Článek
Standardní pojistné smlouvy kryjí ztráty způsobené haváriemi letadel – a tato definice zahrnuje i bezpilotní letadla, tj. drony. Běžné pojištění domácnosti v Polsku však současně obsahuje výluku pro válečné události, ozbrojený konflikt či teroristický útok.
„Pojištění majetku obsahuje ustanovení, která stanoví, že havárie letadla, jeho částí nebo nákladu nemůže být důsledkem války. Posouzení se však vždy provádí po individuálním zjištění okolností škody, “ vysvětluje Artur Dziekański, mluvčí Polské komory pojišťoven pro web Money.pl.
Odborníci zdůrazňují, že oficiální klasifikace incidentu státem je klíčová. Pokud bude havárie dronu považována za leteckou nehodu, bude pojišťovna povinna uhradit pojistné plnění. Pokud je však klasifikována jako součást válečného činu, pojišťovna plnit nebude.
Vždy je ale nutné zdokumentovat veškeré škody – fotografie a videozáznamy usnadní proces uplatňování případné pojistné události. Dalším krokem je okamžité nahlášení škody pojišťovně. Dokud odborník neprovede kontrolu majetku, neměly by se provádět opravy, pokud nejsou nezbytné k ochraně majetku před dalšími ztrátami.
Kdo nese odpovědnost?
Právně je původcem škody stát, z jehož území dron vzlétl. Vymáhat náhradu škody po agresorovi je ale prakticky nereálné. Zůstává tedy jediné řešení – pomoc domácí vlády. Pokud úřady potvrdí, že šlo o vojenský útok na území Polska, může vláda vyhlásit mimořádnou kompenzaci. Ministerstvo vnitra už v minulosti po dopadech zbloudilých raket vyplácelo majitelům domů jednorázové náhrady z krizového fondu. Rozsah a výše pomoci se určují individuálně a závisí na politickém rozhodnutí.
Jak by to vypadalo v České republice
Situace v Česku je podobná. Pojišťovny mají ve svých podmínkách jasnou výluku pro válku a ozbrojený konflikt. Běžná pojistka domácnosti by tedy také neplnila. Některé pojišťovny však nemají výluku na válečné události v rámci životního pojištění, pokud se daný člověk aktivně války neúčastnil. Dochází tak k paradoxní situaci, kdy ta stejná pojišťovna může kompenzovat újmy na životě a zdraví způsobené válečným dronem, ale nikoliv již škody na majetku. Tady je nutná pomoc státu.
A český stát může poskytnout finanční pomoc jen na základě mimořádného opatření vlády. Existuje zákon o krizovém řízení a možnost jednorázových náhrad z vládní rozpočtové rezervy, ale není zde předem daný automatický nárok. Majitelé domů tak zůstávají odkázáni na rozhodnutí vlády a na to, jak úřady událost klasifikují. Teprve poté se určí, zda a v jaké výši se peníze na opravy střech či zničeného majetku skutečně vyplatí.
Česko ale není výjimka. Pouze Izrael je jednou z mála zemí, kde je válečné riziko součástí systému běžného pojištění: státem spravovaný fond hradí škody způsobené raketovými útoky. Celosvětově zůstává krytí válečných škod buď zcela výjimečné, nebo dostupné jen jako velmi drahé specializované pojištění pro průmyslové podniky. Odpovědnost cizího státu za škodu je i v českém právu teoretická a prakticky nevynutitelná.
