Článek
Teprve až v roce 2012 první pojišťovna upustila od striktního lpění na zákonných důvodech pro ukončení pojistné smlouvy povinného ručení a dala klientům možnost od pojišťovny kdykoliv odejít.
Píše se rok 2023 a možnost kdykoliv odejít od pojišťovny odejít v zásadě umožňují jen dvě pojišťovny. Většina pojišťoven si dokonce myslí, že takto vstřícný krok ke klientům je v rozporu se zákonem, a o žádné změně rozhodně neuvažují.
O spotřebitelské mobilitě, jakou známe například z bankovnictví, si zatím můžeme nechat zdát. Zatímco Standard mobility České bankovní asociace umožňuje spotřebitelům u nové banky zažádat o převod všech trvalých příkazů a inkas ze starého běžného účtu do nového a zrušení starého účtu, v povinném ručení nic takového není možné. Přitom by stačila podobná dohoda pojišťoven. U nové pojišťovny by se kromě sjednání nového povinného ručení zažádalo o zrušení toho starého a pojišťovny by si vše společně předaly. Klient by nemusel jednat s dvěma institucemi a měl by jistotu, že smlouvy na sebe perfektně navazují a nehrozí mu zbytečné pokuty od České kanceláře pojistitelů.
Chápu, že se pojišťovny neumí či nechtějí dohodnout. Nerozumím tomu, že se nenajde více vstřícnějších pojišťoven, který umožní dřívější odchod od pojišťovny. Jaký smysl má pro pojišťovnu klient, který není z nejrůznějších důvodu spokojený a je držen jako rukojmí?
Z výše uvedených důvodů jsem před časem vytvořil petici za spotřebitelskou svobodu a povinné ručení bez zbytečných závazků (více zde). Výsledek? Pouhých dvanáct podpisů… Jen dvanáct klientů pojišťoven mě podpořilo. Věřím ale, že lidí, kteří by chtěli změnu, bude víc. Možná je to tím, že nejsem akční jako Greta. Nevím. Tak nějak chci ale stále věřit tomu, že napsat článek je smysluplnější formou protestu, nežli se nechat odnést nohama napřed.
