Článek
Vystoupení z komfortní zóny je dnes mantrou osobního rozvoje. Mějme jasno: občas to funguje. Zaskočíte sami sebe, objevíte skryté schopnosti a možná i zpeněžíte nové příležitosti.
Ale co když vystoupit není vždy tou správnou cestou?
Co když je to jen moderní fetiš, který z nás dělá neurotické běžce sprintující za imaginárním úspěchem?
Zůstaňte se mnou – nebudu vás tlačit do ledové vody. Ono plazit se zpět do komfortní zóny není úplně příjemný zážitek.
Komfortní zóna jako bezpečná základna
Zůstávání v komfortní zóně má svá pozitiva – je to místo, kde se cítíme bezpečně, kde můžeme odpočívat a nabírat síly. Tento pevný základ je klíčem k úspěšnému rozšiřování hranic. Pokud se z něj vrháme příliš daleko a příliš často, můžeme ztratit rovnováhu. Bez pocitu stability je těžké zvládat náročné úkoly a efektivně se rozvíjet.
Jednoduše řečeno: když si dovolíte zůstat tam, kde je vám dobře, často přijdete na nejlepší nápady. Třeba právě v tomto bezpečném prostoru vznikne myšlenka, která vás vystřelí o patro výš – jen proto, že jste si dovolili chvíli „jen být“ a nenechali se strhnout tlakem na vystoupení z komfortní zóny.
Komfortní zóna jako bublina, kterou lze nafukovat
Pokud nechcete hned skočit do ledové vody nekomfortní zóny, můžete k situaci přistoupit kreativně. Mně funguje představit si komfortní zónu jako pružnou bublinu. Nemusíte ji praskat, abyste se rozvíjeli – můžete ji postupně rozšiřovat. Takový proces je méně stresující a umožňuje přirozenější přizpůsobení na nové situace.
Pokud například pracujete v prodeji, nemusíte hned začínat telefonováním stovce neznámých lidí denně. Místo toho můžete začít oslovováním kolegů nebo stávajících zákazníků a pomalu zvyšovat intenzitu i náročnost. Postupné nafukování komfortní zóny může být klíčem k udržitelné změně – nejde o to změnit vše najednou, ale najít nové hranice, které se přizpůsobují vaší aktuální situaci.
Jak postupně „nafukovat“ komfortní zónu?
Za prvé, najděte si úkoly, které vás mírně vyvedou z klidu, ale neohrozí vaši psychickou pohodu. Například zkuste mluvit na menších setkáních, než se pustíte do prezentací před velkým publikem.
Za druhé, opakujte, až si zvyknete. Každá nová zkušenost může být zpočátku nepříjemná, ale pravidelnost ji promění v součást vaší nové komfortní zóny.
Za třetí, odměňujte se za pokroky. Každý krok ven z komfortní zóny by měl být spojen s pocitem uspokojení. To vás motivuje k dalšímu růstu.
Vystoupit z komfortní zóny? Ano, ale citlivě
Zatímco radikální skoky a „hození do vody“ mohou být občas účinné, u většiny lidí vedou spíše ke stresu a zklamání. Postupné rozšiřování komfortní zóny je kreativní a dlouhodobě efektivní strategie, která vám umožní růst bez nutnosti opouštět bezpečný přístav. Život totiž nemusí být jeden velký výstup z bezpečné bubliny – můžete najít dobrodružství i v tom, jak si tu bublinu zvětšíte tak, aby vám přinesla klid a spokojenost.
Komfortní zóna a souboj emocí
A dovolím si ještě jeden postřeh. Zdá se mně, že z komfortní zóny nás nejčastěji dostane moment, kdy naše touha je silnější než strach. Dokud je obava silnější, obvykle máme tendenci zůstávat tam, kde to známe. Jakmile ale začne nad strachem vítězit touha po změně, růstu nebo dosažení cíle, najdeme odvahu vykročit i přes nejistotu. Touha je tak skrytou hnací silou, která nás nutí komfortní zónu rozšiřovat.
Jak to celé souvisí s penězi?
Když udržitelně rozšiřujete svou komfortní zónu, získáváte nové dovednosti, kontakty a příležitosti. Postupné budování sebevědomí a schopností znamená, že se do náročnějších úkolů vrháte připravení, což výrazně zvyšuje šanci na úspěch. Právě to často přináší v delším časovém horizontu větší příjmy – ne dramatická gesta, ale udržitelný růst.
Pro mě je takovým postupným „nafukováním“ bubliny komfortní zóny seriál rozhovorů pod značkou Zlaté české hlavičky, který najdete na tomto profilu. Již jsem dělal rozhovor se zakladatelem třetího českého jednorožce, nejúspěšnější českou architektkou či spolutvůrcem kontaktních čoček. Pokud bych neustále neposouval svoji komfortní zónu, tyto rozhovory by nevznikly.
