Článek
16:38 – Cesta za luxusní plavbou a osudový úlom na dráze
Je úterý 25. července 2000 podvečer. Na letišti Charlese de Gaulla u Paříže se k odletu připravuje elegantní nadzvukový letoun Concorde francouzské národní společnosti Air France na charterovém letu číslo 4590. Stroj míří na newyorské letiště JFK. Na palubě sedí sto cestujících, převážně německých turistů, kteří se těší na luxusní zámořskou plavbu lodí MS Deutschland po Karibiku. Posádku tvoří devět členů v čele s 57-mi letým kapitánem Christianem Martym, vysoce zkušeným pilotem a dobrodruhem, který jako první člověk přenesl Atlantik na windsurfové desce.
O pět minut dříve, v 16:35, odstartoval ze stejné ranveje 26R dálkový tryskový letoun Douglas DC-10 amerických aerolinek Continental Airlines. Při rozjezdu z jeho levého motoru odpadá malý, necelých 44 centimetrů dlouhý a tři centimetry široký kovový pásek z titanové slitiny. Tento díl byl na krytu motoru namontován při nedávné údržbě v USA v rozporu se specifikacemi výrobce. Titanový pásek zůstává nepozorovaně ležet na rozpáleném asfaltu dráhy přímo v ose vzletu přilétajících i odletujících strojů.
16:42 – Výbuch pneumatiky, rázová vlna a plameny pod křídlem
Ve 16:42:17 dostává Concorde povolení ke vzletu a čtyřnásobný hřmot přídavného spalování motorů Rolls-Royce Olympus rozechvívá okolí. Nadzvukový kolos nabírá na dráze obrovské zrychlení. Ve 16:42:31, při rychlosti přes 320 kilometrů za hodinu, přejíždí levá pneumatika hlavního podvozku číslo dvě přímo přes pohozený titanový pásek.
Ostrý kovový úlomek pneumatiku okamžitě prorazí a její guma pod obrovským tlakem vybuchuje. Těžký kus pryže o hmotnosti přes čtyři kilogramy vymrštěný obrovskou rychlostí naráží do spodní strany levého křídla. Ačkoliv kus pneumatiky nádrž fyzicky neprorazí, vytvoří v plné palivové nádrži číslo pět extrémní tlakovou rázovou vlnu. Kapalina uvnitř nádrže naráží do horního i spodního pláště, až kovový panel pod obrovským hydrodynamickým tlakem zevnitř praskne. Palivo začíná vytékat brutálním tempem přes šedesát litrů za sekundu. Unikající letecký benzín se vteřinu nato vzněcuje – pravděpodobně od jiskry přerušeného elektrického vedení podvozku nebo od žhavých plynů z motoru.
16:43 – Neovladatelná ohnivá koule a pád na hotel v Gonesse
Za zádí akcelerujícího Concordu se rozhořívá sto metrů dlouhý vlečný plamen. Žár a nasávání spalin okamžitě způsobují ztrátu tahu obou motorů na levé straně. Na věži letiště si plamenů okamžitě všimne dispečer a do rádia křičí: „Concorde 4590, máte za sebou plameny!“
Kapitán Marty a jeho posádka se ocitají v bezvýchodné pasti. Letadlo už překročilo kritickou rychlost V1, za níž už podle fyzikálních zákonů nelze rozjetý stroj na zbývající délce ranveje bezpečně zabrzdit. Kapitán strhává řídicí páku k sobě a zvedá hořící Concorde do vzduchu. Jenže poškozené elektrické i hydraulické rozvody znemožňují zatáhnout hořící podvozek, který vytváří obrovský aerodynamický odpor.
Bez dostatečného tahu dvou levých motorů a v extrémně nízké výšce letadlo ztrácí rychlost. Hořící levé křídlo přichází o aerodynamický vztlak a stroj se nekontrolovatelně překlápí na bok. Pouhých 120 sekund od zahájení vzletu se Concorde v rychlosti přes tři sta kilometrů za hodinu zřítí přímo na budovu hotelu Hôtel Les Relais Bleus v městečku Gonesse. Obří ohnivá koule pohlcuje celou budovu. Při katastrofě umírá všech 109 lidí na palubě a čtyři zaměstnankyně hotelu na zemi.
Konec nadzvukové éry a soudní tečka po letech
Vyšetřování, které vedl francouzský Úřad pro vyšetřování a analýzu bezpečnosti civilního letectví, potvrdilo, že prvotním spouštěčem byl náraz do titanového pásku na dráze a následná dekomprese palivové nádrže. Jak podrobně zaznamenává databáze Aviation Safety Network, nehoda odhalila konstrukční zranitelnost palivových nádrží Concordu vůči sekundárnímu poškození od prasklých pneumatik.
Tragédie u Gonesse natrvalo otřásla důvěrou v do té doby absolutně bezpečný symbol luxusního cestování. Přestože inženýři následně vybavili palivové nádrže kevlarovými výstelkami a pneumatikářský gigant Michelin vyvinul odolnější pneumatiky, Concordy se na oblohu vrátily jen na krátko. Útlum letecké dopravy po útocích z 11. září 2001 a neúnosně vysoké provozní náklady vedly k tomu, že v roce 2003 společnosti Air France a British Airways své nadzvukové stroje definitivně vyřadily z provozu. Nešťastný let číslo 4590 tak napsal krvavou tečku za celou kapitolu nadzvukového civilního létání.
Další zdroje:
Komerční web Air France
