Článek
Už během prvních dnů po vyřazení alkoholu se v organismu začínají odehrávat změny, se silnou závislostí na množství předchozí spotřeby a individuální citlivosti jedince. Pozorovatelné jsou zejména změny spánku, hydratace a kolísání krevního tlaku.
Nejlépe zdokumentované účinky nastupují po dvou až čtyřech týdnech abstinence. Právě v tomto období vědecké studie opakovaně prokazují snížení jaterního tuku, zlepšení inzulinové rezistence, upravení hodnot krevního tlaku a příznivé změny u vybraných jaterních enzymů.
Měsíční výzvy typu Suchý únor nebo Dry January nejsou biologicky bezvýznamné. Kromě objektivních laboratorních změn účastníci často rovněž popisují zlepšení kvality spánku, zvýšení energie a schopnosti koncentrace. Souhrn literatury však ukazuje, že tyto benefity jsou převážně krátkodobé. Tedy, pokud se člověk po skončení měsíce bez alkoholu vrátí ke starému vzorci pití, většina metabolických i jaterních zlepšení se postupně vytratí.
Dlouhodobá zdravotní rizika, zejména kardiovaskulární onemocnění a karcinogeneze, jsou podmíněna kumulativní expozicí alkoholu. Zásadní roli zde hraje otázka dávky a frekvence. Z hlediska toxikologie je klíčovou látkou samotný ethanol a jeho metabolity, především acetaldehyd, který se podílí na karcinogenních a zánětlivých procesech. Některé observační studie naznačují možné kardiovaskulární benefity, viz tzv. francouzský fenomén při pravidelné a střídmé konzumaci kvalitního červeného vína. U nádorových onemocnění však nebyla stanovena žádná bezpečná hranice, přičemž riziko narůstá už při velmi malých dávkách.
Pro klinickou praxi se používají spíše orientační hranice rizikového pití než definice „zdravé míry“. U žen se za rizikovou považuje spotřeba nad 20 gramů ethanolu denně, u mužů pak nad 30 g, což zhruba odpovídá jednomu půllitru piva, dvěma decilitrům vína, nebo dvěma panákům destilátu (40 % obj.). Jedná se o hodnoty, které neznamenají závislost, ale pouze zvýšené zdravotní riziko. Samotná diagnóza závislosti na alkoholu není určována množstvím. Klíčové postavení představují behaviorální a fyziologická kritéria, jako je bažení po alkoholu, ztráta kontroly nad jeho konzumací, potřeba stále vyšších dávek, nepříjemné tělesné projevy označované jako abstinenční příznak při vynechané dávky nebo zanedbávání jiných zájmů a pokračování v pití navzdory jasným důkazům o jeho negativních účincích na zdraví.
Důležitější, než průměrná denní dávka je samotný vzorec pití. Klinická a epidemiologická data se shodují, že nárazové, tzv. binge užívání alkoholu, je spojeno s vyšším zdravotním rizikem než pravidelná konzumace menších dávek, a to i tehdy, pokud je souhrnný týdenní příjem alkoholu stejný.
Jaký je tedy praktický význam měsíce bez alkoholu? Z biologického hlediska může přinést krátkodobé zlepšení metabolických a jaterních parametrů, avšak dlouhodobě nemůže kompenzovat chronickou expozici alkoholu, pokud po jeho skončení nedojde ke změně chování. Výjimkou je psychologický efekt, kde krátkodobá abstinence funguje jako impuls k přehodnocení vlastního vztahu k alkoholu, snížení celkové spotřeby a omezení nárazového pití. Právě tehdy může mít Suchý únor skutečný zdravotní význam, nikoli jako detox, ale jako první krok ke změně životního stylu.
Zdroje:
- Roerecke, M., Kaczorowski, J., Tobe, S. W., Gmel, G., Hasan, O. S., & Rehm, J. (2017). The effect of a reduction in alcohol consumption on blood pressure: a systematic review and meta-analysis. The Lancet Public Health, 2(2), e108-e120.
- Teresa Aguilera, M., de la Sierra, A., Coca, A., Estruch, R., Fernández-Solá, J., & Urbano-Márquez, A. (1999). Effect of alcohol abstinence on blood pressure: assessment by 24-hour ambulatory blood pressure monitoring. Hypertension, 33(2), 653-657.
- Strowger, M., Meisel, M. K., Uriarte, S., & Colby, S. M. (2025). A scoping review of Dry January: evidence and future directions. Alcohol and alcoholism (Oxford, Oxfordshire), 60(5), agaf057. https://doi.org/10.1093/alcalc/agaf057
- Kang, D. O., Lee, D. I., Roh, S. Y., Na, J. O., Choi, C. U., Kim, J. W., ... & Jung, J. M. (2024). Reduced alcohol consumption and major adverse cardiovascular events among individuals with previously high alcohol consumption. JAMA network open, 7(3), e244013-e244013.
- Mehta, G., Macdonald, S., Cronberg, A., Rosselli, M., Khera-Butler, T., Sumpter, C., Al-Khatib, S., Jain, A., Maurice, J., Charalambous, C., Gander, A., Ju, C., Hakan, T., Sherwood, R., Nair, D., Jalan, R., & Moore, K. P. (2018). Short-term abstinence from alcohol and changes in cardiovascular risk factors, liver function tests and cancer-related growth factors: a prospective observational study. BMJ open, 8(5), e020673. https://doi.org/10.1136/bmjopen-2017-020673
- Mehta, G., & Sheron, N. (2019). No safe level of alcohol consumption–Implications for global health. Journal of hepatology, 70(4), 587-589.
