Článek
“ Věděli jsme, že si deset let platí soukromé „důchodové spoření s garancí“. Její poradce, pan Marek Vávra, k ní jezdil domů, nosil šanony, podával ruku, působil seriózně.
Po pohřbu jsme v její komodě našli složku: výpisy, loga Golden Future Invest, podpisy Vávra s licenčním číslem a devět let pravidelných plateb po 2 500 Kč. Na posledním výpisu stál zůstatek 780 000 Kč. Notář požádal správce fondu o součinnost. Odpověď přišla za týden:
„Společnost Golden Future Invest, a.s. byla před osmi měsíci vymazána z obchodního rejstříku. E‑mailové i poštovní adresy jsou nefunkční. Pan Marek Vávra u nás nikdy nefiguroval.“
Zamrazilo nás. Obrátili jsme se na telefonní číslo, které měla babička v mobilu uložené jako „Marek finance“. Neexistovalo. Webové stránky firmy byly prázdná doména. Z poradce, výpisů, dokonce i z babiččiných smluv zmizela jakákoli dohledatelná stopa – jen IČO, které patřilo k pronajaté poštovní schránce.
Pátrání po „licencovaném odborníkovi“
Kontaktovali jsme Českou národní banku. V registrech finančních poradců jméno Vávra chybělo. Policie převzala věc jako podezření na podvod. Vzali si babiččiny dokumenty, vyslechli nás, ale připravili i na nejhorší: „Fiktivní investiční fondy fungují roky, než se zhroutí. Váš poradce je pravděpodobně jen figurka.“
Začali jsme pátrat na vlastní pěst. Na Facebooku jsme našli dvě klientky nadepsané „Děkujeme panu Vávrovi“. Obě nám potvrdily, že přestaly dostávat výpisy a poradce jim nebere telefon. Jedna z nich už podala trestní oznámení. Ztratila 540 000 Kč.
Ukázalo se, že „Marek Vávra“ byl zdánlivě bezúhonný muž po čtyřicítce. Pronajímal si kancelář, platil si drahý kabát důvěryhodnosti: web, logo, „garance ČNB“. Klientům ukazoval falešné licence a offline aplikaci s fiktivními grafy. Peníze mizely bůhví kam – pravděpodobně na zahraniční účty přes kryptoměnové směnárny.
Co to znamenalo pro nás
- Pohřeb: namísto „předplacených“ nákladů jsme dali dohromady rodinné úspory.
- Policejní řízení: insolvenční správce nedohledal žádný majetek Vávry, jen pronajaté auto placené z dalších vkladů „klientů“.
- Osobní lekce: žádná instituce vám novinový slogan „garance“ nepotvrdí, dokud si licenční číslo přímo neověříte na webu ČNB.
Nejvíc ale bolí pocit zrady. Babička byla celý život šetrná. Věřila, že si platí klidné stáří. Peníze mizely, zatímco jí Vávra dvakrát do roka vozil čokoládu a „přehled zhodnocení“. My jsme mu taky naletěli – usmívali jsme se na pána v obleku, co babičce nosí vytištěné grafy.
Jak jsme se s tím srovnali
Vyhráli jsme aspoň malou bitvu: podnikli hromadnou žalobu – přidalo se šestnáct dalších poškozených. Pravděpodobnost, že dostaneme peníze zpět, je malá, ale případ se dostal k mezinárodnímu útvaru pro kyberkriminalitu. Diskrétní šmejd už není neviditelný.
A já si odnesla tři pravidla, která teď kolem sebe šířím, kdykoli slyším slovo „výnos“:
- Prověř licencí: vyhledej jméno poradce v seznamu ČNB.
- Nikdy neplať převodem „na firmu, která to jen spravuje“. Peníze musí čistě na tvůj účet ve veřejně dohledatelném fondu.
- Výpis online, ne na papíře: ať se shoduje přímo s daty banky, ne s grafikou z Excelu.
Částka 780 000 Kč nezmizela z papíru – zmizela z babičina života. To nevrátíme. Ale pokud další babička díky našemu příběhu zvedne telefon a z „výhodného fondu“ vystoupí včas, není babiččina důvěřivost ztracená nadarmo.
