu a českému názvu však nejde o kudlanky, ale nelítostné pavoučí parazity.

Článek

Ačkoliv připomínají kudlanky (řád Mantodea), jsou pakudlanky (Mantispidae) ve skutečnosti řazené do řádu síťokřídlí (Neuroptera), kam patří například i mravkolvi - známí lovci mravenců z pohádek Ondřeje Sekory.

Proč se pakudlanky podobají kudlankám?

Podobnost s kudlankou nábožnou (konkrétně s jejími dravými předními končetinami) není založena na genetické příbuznosti, ale je výsledkem konvergentní evoluce.

Konvergentní evoluce je nezávislý vývoj podobných rysů u druhů, které často nejsou příbuzné a dokonce mohou žít v různých časových obdobích. Příkladem jsou například kytovci, kteří tvarem těla připomínají ryby, ačkoli s nimi nejsou příbuzní. Obě skupiny organismů se však musely přizpůsobit stejným podmínkám (v tomto případě životu ve vodě).

Foto: cotinis (CC BY-NC-SA 2.0)

Podoba s kudlankou je patrná na první pohled

Ze stejného důvodu mají pakudlanky a kudlanky podobné přední nohy. Přední končetiny slouží u obou skupin ke stejnému účelu - chytání drobného hmyzu.

Nelítostní paraziti pavouků

Zatímco dospělci jsou aktivními lovci, larvy pakudlanek parazitují na larvách včel, vos, brouků drabčíků a pavouků. Vztah mezi pakudlankami a pavouky zkoumala i práce Kurta Redborga.

Cílem larev je dostat se do pavoučího kokonu, získat potřebné živiny a proměnit se v kuklu. Podle Redborga k průniku do kokonů využívají larvy pakudlanek dvě strategie. Buďto zvolí přímý průnik do již vytvořených kokonů, kdy se prokoušou pavoučím hedvábím, nebo dávají některé druhy přednost o něco komplikovanějšímu „osedlání“ pavouka.

Druhou možnost volí i druh Climaciella brunnea. Jeho larvy se vztyčí a s nataženýma nohama čekají na procházejícího pavouka. Po nasednutí se uvelebí na vhodném místě tak, aby na ně pavouk „nedosáhl“ a čekají na správný okamžik k obsazení kokonů. Mezitím se živí pavoučí hemolymfou, v podstatě pavoukovi pijí krev.

Vysávají nevylíhnuté pavouky

Larvy vstupují do vaječného vaku při jeho stavbě. Nejsou schopny proniknout přímo hedvábím, a pokud se dostanou k vajíčku až po jeho částečném obalení, mohou se do hedvábí zaplést a zůstat v něm uvězněny.

Po vniknutí do kokonu si pakudlanky počkají, až malí pavoučci dosáhnou potřebné velikosti, a svým zašpičatělým ústním ústrojím je začnou vysávat. Řádně posilněná pakudlanka následně projde svlékáním, promění se v pohyblivou kuklu a prokouše se z kokonu zase ven.

Později se z kukly vylíhne již dospělá pakudlanka připravená se rozmnožit, naklást vajíčka a celý proces, jehož hlavní obětí jsou ještě nevylíhnutí pavouci, může začít znovu.

Když vlezou na „špatného“ pavouka

Redborg došel k závěru, že ačkoliv pakudlanky potřebují k vývoji vajíčka a měly by tedy vyhledávat pavoučí samice, zřejmě při nastupování mezi pohlavími nerozlišují. Z pavoučích samců přestupují na samice, buď když se pavouci páří, nebo během kanibalismu (když samice požírá samce).

Aby to pakudlanky neměly tak jednoduché, bojují i mezi sebou. Pokud se na jednom pavoukovi setká více larev, snaží se navzájem vystrnadit, případně usmrtit.

Pakudlanku najdeme i u nás

Existuje mnoho rodů pakudlanek s přibližně 410 druhy vyskytujícími se po celém světě, zejména v tropech a subtropech (viz Mongabay). V Evropě najdeme druhů pouze pět, z nichž jeden, pakudlanka jižní, ojediněle zavítá i na území České republiky.

Pakudlanka jižní (Mantispa styriaca) dorůstá délky až 2,5 centimetru a i ona má charakteristické „kudlančí“ přední končetiny, které jí umožňují efektivně chytat mouchy, jimiž se živí. Larvy pakudlanky jižní během svého vývoje taktéž kolonizují pavoučí kokony a vysávají jejich obyvatele. V České republice je chráněna jako kriticky ohrožený druh a setkat se s ní lze jen na jižní Moravě, převážně v národním parku Podyjí.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz