Článek
Utrhněte zelený stonek přesličky a promněte ho mezi prsty. Povrch není hladký, ale lehce drhne.
Mohou za to především křemičité látky uložené v pletivech rostliny. Přesličky jich obsahují tolik, že jejich stonky dokážou fungovat jako velmi jemný přírodní brusný materiál.
Lidé této vlastnosti využívali dávno před příchodem moderních houbiček a brusných papírů. Stonky sloužily k drhnutí a leštění kovových předmětů, nádobí nebo dřeva.
Dokonce i anglický název některých přesliček tuto vlastnost připomíná. Přesličce zimní se anglicky říká „scouring rush“, což odkazuje právě na její použití při drhnutí.
Hrnce se čistily obyčejným svazkem
Žádná složitá příprava nebyla potřeba. Několik stonků se spojilo do svazku a jejich drsným povrchem se přejíždělo po čištěném materiálu.
Zvlášť vhodná byla přeslička zimní, která vytváří dlouhé, tuhé a téměř nerozvětvené stonky. Díky vysokému obsahu křemičitých látek se používala k leštění hrnců a dalšího kovového náčiní.
Podobné využití měla také přeslička rolní. A právě tu u nás zná většina zahrádkářů mnohem lépe. Roste na polích, mezích, vlhčích místech a velmi ochotně se zabydlí také na zahradě.
Používat se daly čerstvé i vysušené části rostlin. Po usušení zůstával povrch stále dostatečně drsný na jemné obrušování.
Vyzkoušejte ji raději na kousku dřeva
Historický trik si můžete snadno ověřit. Vezměte několik pevných zelených stonků, přeložte je přes sebe a zkuste jimi několikrát přejet po kousku obyčejného neošetřeného dřeva.
Drsný povrch je znát okamžitě. Rostlina se v tomto případě chová podobně jako velmi jemné brusivo.
Na moderní pánev ale se svazkem přesličky raději nechoďte.
Právě vlastnost, díky které dokázala čistit staré kovové nádoby, může poškodit teflon, lakované povrchy, měkké plasty nebo další materiály náchylné k poškrábání. Pokud chcete pokus vyzkoušet na kovu, zvolte starší předmět a nejprve malé nenápadné místo.
Za drsností stojí miliony let stará rostlina
Přesličky patří mezi velmi starou skupinu rostlin. Jejich dávní příbuzní rostli na Zemi už před stovkami milionů let, dávno před vznikem moderních kvetoucích rostlin.
Dnešní přesličky jsou samozřejmě mnohem menší. Zachovaly si ale typické článkované stonky a rozmnožování pomocí výtrusů.
Pro zahrádkáře má přeslička rolní ještě jednu méně příjemnou vlastnost. Pod zemí vytváří rozsáhlý systém oddenků a po pouhém utržení zeleného stonku obvykle znovu vyroste.
Pokud ji tedy na zahradě máte, zásoba „přírodního brusiva“ vám pravděpodobně jen tak nedojde.
Až příště několik stonků vytrhnete ze záhonu, zkuste jeden promnout mezi prsty. Drsný povrch je nenápadná vlastnost, které si dnes skoro nevšímáme. Dříve přitom stačila k tomu, aby obyčejná rostlina zastoupila pomůcku, kterou dnes kupujeme v železářství.
https://www.muzeumsemenec.cz/bylinky/preslicka
https://www.fotodoma.cz/rostliny-plantae/preslicka-rolni/
https://www.anamneza.cz/bylinky/Preslicka-rolni-Equisetum-arvense-10935
https://botany.cz/cs/Equisetum-hyemale/
https://pladias.cz/taxon/flora/Equisetum%20hyemale
