5P: Pravda pana prezidenta Petra Pavla

Pan prezident Petr Pavel během svého včerejšího proslovu k oslavám 17. listopadu pronesl tento apel: „Tak jak se máme dnes, i přes všechny problémy, jsme se ještě nikdy zatím neměli. A to bychom si připomínat měli.“

To mě přivedlo k myšlence, co to vlastně znamená ono „mít se“.V angličtině se „to“ nazývá jako wellbeing (osobní pohoda) a existuje celá řada ukazatelů, které osobní pohodu hodnotí, a to i na celonárodní úrovni. Často se uvádí těchto pět hlavních parametrů (5P): zdraví, práce, peníze, vztahy a bezpečnost.

Na celospolečenské úrovni můžeme hodnotit zdraví národa podle délky dožití. Aktuálně se bohužel nemáme historicky nejlépe. Pohledem do úmrtnostních tabulek zjistíme, že se Češi nedožívají historicky nejvyššího věku. V roce 2019, tedy před koronavirovou pandemií, byla naděje dožití o něco delší.

Pocit zdravotní pohody se také odráží ve výskytu psychických problémů, které jsou často doprovodnou nemocí k civilizačním nemocem. Statisticky významný nárůst těchto nemocí však nenaznačuje, že by se Češi měli nejlépe. Každý čtvrtý invalidní důchod je dnes z této příčiny. Občasné výpadky léků či omezení lékařských pohotovostí některým občanům na pohodě také nepřidalo.

V mezinárodním srovnání je nezaměstnanost v ČR nejnižší v rámci celé Evropské unie a činí 3,5 %. To je bezesporu radostná zpráva. Ale opět nejde o historicky nejnižší číslo. Ještě před 4 roky dosahovala nižší hodnoty, a to 2,6 %.

Méně pozitivní také je, že česká ekonomika se jako jediná v Evropské unii stále nevrátila na předpandemickou úroveň. Růst hrubého domácího produktu také dosahuje výrazně nižších hodnot než před lety.

Průměrná mzda je historicky nejvyšší, nicméně záleží na tom, kolik si toho Češi za své peníze reálně koupí. Pan premiér Fiala nám všem nedávno ukázal, že v sousedním Německu dokáže nakoupit potraviny levněji. Pro pocit pohody je důležitá i dostupnost bydlení. Průměrný byt (70 m2) nás stojí téměř nejvíce z celé Evropské unie, Češi na něj musí pracovat déle než 13,3 let, a to za teoretického předpokladu, když by neutráceli za nic jiného. Před osmi lety nám k nákupu stejného bytu stačila o více než polovinu kratší doba a ve středoevropském srovnání patřilo bydlení v České republice dokonce k nejdostupnějším.

Rozvodů v Česku dále ubývá, což naznačuje zlepšování vztahů. Vloni Češi ukončili bezmála 20 tisíc manželství, meziročně o šest procent méně. Pokračuje tak trend posledních deseti let. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Řada sociologů nižší rozvodovost přisuzuje faktu, že se častěji berou lidé s vyšším vzděláním, kteří mají více finančních závazků. Nižší čísla rozvodovosti u nás byla jen před desítkami let.

Česko má mezi státy Evropské unie jeden z nejvyšších počtů vězňů v přepočtu na obyvatele a kriminalita po koronavirovém útlumu opět roste. Pocitu bezpečnosti lidem nepřidává riziko válečného konfliktu, které je dle vyjádření samotných politických a vojenských představitelů vyšší než před lety.

Výše uvedené mě vede k závěru, že sám za sebe nemohu zatím (dle mně dostupných fakt) s větou pana prezidenta souhlasit. Podle ukazatele kvality života jsou Češi aktuálně na 23. místě. V loňském roce to bylo 19. místo. Ani tento ukazatel slova pana prezidenta nepotvrzuje.

Tato moje úvaha však neznamená, že pan prezident nemluví pravdu. Záleží na tom, jaké parametry si každý představuje pod pojmem „mít se “. Možná také slovem „dnes“ nemyslel ve skutečnosti dnes, ale myslel celou postkomunistickou éru. Možná také jen šlo o snahu zabránit šíření tzv. blbé nálady. V neposlední řadě může pan prezident při svém hodnocení brát v potaz zcela jiné parametry než já a někteří ekonomové, nebo jim jednoduše jen dává jinou důležitost.

Jedním z ukazatelů, který toto umožňuje, je ukazatel OECD Better Life Index (index lepšího života). Zde si každý může vytvořit svůj vlastní ekonomický index seřazením 11 oblastí socioekonomického pokroku (bydlení, důchod, zaměstnání, komunita, vzdělání, životní prostředí, správa věcí veřejných, zdraví, životní spokojenost, bezpečnost, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem) podle toho, co je pro něj důležité.

Tím se vygeneruje hodnocení, aby každý viděl, jak je na tom Česko v porovnání s ostatními zeměmi. Jednoduše lze zjistit, která z uvedených 11 oblastí vede ke zvýšení indexu a která k jeho snížení. Každý se tak může přesvědčit o silných a slabých stránkách dnešní situace. Můj soukromý názor však je, že se špatně nemáme, ale že by nám již dříve nebylo lépe?