Článek
Cholesterol v potravě není totéž, co cholesterol v krvi
Jednou z nejčastějších představ je, že čím více cholesterolu sníme, tím vyšší bude jeho hodnota v krvi. Lidský organismus však funguje o něco složitěji.
Většinu cholesterolu si tělo vyrábí samo, především v játrech. Když přijmeme více cholesterolu ze stravy, organismus obvykle vlastní produkci částečně utlumí. Díky tomuto regulačnímu mechanismu není vztah mezi cholesterolem v jídle a cholesterolem v krvi ani zdaleka tak přímočarý, jak se dříve předpokládalo.
To ovšem neznamená, že cholesterol ve stravě nehraje žádnou roli. Jeho vliv existuje, ale není zdaleka tak zásadní, jak se dlouhou dobu věřilo.
Mohou vejce zvýšit cholesterol v krvi?
Krátká odpověď zní: ano.
Randomizované kontrolované studie opakovaně ukazují, že vyšší konzumace vajec může u části populace vést k mírnému zvýšení LDL cholesterolu, někdy zjednodušeně také označovaném jako „špatný cholesterol“. Současně však bývá pozorován i nárůst HDL cholesterolu, tedy takzvaného „hodného cholesterolu“.
Důležité je, že tento efekt bývá zpravidla relativně malý, a navíc se mezi jednotlivými lidmi výrazně liší. Někteří jedinci reagují na cholesterol ve stravě minimálně, zatímco u jiných je odpověď výraznější. V odborné literatuře se pro tyto osoby používá označení hyper-respondeři, tedy lidé, jejichž organismus je na příjem cholesterolu citlivější než u běžné populace.
Jinými slovy, i naprosto stejně připravená vejce k snídani mohou mít na dva různé lidi odlišný dopad.
Problém nejsou vejce, ale to, s čím si je dáme
Jedním z nejdůležitějších poznatků posledních let je skutečnost, že na hladinu LDL cholesterolu mají často větší vliv nasycené tuky než samotný cholesterol obsažený ve vejcích.
Nasycené tuky najdeme například v másle, tučných mléčných výrobcích, tučném mase, uzeninách a naprosté většině průmyslově zpracovaných potravinách.
Podstatné je proto hodnocení kvality celého jídelníčku v kontextu. Jiný dopad na zdraví bude mít snídaně složená z vajec, zeleniny a celozrnného pečiva než vejce podávaná se slaninou, klobásou, máslem a bílým pečivem.
Znamená vyšší cholesterol automaticky vyšší riziko infarktu?
Ne nutně.
Dlouhodobé populační studie ukázaly, že u většiny zdravých osob není konzumace jednoho vejce denně spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Zvýšená hodnota laboratorních hodnot automaticky neznamená zvýšení rizika onemocnění, neboť vztah mezi vejci, cholesterolem a kardiovaskulárním zdravím ovlivňuje navíc i řada dalších faktorů, včetně genetiky, tělesné hmotnosti, míry fyzické aktivity, kouření a celkové kvality stravy.
Přesto existují skupiny lidí, u nichž je vhodné konzumaci vajec sledovat pečlivěji.
Patří mezi ně zejména osoby s vysokou hladinou LDL cholesterolu nebo ApoB, lidé s familiární hypercholesterolemií a lidé po infarktu nebo cévní mozkové příhodě.
Ani v těchto případech však není cílem vejce automaticky zakázat. Mnohem rozumnější je sledovat individuální reakci organismu. Pokud má někdo dlouhodobě zvýšený LDL cholesterol nebo ApoB, mělo by být primárním cílem omezení příjmu nasycených tuků, a zvýšení příjmu rozpustné vlákniny. Teprve pokud hodnoty zůstávají i nadále zvýšené, může být vhodné snížit na několik týdnů množství konzumovaných žloutků a následně opět zkontrolovat laboratorní výsledky.
Kolik vajec je ještě v pořádku?
Současná doporučení odborných organizací jsou v tomto směru poměrně konzistentní.
Pro většinu zdravých lidí nepředstavuje konzumace přibližně sedmi vajec týdně problém. To neznamená, že bychom měli sníst každý den jedno vejce, ale že jejich běžná konzumace v rámci pestrého a vyváženého jídelníčku není důvodem k obavám.
Mnohem důležitější, než samotný počet vajec je kvalita celkového složení jídelníčku. Dostatek zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných výrobků, ořechů, kvalitních zdrojů bílkovin a zdravých tuků bude mít na kardiovaskulární zdraví výrazně větší vliv.
Výjimkou jsou však lidé s familiární hypercholesterolemií, u nichž odborné společnosti doporučují větší opatrnost při konzumaci potravin bohatých na cholesterol, včetně vajec.
Co si z toho odnést?
Vejce nejsou ani zázračná superpotravina, ale ani zdravotní hrozba, za kterou byla dlouhá léta považována.
Místo otázky „Kolik vajec mohu sníst?“ bychom si proto možná měli klást jinou, a sice „Jak vypadá můj běžný jídelníček jako celek?“ Právě to totiž rozhoduje o našem zdraví mnohem více než jedno vejce navíc.
Seznam zdrojů:
· Carson, J. A. S., Lichtenstein, A. H., Anderson, C. A. M., Appel, L. J., Kris-Etherton, P. M., Meyer, K. A., Petersen, K., Polonsky, T., Van Horn, L., & American Heart Association Nutrition Committee of the Council on Lifestyle and Cardiometabolic Health; Council on Arteriosclerosis, Thrombosis and Vascular Biology; Council on Cardiovascular and Stroke Nursing; Council on Clinical Cardiology; Council on Peripheral Vascular Disease; and Stroke Council (2020). Dietary Cholesterol and Cardiovascular Risk: A Science Advisory From the American Heart Association. Circulation, 141(3), e39–e53. https://doi.org/10.1161/CIR.0000000000000743
· Virtanen, J. K., & Larsson, S. C. (2024). Eggs - a scoping review for Nordic Nutrition Recommendations 2023. Food & nutrition research, 68, 10.29219/fnr.v68.10507. https://doi.org/10.29219/fnr.v68.10507
· Carter, S., Hill, A. M., Yandell, C., Wood, L., Coates, A. M., & Buckley, J. D. (2025). Impact of dietary cholesterol from eggs and saturated fat on LDL cholesterol levels: a randomized cross-over study. The American journal of clinical nutrition, 122(1), 83–91. https://doi.org/10.1016/j.ajcnut.2025.05.001
· Khalighi Sikaroudi, M., Soltani, S., Kolahdouz-Mohammadi, R., Clayton, Z. S., Fernandez, M. L., Varse, F., & Shidfar, F. (2020). The responses of different dosages of egg consumption on blood lipid profile: An updated systematic review and meta-analysis of randomized clinical trials. Journal of food biochemistry, 44(8), e13263. https://doi.org/10.1111/jfbc.13263
