Článek
Výběr reprezentativního souboru
Do výzkumu bylo zařazeno 38 žáků vybraných na základě jejich popularity mezi spolužáky ze tříd s označením A. Tato skupina byla zvolena kvůli jednotnému referenčnímu rámci. Zařazení názorů žáků ze tříd s označením B, C a D by mohlo vést k nežádoucím rozdílům v hodnocení oblíbenosti.
Do výběru se přitom nezapojili všichni oslovení žáci tříd s označením A. Někteří se rozhodli nehlasovat, jiní nedokázali určit svého favorita. Výběrový soubor tak vznikl na základě preferencí těch respondentů, kteří se hodnocení skutečně zúčastnili a dokázali uvést konkrétního žáka.
Tento postup umožnil pracovat výhradně s jednoznačně vyjádřenými preferencemi a eliminovat odpovědi neposkytující dostatečnou informační hodnotu.
Inteligence následně nebyla posuzována pouze prostřednictvím IQ testů. Autoři využili vícefaktorový model kombinující výsledky Ravenových progresivních matic a Wechslerových inteligenčních škál, počet přečtených knih, úspěšnost v piškvorkách, rychlost skládání puzzle a pedagogické posudky.
Rozsah testování se přitom lišil. Někteří žáci absolvovali několik testů, jiní pouze jeden. V případě chybějících diagnostických údajů bylo možné využít hodnocení učitelů. Do výsledků byly zahrnuty také některé údaje z předchozích let.
Po zpracování získaných dat vznikl souhrnný index inteligence a konečné pořadí 38 hodnocených žáků. Veřejnosti bylo představeno patnáct nejúspěšnějších.
Pozornost vzbudil zejména Josef P., který obsadil patnáctou příčku. Přestože jeho výsledky v matematickém uvažování byly podprůměrné, přečetl osmdesát knih, vyhrál školní turnaj v piškvorkách a jeho třídní učitelka označila jeho intelektový potenciál za nadprůměrný.
Autoři proto upozorňují, že inteligenci nelze posuzovat pouze na základě tradičních testů a výsledné pořadí odráží širší spektrum schopností.
Zdá se vám to jako šílenost? A přesto právě nějak takto byl sestaven žebříček nejbezpečnějších měst světa.
Patnáct nejbezpečnějších měst světa. Opravdu?
O žebříčku nás v Česku informoval například server Novinky.cz. Dozvěděli jsme se, že nejbezpečnějším městem pro rok 2027 je Montreal, následovaný Curychem a Amsterdamem. Mezi patnáct nejbezpečnějších měst světa se dostaly také Barcelona, San Francisco a Paříž.
Ano, Paříž. Ta Paříž, kde se ještě v říjnu odehrávaly rozsáhlé nepokoje, demonstrace přerůstaly v násilné střety s policií a rabovaly se obchody. Ostatně protesty pokračovaly i v listopadu.
Samozřejmě, pokud víte, co se tam v posledních týdnech dělo, můžete na takový žebříček reagovat několika způsoby.
Buď si začnete říkat, že raději ani nechcete vědět, co se asi děje ve městech, která skončila až za patnáctou Paříží. Pak zjistíte, že v první patnáctce není ani Praha, a jdete zkontrolovat zpravodajství, zda tam náhodou nedošlo k nějakému masakru, který vám unikl.
Nebo si hned na začátku řeknete: „Moment. Tady něco nehraje.“
A ono tam opravdu něco nehraje. Ne, buďme upřímní. Nehraje tam toho spousta.
Patnáct nejbezpečnějších měst. Ze třiceti osmi
Úplně nejvíc ze všeho ale nehraje fakt, že ačkoli se žebříček tváří jako srovnání všech měst světa, nebo alespoň všech světových metropolí, ve skutečnosti bylo hodnoceno pouhých 38 předem vybraných destinací.
A aby toho nebylo málo, města nebyla vybrána podle bezpečnosti, velikosti, počtu obyvatel, počtu vražd ani žádného jiného podobného objektivního ukazatele. Rozhodovala jejich popularita mezi cestovateli. Konkrétně americkými cestovateli.
Takže nejenže se nehodnotila všechna města světa, ale při jejich výběru rozhodovaly cestovatelské preference obyvatel jediné země. Země sice velké a lidnaté, ale pořád jen jedné.
Vzpomínáte si na naše žáky ze tříd s označením A?
Klidně tak může existovat město, které je skutečně nejbezpečnější na světě. Jenže stačí, aby nepatřilo mezi vybrané oblíbené destinace amerických turistů, a do žebříčku se vůbec nedostane. Může být sebevíc bezpečné, ale v hodnocení nemá šanci uspět.
Novinky navíc v titulku zdůraznily, že z patnácti nejbezpečnějších měst je hned devět v Evropě. Skoro důvod k oslavě. Evropa si zjevně vede skvěle a mezi světovou bezpečnostní elitu se probojovala i Paříž.
Jenže ono je docela rozdíl, jestli skončíte patnáctí z celého světa, nebo patnáctí z osmatřiceti účastníků.
Patnácté nejbezpečnější město světa? To zní skvěle! Patnácté z 38? No, to už takové terno není, co?
Samozřejmě by ale bylo nefér začít Paříž okamžitě označovat za nebezpečné město. Pořád totiž nevíme, s kým vlastně soutěžila. Pokud Američané cestují převážně do mimořádně bezpečných destinací, může být patnácté místo stále výborným výsledkem. Pokud naopak vyhledávají převážně nebezpečné destinace, nemusí ani umístění v první patnáctce znamenat žádný zvláštní úspěch.
A ono je to ještě složitější. I kdybychom přijali výběr všech 38 měst, můžeme alespoň s klidným svědomím říct, že Montreal je bezpečnější než Paříž?
Když Pepíčkovi pomohly piškvorky
Nemůžeme. Bezpečnost se totiž neposuzovala pouze podle kriminality. Hodnotila se také doprava, zdravotní bezpečnost, terorismus nebo bezpečnost různých skupin cestovatelů. Odpovědi turistů byly následně zkombinovány s dalšími bezpečnostními indexy.
Město tak může získat horší hodnocení v oblasti kriminality, ale celkový výsledek mu zachrání jiné ukazatele. Stejně jako Pepíčkovi pomohly piškvorky.
A že jednotlivé ukazatele mohou přinášet docela překvapivé výsledky, ukazuje například Káhira. Ta se sice do celkové první patnáctky nedostala, zato v dílčím hodnocení zdravotní bezpečnosti obsadila krásné čtvrté místo.
Sami autoři tento výsledek označili za překvapivý a jako možné vysvětlení nabídli, že dotazovaní turisté během pobytu zřejmě vůbec neonemocněli.
Výborně. Když nepotřebujete lékaře, můžete rovnou pochválit zdravotnictví.
Patnáct set respondentů? To zní vědecky!
Průzkumu se zúčastnilo více než 1 500 respondentů. Zdá se vám to dost? Ano, není to málo. Pro bakalářskou práci by to byl dokonce úctyhodný počet.
Jenže těchto 1 500 lidí neposuzovalo každé město. Hodnotit mohli pouze destinace, které sami navštívili.
Kdybychom 1 500 respondentů jednoduše rozdělili mezi 38 měst, vyšlo by nám necelých 40 na jedno město. Samozřejmě, takhle skutečný počet hodnocení nefunguje. Jeden člověk mohl navštívit několik destinací a některá města byla navštěvovanější než jiná. Právě v tom je další háček. Jedno město mohly hodnotit stovky turistů, jiné teoreticky třeba jen pět.
Pět. A přesto by mohlo obsadit druhé místo v celkovém žebříčku.
Netvrdím, že se to stalo. Konečné pořadí navíc vycházelo i z externích indexů. Jenže přesné počty hodnotitelů jednotlivých měst zveřejněné nejsou. Sami autoři například připouštějí, že Curych navštívilo poměrně malé procento dotázaných.
A co vlastně turisté z jednotlivých měst poznali? Jeden mohl strávit dovolenou v hlídaném resortu, druhý cestovat samostatně místní dopravou a pohybovat se i mimo turistická centra.
Jeden hodnotí bezpečnost za hotelovou závorou, druhý mimo ni. Oba ale odpovídají na zdánlivě stejnou otázku.
A nakonec všechna získaná hodnocení zkombinujeme s dalšími bezpečnostními indexy, přepočítáme na body a sestavíme konečné pořadí. Montreal získal 82,18 bodu a Curych 81,03.
Všimněte si, že výsledné skóre je uvedeno s přesností na dvě desetinná místa. To už působí opravdu vědecky, nemyslíte? Když už nevíme, kolik lidí které město hodnotilo, alespoň můžeme být přesní v desetinných čárkách.
Bezpečnost na rok 2027. A co se stalo mezitím?
Průzkum proběhl v roce 2026 a respondentům se započítávaly také zkušenosti z cestování během předchozích pěti let. Jedním z podkladů pro žebříček na rok 2027 tak mohla být i vzpomínka turisty, který si v roce 2022 užil krásnou a bezpečnou dovolenou. Co se v daném městě dělo potom, už vůbec nemusel vědět.
Samozřejmě, hodnocení doplňují také další indexy. Ale ani sama pojišťovna netvrdí, že její žebříček zachycuje aktuální situaci. Výslovně doporučuje ověřit si před cestou nejnovější bezpečnostní informace.
Skvělé. Máme seznam nejbezpečnějších měst pro rok 2027. Jen si před odjezdem raději zjistěte, jestli jsou ještě pořád bezpečná.
Montreal předvedl bezpečnostní skok roku
Zajímavý je také Montreal. Ten se totiž z předchozího šestnáctého místa vyšvihl rovnou na první. To se tam za jediný rok musela bezpečnost pořádně zlepšit!
Nebo také ne.
Možná se změnila jen nálada amerických turistů. Vzpomeňme si, jak Donald Trump mluvil o Kanadě jako o 51. americkém státě. Kanaďané z toho nadšení zrovna nebyli. A co když se tam Američané kvůli napjatým vztahům necítili příliš vítaní?
Třeba pak Trump obrátil pozornost jinam, Kanaďané se na americké návštěvníky začali zase usmívat a Montreal najednou poskočil o patnáct příček.
Samozřejmě, tohle je jen spekulace. Ale právě v tom je ten háček. Město nemusí být bezpečnější jen proto, že se v něm turisté začali cítit bezpečněji.
A co nám vlastně Novinky neřekly?
Abychom byli spravedliví, Novinky si celý žebříček nevymyslely. Převzaly informace od serveru Euronews, který vycházel z průzkumu americké cestovní pojišťovny Berkshire Hathaway Travel Protection.
Ani titulku bych nic zásadního nevyčítala. Titulky mají čtenáře zaujmout. Jenže samotný článek by měl vysvětlit, co se skutečně zkoumalo.
Dozvěděli jsme se, kolik bodů získal Montreal, proč je bezpečný Curych nebo že se v Montrealu často opravují silnice. Jen na informaci, že se hodnotilo pouhých 38 měst, už místo nezbylo.
Stejně tak chybělo vysvětlení, proč byla vybrána právě tato města, kdo je hodnotil a z jak starých zkušeností respondenti vycházeli. A také upozornění, že žebříček nezohledňuje pozdější změny bezpečnostní situace.
Přitom stačily tři věty. Pojišťovna hodnotila 38 destinací populárních mezi americkými cestovateli. Výsledky kombinují zkušenosti turistů s externími bezpečnostními indexy. A jde o hodnocení provedené v roce 2026, nikoli o průběžně aktualizovaný přehled bezpečnosti světových měst. To by čtenáři poskytlo podstatně přesnější představu.
Ostatně ani samotná pojišťovna není úplně nevinná. Už ona výsledky prezentuje jako žebříček nejbezpečnějších měst světa. A jaký je lepší způsob, jak přilákat pozornost k cestovnímu pojištění, než zveřejnit takový žebříček?
Nejde o to, zda je Montreal bezpečný. Ani o to, zda si Paříž zaslouží patnácté místo. Jde o to, že z výsledků omezeného průzkumu vznikl světový žebříček, aniž by se čtenář dozvěděl, jak zásadně je omezený.
Pepíčkovi také neupírám vítězství v piškvorkách. Jen bych ho kvůli tomu ještě nevyhlašovala patnáctým nejinteligentnějším žákem České republiky.
Zdroje
Poznámka: Úvodní průzkum inteligence žáků je fiktivní satirická analogie. Nejde o skutečnou vědeckou studii ani doslovný popis metodiky pojišťovny.





