Článek
Od 23. prosince 2023 by měl začít platit nový zákon, kterým se bude řídit pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
Jednou z hlavních novinek je zvýšení minimálních limitů pojistného plnění při újmě na zdraví, smrti nebo majetkové škodě. Ve všech případech se limit zvyšuje na 50 milionů korun z dosavadních 35 milionů.
I přes tuto pozitivní změnu, lze nový zákon vnímat „za více peněz méně muziky“. V zákoně se předpokládá výrazné rozšíření předmětů, za které se bude muset platit pojištění a současně se otevírají cesty k dalším výlukám, které pojišťovnám umožní šetřit na pojistných plnění.
Pravděpodobně nejvýznamnějším problémem nového zákona z pohledu pojistných plnění je § 32 odst. 2, kde najdeme následující ustanovení:
(2) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný způsobil újmu tím, že provozoval nebo užil vozidlo,
a) které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob nebo věcí, nebo
b) jehož technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena.
Zdá se vám to v pořádku? Zdánlivě ano. Obdobný text je i v současném znění zákona, jenže je doplněn o ještě jednu podstatnou větu: „a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.“
Nárok pojišťoven je tak dnes podmíněn příčinnou souvislostí mezi vznikem škody a porušením uvedené povinnosti. Například nepřezuté pneumatiky či propadlá STK tak ještě nestačí k tomu, aby pojišťovna neplnila. Musí být tento prohřešek příčinou nehody.
Akademiepojisteni.cz však zjistila, že v novém zákoně příčinná souvislost mezi vznikem škody a nevyhovujícím technickým stavem vozidla nebo vozidlem, jehož technická způsobilost k provozu nebyla schválena, již uvedena není!
Oproti dnešnímu stavu, tak už za vás pojišťovna nezaplatí, resp. bude po vás vymáhat, například i škody, které způsobíte vozidlem například s poškozeným osvětlením, prasklým či poškozeným čelním sklem, poškozenou karoserií, špatnými či ojetými pneumatikami či propadlou STK.
A to i v případě, kdy tato pochybení neměla na vznik škody žádný vliv.
Podle nového zákona vám již nehrozí jen pokuta a další finanční sankce, ale nově ještě můžete zaplatit stovky tisíc či dokonce miliony korun z vlastní kapsy. To například v případě, kdy způsobíte škodu na drahých vozech či škodách na zdraví.
Pojištění odpovědnosti někdy samy pojišťovny nazývají „pojistkou na blbost“. Je však zjevné, že každou „blbost“ za vás pojišťovna nezaplatí. Pokud porušíte dopravní předpisy, tak pojišťovna škodu zaplatí. Pokud způsobíte nehodu v době, kdy máte neplatnou STK, tak budete mít smůlu. Z řady internetových anket přitom vyplynulo, že polovině respondentů již tato povinnost v minulosti unikla, nejde tedy o nijak zanedbatelné riziko.
Nový zákon o povinném ručení prošel připomínkovým řízením a některé subjekty (např. Komora pojišťovacích zprostředkovatelů) žádaly, aby podmínka příčinné souvislosti byla i v novém zákoně zachována. Ministerstvo však tyto požadavky ve prospěch řidičů zamítla pouhou jednou strohou větou: „Použití vozidla nesplňujícího dané požadavky je natolik rizikové, že na to musí reagovat i dané pojištění.“
Na první pohled to tedy vypadá, že při psaní zákona převážil zájem pojišťoven, které nově nebudou muset zdůvodňovat příčinnou souvislost, ale nově budou moci požadovat automaticky úhradu vyplaceného plnění od viníka, který porušil uvedené povinnosti. Z právní praxe víme, že takových případů je bohužel velmi mnoho.
Již dnes je tak dobré dávat při sjednání pojištění přednost smlouvám, které mají příčinnou souvislost přímo uvedenu v podmínkách pojištění pojištění. Férové pojištění může mít výluku na technický stav vozidla popsánu například jako: „vozidlo, které nebylo svým technickým stavem způsobilé k provozu na pozemních komunikacích a zároveň tato skutečnost měla přímou souvislost se škodou.“ Dosud byla tato věta důležitá pouze v havarijním pojištění, od příštího roku je třeba si ji ohlídat i v povinném ručení. Zákon to za řidiče již bohužel neohlídá.
Všechno špatné je ale možná nakonec k něčemu dobré. Zákon dává pojišťovnám právo, nikoliv povinnost. Ukáže se, které pojišťovny jsou férové a chtějí naplňovat principy pojištění, a které chtějí jen inkasovat pojistné a minimalizovat pojistná plnění.
