Článek
Včera se tady u nás na farmě stala nemilá, smutná událost. Kozička Grétka začala rodit o tři týdny dříve. Narodila se tři kůzlátka, bohyni a bohům žel se mi je nepodařilo zachránit. Snažila jsem se, masírovala je, dávala stříkačkou do tlamičky mlezivo, ale i po hodině byla na umření. Grétka byla obdivuhodně klidná, to já jsem plašila víc. To se nedá nic dělat, to se prostě může stát. Vždycky se všechno nepovede… Grétku teď musím aspoň třikrát, čtyřikrát za den podojit, budeme mít krásné zdravé lahodné mléko. Už jsem dnes ochutnala, ještě je moc tučné, s tím mlezivem, tak jsem dala psovi.
A můj muž zabil kozlíka loňského, měli jsme dva a tenhle strašně začal obtěžovat Grétku, jak porodila, tak musel pryč…
Mnozí lidé si myslí, že kozí mlíko a maso smrdí. Naše ne. Taky jsem měla mléko a sýr z cizí farmy a bylo to cítit kozinou. Ale od svých koz tam žádnou pachuť necítím. Fakt je lahodné. Ještě tedy budu čekat na kůzlátka od dvou kozenek, snad už bude všechno v pořádku. A maso? Tak to jsem dodneška měla zakázané z „náboženských důvodů“. Vím to již od mládí, kdy mne oslovil ten bůh Donar, jenž má kozy za posvátné… Dnes jsem tedy se svolením ochutnala a… bylo to dobré, žádná pachuť, krásné červené maso.
Taky jsme včera kontrolovali včely, jak přežily zimu… a přežily. My jsme vloni žádný med nesbírali, všechno jsme jim nechali, plus dostaly na podzim cukrovou kaši. Já jsem vždycky tvrdila, že med je krádež a nikdy jsem ho nechtěla kupovat ani konzumovat. Ale včera jsme si zabořili prst do plástve a ochutnali z jejich zásob… To vám byla taková lahoda, mňam, to jsem ještě neměla, takhle dobrý med. Myslím si, že by se včelám nemělo všechno krást a nahrazovat cukrem. Že proto jsou pak slabé a nemocné.
Včera jsem dala ramlici - samici králíka k samcovi, tak za měsíc budeme mít králíčky-březňáčky. Už se tady všichni těšíme na jaro, ptáčkové začali zpívat, ale meteorologové varují před dalšími mrazy…
Cože se to děje s Macinkou…, Trumpem, koncem jaderné dohody… achjo, až začne válka, mám být odvolána… Takže… dnes jsem posbírala devět vajíček, k obědu jsme měli domácí kozí maso s bramborami a salátem, Grétka je v klidu i bez dětí, všechno je v pořádku. Jsme to tak vypočítávali, jak jsme tady docela soběstační… máme maso, mléko, vejce, med, vodu ve studni, a hlavně se máme tady všichni upřímně rádi. Je to krásný život, co jsem si vysnila, můj muž mne miluje (přestože jsem blázen z blázince), zvířata mne taky milují, jak se o ně krásně starám…
Jak dlouho může trvat takovýto happyend? … Dokud nezačne válka, asi…
