Článek
To, že mají Němci štědřejší systém důchodového zabezpečení než Češi, je mýtus. Německé státní důchody vztažené ke mzdám pracujících nejsou vyšší než ty české. Často diskutovaný náhradový poměr (poměr důchodů ke mzdám) není v Německu vyšší.
Například OECD měří tzv. čistou míru náhrady důchodu, což je podíl individuálního čistého nároku na důchod a čistých příjmů před odchodem do důchodu, přičemž se zohledňují daně z příjmu fyzických osob a příspěvky na sociální zabezpečení placené pracovníky a důchodci.
Tento ukazatel měří, jak účinně státní důchodový systém poskytuje důchodový příjem, který nahrazuje výdělek. Tento ukazatel se uvádí v procentech výdělků před odchodem do důchodu. V Německu činí 55,3 % a v Česku 58,9 %.
Tenhle ukazatel je však záludný. Čím nižší příjmy v době pracovní aktivity, tak tím za jinak stejné situace vyšší. Bohatší člověk má tedy náhradový poměr nižší a rozhodně to neznamená, že je na tom špatně. Navíc, není důležitá výše důchodu, ale co si za něj reálně koupíme. A situace je dnes bohužel taková, že Češi jezdí pro Nutellu do Německa, nikoliv obráceně.
Vysoká životní úroveň německých důchodců tak není způsobena významně odlišným státním důchodovým systémem, ale jinými důvody. Tím zásadním je pochopitelně nižší kupní síla, neboť v Česku máme u stejných profesí nižší mzdy a za stejné zboží často platíme vyšší ceny. I přes tuto zásadní odlišnost jsem si však z německého systému vzal některá ponaučení:
1. Plánuji a mám systém
Německý důchodový systém je založen na plánování a systematickém přístupu k ukládání finančních prostředků na důchod. Mnoho Němců si zakládá na státem podporovaných důchodových fondů a investičních plánech, které jim umožňují systematicky spořit na svůj budoucí důchod. Důležité je začít plánovat svůj důchod co nejdříve.
2. Nespoléhám jen na stát
Soukromé spoření hraje v německém důchodovém systému klíčovou roli. Mnoho Němců si zakládá na individuálních penzijních připojištěních a dalších formách soukromého spoření, které jim umožňují získat další příjmy na důchod vedle státem poskytovaných dávek. V Německu kromě zákonných nároků také existující soukromé a podnikové nároky, jako např. důchody (Riester) podle zákona o majetku ve stáří (AVmG), základní důchody (Rürup), podniková a soukromá práva na příjem důchodu atd.
3. Mám diverzifikované důchodové portfolio
Němci často uplatňují strategii diverzifikace investic, což znamená, že rozloží své investice do různých aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy, nemovitosti a další. Tato strategie jim pomáhá snížit riziko a maximalizovat výnosy z jejich investic.
Názory na to, jak má vypadat optimální důchodové portfolio, se za poslední roky vyvíjely. Nechávám si poradit, zda je moje portfolio na důchod dobře poskládáno. Správný podíl různých tříd aktiv je velmi důležitý a souvisí s délkou horizontu, který mně zbývá do penze.
4. Vzdělávám se a srovnávám
Důchodový systém je pro Němce důležitým tématem, a proto se mnoho z nich snaží být dobře informováno a vzděláno o různých možnostech spoření na důchod. Dochází k osvětovým kampaním, seminářům a poradenským službám, které pomáhají občanům porozumět jejich možnostem a rozhodnout se pro nejlepší přístup k důchodu. V Německu existuje řada prověřených produktových srovnání, první vlaštovky se objevují i v Česku. Skutečně zásadní informace jsem nenašel na hlavních stránkách masmédií, ale na specializovaných finančních serverech. Rovněž sleduji Vidlákovy peníze a Akademii peněz.
Například mezi produkty od různých poskytovatelů doplňkového penzijního spoření a dlouhodobého investičního produktu existují významné rozdíly. Je patrný trend snižování poplatků, nezůstávám proto zainvestován v předražených historických produktech jako je investiční životní pojištění. Vím, že výše poplatků má na konečnou výši naspořené sumy výrazný efekt.
5. Kontroluji
Německý přístup k důchodu je založen nejen na dlouhodobém plánování, ale také na úspornosti a pravidelné kontrole. Rozdělil jsem si proto cíl penze na dílčí milníky. Stanovil jsem si, jak velkou rezervu potřebuji pro věk 30 let, 40 let, 50 let a 60 let. Je to pro mě lépe představitelné a mohu kontrolovat, zda svůj sen plním či nikoliv.
Častěji myslet na penzi, jakkoliv to není příjemné, je zkrátka z finančního pohledu důležité, což dokládá i samotná německá norma, která se zabývá finanční analýzou domácností. Podle této normy existuje 42 finančních témat, kterým by měla každá domácnost věnovat pozornost. Základní finanční zabezpečení na penzi je po různých typech pojištění hned na dvacátém místě důležitosti.
Tato norma, kterou se dobrovolně řídí některé německé banky a finanční poradci předpokládá, že v důchodu budou němečtí občané mít příjem (z naspořené částky a dalšího majetku) jen o 20 % nižší než v době pracovní aktivity. Pochopitelně to však závisí na individuálních možnostech a představě o životě v penzi.
Zjednodušený příklad:
Pokud váš odhadovaný starobní důchod je 20 000 Kč (zjistíte z ePortálu ČSSZ) a váš čistý příjem v době pracovní aktivity je 40 000 Kč, pak do penze potřebujete naspořit takovou částku, která vám doplní státní důchod do 80 % vašeho stávajícího čistého příjmu (tedy 32 000 Kč). Použijeme-li zjednodušené pravidlo, které říká, že pro zvýšení důchodu o 5 000 Kč měsíčně potřebujete naspořit milion korun, dostáváme se na výslednou potřebnou částku 2,4 milionu korun.
Anketa
Zdroje:
