Článek
Již to jsou čtyři roky té strašné války u východních sousedů. Celý svět zbrojí, všichni se připravují na Velkou válku. Taky mám obavy, ale skryté. Nikdy neztrácím optimismus. Úzkosti si nepřipouštím. Připouštím si blízkost smrti. Může přijít kdykoli.
Anebo to za nás vyřeší ti mimozemšťani, co o sobě už dlouho dávají vědět?? Věřím, že vědí o nás, celou dobu to tady sledují. Myslím, že kdysi Někdo z vesmíru zasel sémě homo sapiens na této planetě a vidí a vnímají nás po celou dobu evoluce. 3I/ATLAS, kruhy v obilí, nástěnné malby kosmonautů v jeskyních, ale i filmy a dokumenty… kam až jsme to dotáhli. Do konce. Do konce z nenávisti a nevraživosti, pro moc a prachy… přitom z pohledu Vesmíru si sotva vidíme na špičku nosu.
Kdysi, asi před třinácti lety jsem měla vidění: přilétly ohromné vesmírné koráby a soudcové u vchodů nějak přečetli z mozku každého člověka informace. A lidi se třídili asi podle míry provinění a nastupovali do těch korábů. Dobrovolně, jinak to nešlo. Utéct nebylo kam.. Nakonec tady na Zemi zbyla asi jen desetina lidí, kteří směli zůstat, já jsem taky nastoupila do jedné lodi a pak už nevím…
Jednou jsem tady psala, že je možné, že je na Měsíci Hvězdná brána. Že mi to bylo sděleno. A že tam nikdo z lidí nebyl (nevím jestli tak dlouho, nebo vůbec). To může něco dokazovat.. Američani jsou nevyzpytatelní, není radno jim moc věřit. Mají tolik přísně tajných informací.. Teď se tam velice chystají, pořád s tím mají problémy, se tam vypravit. Jako by Někdo fakt nechtěl, abychom to tam moc zkoumali. Ale lidi jsou drzí a nakonec tam vlezou, jak jinak.
Dnes se mi konečně ozvala Terka od ochranářů. Jsou v pohodě, pokračují v záchraně ohrožených rostlin- hořců a hořečků, pokračují v zachraňování planety. Tak jako posledních pětatřicet let. Prý máme nového ministra, nějakýho Červenýho motoristu.. nesmím se vůbec rozčilovat, trápit nebo být zlá. My to zvládneme. Je nás docela dost, dobrovolníků… psala jsem jí o té naší loučce, jak se tam chystáme vytvořit biotop plný života. Jó, apoštolko, když chceš změnit svět, začni u sebe. To bylo moje heslo už od mládí, když jsem tady pobíhala s peticí za celosvětové mírové odzbrojení… už nechci trávit žádný čas v blázinci. Teď už zůstanu klidná. Snad nepřijde válka sem k nám. Teď, když prožívám svůj životní happyend, přála bych si, aby trval déle než jednotky lét.. Jak zastavit to věčné válčení však stále nevím…
