Článek
V dobách, kdy byla bolest běžnou součástí operací a úmrtnost během nich byla velmi vysoká, se objevil muž, který mezi svými kolegy vynikal - a to především extrémní rychlostí. Robert Liston, skotský chirurg žijící v první polovině 19. století si tak vysloužil přezdívku „nejrychlejší nůž Londýna“.
Rychlost tehdy nebyla jen obdivuhodná, ale byla zásadní. Čím kratší operace bez anestezie, tím menší utrpení pro pacienta a vyšší šance na přežití. Podle svědků měl provádět amputace během několika desítek vteřin. Nikdo ale není dokonalý a Liston se i přes své nepochybné dovednosti nevyhnul chybám.
Robert Liston se narodil 28. října 1794 ve Skotsku a už od mládí se věnoval medicíně. Jednalo se o vysokého vizionáře posedlého přesností. Na tehdejší poměry dbal na pořádek a čistotu vybavení a svého oděvu a na rozdíl od svých kolegů se ke svým pacientům choval více humánně a s respektem. Jeho největší předností byla však ona rychlost se kterou operace prováděl. Mezi jeho údajné rekordy patří například amputace prstu za 15 vteřin a paži v rameni za pouhých 28.
Po studiích působil v Edinburghu a později se přesunul do Londýna, kde se stal profesorem chirurgie v University College Hospital. Jeho operace byly nejen bleskové, ale často i sledované jako veřejné divadlo. V sále se mačkali medici, zvědavci i další chirurgové, kteří chtěli vidět Listona při práci. V ruce svíral skalpel, jako by šlo o šermířský meč, a podle některých svědectví během zákroku někdy odhazoval zakrvácené nástroje za sebe, aniž by se staral, kam dopadnou. I když to neladí s jeho pověstmi o čistotě.
Jeho reputace ho ale občas dostala do problémů. V roce 1847 měl údajně během amputace pacientovy nohy řezat tak rychle, že omylem uříznul několik prstů i svému asistentovi a zároveň zavadil o kabát přihlížejícího diváka. Ten se natolik lekl toho, že mohl být vážně zraněn, sesunul se k zemi a později se ukázalo, že pravděpodobně na způsobený šok zemřel. Pacient spolu s asistentem zemřeli o několik dní později na infekci. Tato událost se později stala známou jako operace se „300% úmrtností“ – a přestože pravdivost celé historky není stoprocentně ověřená, dodnes koluje v medicínních kruzích jako varovný a trochu morbidně fascinující příklad toho, že i ti nejlepší z nás dělají chyby. A že rychlost, jakkoli zachraňovala životy, mohla být i smrtící. V jeho případě by se dalo použít i další přísloví a to, že „Dvakrát měř, jednou řež“
Robert Liston operuje před davem přihlížejících
Liston ale nebyl jen geniálně šíleným řezníkem s břitvou v ruce. Právě naopak – byl mezi prvními, kdo pochopili význam moderní medicíny a pokroku. V roce 1846 se stal prvním chirurgem v Evropě, který při operaci použil éter jako anestetikum. Byl to obrovský milník. Chirurgie, která do té doby znamenala hlavně bolest, křik a zadržovaný dech, se díky anestézii proměnila v přesnější, klidnější a mnohem humánnější disciplínu. To sice znamenalo konec éry, kdy Liston a jemu podobní vítězili nad smrtí pacientů rychlostí, ale byl to začátek přesnosti, pečlivosti a vědeckého přístupu.
Jeho přínos však nespočíval pouze v rychlosti nebo odvaze zavádět nové metody. Byl taktéž vynálezcem. Navrhl například dlahu na nohu používanou ke stabilizaci vykloubené a zlomené stehenní kosti, která se používá dodnes. Nebo kleště na tepny, které se používají jako svorka k zastavení krvácení během operace.
Kleště na tepny vynalezené Robertem Listonem
Ještě důležitější ale možná je, že inspiroval další. Mezi jeho studenty patřil James Young Simpson, který se stal průkopníkem anestetických účinků chloroformu a významně přispěl k jeho prosazení. Dalším z těch, kdo se Listonovým důrazem na čistotu a respekt k pacientovi nechali ovlivnit, byl Joseph Lister - pozdější otec antiseptické chirurgie a jehož jméno dnes nese i známá značka ústní vody.
Robert Liston zemřel v roce 1847 ve věku pouhých 53 let, jen několik měsíců po tom, co se stal průkopníkem v použití anestetik. Byl to chirurg, který dokázal zachraňovat životy neuvěřitelnou rychlostí, ale také člověk, který pochopil, že budoucnost není ve spěchu, ale v přesnosti, vědě a lidskosti.
A přestože je dnes často připomínán kvůli jediné tragické operaci, jeho odkaz zůstává mnohem hlubší. Dokazuje, že i mistr tesař se někdy utne – ale pokud byl tím mistrem Robert Liston, stihl do té doby zachránit desítky, možná stovky životů. A navíc připravil půdu těm, kteří díky jeho příkladu udělali další pokroky v oblasti medicíny.
Zdroje:
