Článek
Před rokem řešily tisíce lidí následky povodní. Mnozí z nich přišli o možnost bydlet doma a museli si hledat náhradní ubytování. Tehdy se ukázalo, že ne každé pojištění s podobnou krizovou situací počítá.
Nemovitost se přitom může stát neobyvatelnou nejen po povodni, ale i po požáru, výbuchu nebo po zásahu tornádem. A právě v těchto chvílích se ukazují obrovské rozdíly mezi pojišťovnami – některé zaplatí vyšší desítky tisíc, jiné vůbec nic.
Od nuly až po čtvrt milionu
Na českém trhu dnes najdeme opravdu široké rozpětí. Pouze jedna pojišťovna náklady na náhradní ubytování vůbec neproplácí (Halali). Dvě další – Česká podnikatelská pojišťovna a Slavia – ho sice hradí, ale jen v rámci pojištění domácnosti, nikoliv samotné nemovitosti. Klient, který má pojištěný jen dům bez domácnosti, tak může v případě krize zjistit, že si náhradní ubytování musí zaplatit z vlastního.
Ani u pojišťoven, které náhradní ubytování proplácejí, ale není situace vždy přehledná. Výše limitu se totiž může lišit i násobně podle zvolené varianty. Například u SV pojišťovny je rozdíl mezi 50 a 250 tisíci korunami (to je aktuálně také nejvyšší limit na trhu). Podobně u ČSOB pojišťovny: základní limit 50 tisíc korun, maximální 200 tisíc. Pokud chcete vyšší limit, tak si musíte připlatit.
Standard: 100 až 150 tisíc korun
Většina pojišťoven nabízí maximální možný limit v rozmezí 100 až 150 tisíc korun.
Do této kategorie patří Allianz (max. 100 tis. Kč), Generali Česká pojišťovna (100 tis. Kč), Kooperativa (120 tis. Kč, max. 10 tis. Kč měsíčně) a UNIQA (150 tis. Kč).
Některé pojišťovny však nabízejí výrazně méně. Pojišťovna Maxima má limit 50 tisíc korun, Direct jen 20 až 40 tisíc korun. Pojišťovna VZP pokrývá 5 až 10 tisíc korun a Hasičská vzájemná pojišťovna maximálně 10 tisíc.
Někde jen přiměřené a účelné ubytování
Rozdíly ale nejsou jen ve výši plnění, nýbrž i v samotných podmínkách. Některé pojišťovny vyžadují, aby ubytování bylo přiměřené a náklady účelně vynaložené. Jiné uznávají i ubytování například v hotelu či penzionu, pokud se vejdete do limitu pojišťovny. V podmínkách podmínkách je totiž někdy určeno, kolik pojišťovna zaplatí maximálně za den nebo za měsíc a jak dlouho je ochotna náklady hradit. Standardem je šest měsíců, některé pojišťovny ale umožňují čerpání až po dobu dvanácti měsíců.
V praxi značný rozdíl
Na první pohled mohou pojistky působit podobně, ale v praxi jde o zásadní rozdíl.
Při dlouhodobé opravě domu po povodni může rozdíl přesáhnout desítky tisíc korun. To nakonec může rozhodnout, zda zvolíte důstojné náhradní ubytování či nějaký provizorní přístřešek, což obzvláště s dětmi není optimální řešení.
Pokud máte pojištění nemovitosti či ho teprve sjednáváte, podívejte se i na položku, která bývá často přehlížená – náklady na náhradní ubytování. Možná se vám bude zdát zbytečná. Dokud vás nepřekvapí voda, požár nebo například vichřice. To už i u nás v Česku zažilo nemalé množství domácností.
Na co si dát pozor
- Zkontrolujte limit plnění. Ideálně by měl být alespoň 100 tisíc korun.
- Podívejte se, na co se benefit vztahuje. Některé pojišťovny ho nabízejí jen v rámci pojištění domácnosti, ne nemovitosti.
- Zjistěte, jak dlouho pojišťovna náklady hradí. Standardně 6 měsíců, někdy i 12.
- Ověřte podmínky pro ubytování. Některé pojišťovny trvají na „přiměřenosti“ nebo omezují platbu jen na levnější možnosti. Jiné pojišťovny to neřeší a v rámci sjedaného limitu to nechávají na vás.
