Článek
Byl to krok o dvě patra výš – k lepšímu platu, větší zodpovědnosti a hlavně k možnosti řídit vlastní tým. Gratulace, dort v kuchyňce, zvednuté palce. Až na jednu výjimku: Klára.
Klára byla v oddělení déle než já a už třetím rokem naznačovala, že „jen čeká, až se uvolní vyšší místo“. Když slyšela, že post získám já, zamrzl jí úsměv mezi dvěma větami a rychle se vytratila k kávovaru. Od té chvíle jsem si všímala drobností: přestala mě tagovat do firemního chatu, hlasitě chválila cokoli, co dělá někdo jiný, a při poradách se podivně usmívala, když se mi nedařilo přepnout prezentaci.
E‑mail, který změnil můj status na „prověřována“
Byl pátek odpoledne, když si mě zavolala HR manažerka. Položila přede mě vytištěný e‑mail s předmětem „Urgentní upozornění – finanční nesrovnalosti“. V příloze detailní Excel s výdajovými položkami: několik plateb drogerii a e‑shopům, vedených na stejný číslicový kód, který používám pro interní nákupy kancelářských potřeb. Součet: 16 480 Kč. A k tomu faktury – všechny na mou jmennou visačku. HR tvrdilo, že dorazily anonymně, „zřejmě od člena týmu s přístupem k datům“.
Připadala jsem si jak ve špatné detektivce. Já, která kontroluje účtenky třikrát, měla krást?“ HR zahájilo vnitrofiremní šetření, pozastavili mi platební práva a varovali mě, že při prokázání „úmyslu“ hrozí okamžité propuštění a trestní oznámení. Když jsem vycházela z kanceláře, kolegové mi věnovali soucitné pokývnutí. Klára se jen dívala do monitoru a ťukala do klávesnice s nevídaným zápalem.
Keramický hrnek a hash kontrolních souborů
O víkendu jsem probrala každý e‑mail, každý převod. V účetním softwaru mám nastavené automatické logy – každý export vytváří skrytý hash (digitální otisk) s časem a uživatelským ID. U „mých“ sporných faktur chyběl hash. To znamenalo, že někdo vytvořil duplikát souboru bez průchodu systémem a přiřadil mu moje ID ručně.
V pondělí jsem šla za IT oddělením. Technik Filip nevěřil, že ho žádám o audit logů v 7 ráno, ale souhlasil. Výpis ukázal, že dotyčné faktury zpracoval účet s přihlašovacím jménem k.janova – Klára Janová. Týden předtím v 19:23, kdy jsem byla na školení v Brně (lze doložit služební e‑jízdenkou).
Záhada financí vyřešena? Skoro. Museli jsme ještě doložit, že e‑mail přišel z její IP. Filip otevřel poštovní server: zpráva byla odeslána ze stejné vnitropodnikové sítě hodinu poté, co skončila směna. IP končila .112 – přesně ta, kterou měla Klára přidělenou ve fixním rozsahu.
HR konfrontace – a přiznání
HR svolalo schůzku: já, Klára, personální ředitelka, IT. Předložili jí logy, IP adresu i hashy chybějící kód. Klára se nejdřív bránila: „Muselo se to podstrčit přes můj počítač!“ Pak pronesla větu, která prozradila všechno: „Stejně na to neměla, povýšení si nezasloužila.“
Ticho v místnosti by se dalo krájet. Nakonec HR předložilo návrh okamžitého ukončení pracovního poměru pro hrubé porušení povinností. Klára bez dalšího slova podepsala, sbalila keramický hrnek a odešla.
Co mi tenhle incident vzal – a dal
- Vzal: víru, že tým, ve kterém sdílíte dorty a cíle, drží při sobě.
- Dal: lekci, že závist pracuje potichu, ale logy jsou hlasité.
- Pověst? Očistěna, ale pokaždé, když schvaluji fakturu, vzpomenu si na excelovou tabulku s mým falešným podpisem.
Dnes mám ve svém týmu novou kolegyni. Základem zkušebky je školení: „Etika a auditní stopy“. A mezi zásady přidávám jednu osobní: Transparentnost znamená, že žádná anonymní obálka vás nemůže ohrozit, protože fakty mluví za vás.
Kdybych však mohla Kláře ještě něco říct, bylo by to prosté: Povýšení se neukradne, ani když zfalšuješ účtenku. Vybojuje se – a hlavně přežije – čestně.
