Článek
V Íránu je válka, americko-židovská. Skoro po týdnu to vypadá, že protiislámská. Strašně se bojím, mám úzkosti. Prorokové v minulosti předpovídali, že třetí světová začne na Blízkém východě. Docela mi není jasné, kterého boha uctívá Trump. Furt se jím ohání, bůh žehnej Americe apod… asi je křesťan, nevím. Moc se tak nechová, asi tu víru nebere tak vážně, jako třeba já. To by jinak nebyl takový kokot, kdyby byl silně věřící a měl nějakou zkušenost s Bohem. Každopádně se taky dost řeší ta jeho stigmata v podobě červených skvrn.. jakoby spíš Satan si ho označil… není to s ním dobré. Rozhodně mu nezávidím jeho život, tenhle ani ten příští, posmrtný…
Mnoho válek bylo započato ve jménu Boha. A lidi válčili proti sobě asi proto, že každý ten jejich bůh má jiné jméno. Je to zakořeněno výchovou v daných regionech, v jakého boha lidé chtějí, někde musí věřit. Alláh a Mohamed, Jehova a Ježíš.. je to všechno tak strašně komplikovaný.
V dětství jsem taky povinně musela navštěvovat katolický kostel. Matka je katolička, tak nás tam se sestrou taky tahala každou neděli, místo Studia kamarád. Vůbec jsem tomu nerozuměla, co kněz říká, nelíbily se mi negativistické obrazy křížové cesty, a byla tam zima. Také jsem každé pondělí chodila povinně na hodinu náboženství…
Ale již asi v třinácti letech jsem (nevědomky) konvertovala k pohanství. Začalo mě přitahovat Slunko. Pamatuju na moje rané úvahy na téma bůh… Jak jsem dospěla k názoru, že samotné Slunce je bůh, protože nám dává život a bez něj by vůbec nebyla žádná existence možná… Začala jsem se k němu tedy modlit, promlouvala k němu a obracela se na něj s různými otázkami. Zjistila jsem, že Slunce je podstata všeho živého.
Až později v dospělosti jsme začali komunikovat se Slunkem prostřednictvím takové znakové řeči… uvedu velice jednoduchý příklad, i když je to mnohem složitější se takovou komunikaci naučit, nebo v mém případě jí být obdařena. Zeptám se třeba, jestli bude pršet a cítím takové tlaky v různých částech těla… Když cítím tlak v palci na ruce -je odpověď ANO, palec u nohy (pravé) je NE. Blbě se to vysvětluje, ale já normálně mluvím se Sluncem a to se mnou komunikuje. Po tom osvícení v roce 2001, kdy jsem v něm viděla tu siluetu člověka-anděla, jsem o tom naprosto přesvědčená.
Slunce svítí na Ukrajině i v Rusku. V Íránu, Izraeli i Americe. Je to všudypřítomný Bůh. Velice ho zbožňuju a zbožšťuju. Moc bych si přála, aby si to lidi taky uvědomili, že není třeba hledat Stvořitele kdesi v nekonečném Vesmíru. Že naše hvězda Slunce je pro nás pro všechny tím dárcem našeho života, ať svítí nebo se schovává za mraky. Ale pořád tady je. A ty erupce a bouře v poslední době, polární záře v Česku… Slunko je naštvaný na lidi, že až tady zničíme ten život třeba atomovkami, nebude už nic. Jediná planeta, na které je pestrý život bude zničena v zájmu několika mocných miliardářů. Je mi zle z tohoto systému.
Jinak máme dvě koťátka, narodila se včera. Kačeři se perou, zápasí spolu o kačenky. Kdo vyhraje, bude se s nimi pářit jako první. Právo silnějšího. Jsou to jinak kamarádi a perou se jen jeden, dva dny v roce, o ty samičky. Kůzlata ještě nic, musím hlídat Berušku, vůbec teď nevím, kdy přesně má termín. Zatím je klid a mír tady u nás na farmě…
