Článek
16:00 – Běžný let z Kodaně a záměna jmen na startu
Je středa 26. ledna 1972 odpoledne. Z mezinárodního letiště v Kodani odlepuje dvoumotorový letoun Douglas DC-9-32 jugoslávské společnosti JAT na letu číslo 367. Stroj míří ze Stockholmu přes Kodaň a Záhřeb až do Bělehradu. Na palubě sedí 23 cestujících a pětičlenná posádka. Vše probíhá podle rutinního plánu, atmosféra v kabině je klidná a cestující si užívají pohodlný přelet nad střední Evropou.
V řadách posádky se však skrývá neuvěřitelná hříčka osudu. Dvaadvacetiletá letuška Vesna Vulovićová na tomto letu vůbec neměla být. Rozpis služeb ji na palubu zařadil omylem, když si ji plánovač zaměnil s jinou kolegyní stejného křestního jména. Mladá dívka, která u letecké společnosti pracovala teprve osm měsíců, byla z neplánovaného přeložení nadšená, protože ještě nikdy nenavštívila Dánsko a těšila se na krátkou zastávku v Kodani.
16:01 – Výbuch v zavazadlovém prostoru a volný pád z deseti kilometrů
Stroj stoupá do své cestovní hladiny a v 16:01 se nachází ve výšce 10 160 metrů nad severními Čechami, v blízkosti Českosaského Švýcarska. V ten moment v předním zavazadlovém prostoru náhle vybuchuje nálož trhaviny. Výbušné zařízení ukryté v kufru instalovali příslušníci chorvatské fašistické exilové organizace Ustaša.
Následky detonace v desetikilometrové výšce jsou okamžité a zničující. Obrovský tlakový rozdíl a síla výbuchu roztrhnou trup letadla na několik částí. Přední část s kokpitem se odtrhne a zbytek konstrukce začíná v chaotické spirále padat k zemi. Cestující i členové posádky podléhají okamžité dekompresi a mrazivému vichru. Místo dopadu se nemilosrdně blíží rychlostí volného pádu k zasněženému údolí obce Srbská Kamenice na Děčínsku.
16:05 – Zázrak v zasněženém lese a záchrana pod troskami
Ve 16:05 dopadají trosky zničeného letadla na zasněžené svahy a mezi stromy. Z devětadvaceti lidí na palubě nepřežil téměř nikdo. Když na místo tragédie jako jeden z prvních dorazí místní obyvatel Bruno Honke, bývalý zdravotník ze druhé světové války, naskýtá se mu děsivý pohled. Uprostřed zkázy a ticha však zaslechne slabé sténání.
V zadní části trupu, přimáčknutá nápojovým vozíkem a tělem jednoho z kolegů, leží bezvládná Vesna Vulovićová. Dívku před jistou smrtí zachránila souhra nepravděpodobných fyzikálních okolností. Trup letadla dopadl na zasněžený svah pod ostrým úhlem, což výrazně ztlumilo náraz, a extrémně nízký krevní tlak letušky způsobil, že jí při náhlém poklesu tlaku v kabině neselhalo srdce. Honke jí na místě poskytl první pomoc a stabilizoval ji do příjezdu záchranářů.
Rekord v Guinnessově knize a tišší dohra neobyčejného života
Zdravotní stav mladé letušky byl kritický. Měla zlomenou lebku, obratle, obě nohy i pánev a několik týdnů strávila v komatu. Lékaři v pražské nemocnici bojovali o její život měsíce. Vesna se však projevila neuvěřitelnou vůlí a po dlouhé rehabilitaci se dokázala znovu postavit na vlastní nohy.
Její neuvěřitelné přežití potvrdily oficiální vyšetřovací zprávy, které uchovává Aviation Safety Network. Událost byla zkoumána i historiky, jejichž poznatky publikuje Ústav pro studium totalitních režimů. Vesna Vulovićová se zapsala do historie a Guinnessova kniha rekordů jí oficiálně přiznala světový rekord za nejvyšší přežitý pád bez padáku z výšky 10 160 metrů. Ocenění jí osobně předal zpěvák Paul McCartney. Po zotavení chtěla dál létat, ale aerolinky ji raději přeložily na administrativní práci. Později se stala veřejně aktivní a hlasitě vystupovala proti režimu Slobodana Miloševiće. Svůj neobyčejný život dožila v soukromí v Bělehradě, kde v prosinci 2016 ve věku 66 let zemřela.
