Článek
Od roku 2022 nemůže v soutěži vystupovat Rusko. Důvod? Vojenská invaze na Ukrajinu. EBU (Evropská vysílací unie) se tehdy rozhodla rychle a jasně: Rusko do soutěže nepatří. Ať už byl tento krok správný nebo ne, důležité je, že se tím nastavilo měřítko. A právě to teď mnoha lidem nedává spát.
Proč tedy stejná pravidla neplatí i pro jiné státy zapojené do ozbrojených konfliktů? Například Izrael. Jeho účast byla už v roce 2024 provázena protesty, kontroverzemi a napětím. V roce 2025 se situace opakuje, a to snad ještě silněji.
Videa s vládní podporou izraelské zpěvačky? Reklamní kampaň za státní peníze? V roce 2024 propagovalo izraelské ministerstvo zahraničí hlasování pro Eden Golan. EBU to tehdy nijak nekomentovala, žádné sankce nepadly, přestože jde o přímý střet s duchem apolitičnosti, na které si soutěž tolik zakládá.
Letos se k tomu přidává další vrstva otazníků. Proč hlavním sponzorem Eurovize 2025 je izraelská firma? Proč jsou opět šířeny propagační spoty podporující izraelskou reprezentantku, zatímco jiní interpreti nic podobného nemají?
A co se děje přímo na místě? Diváci bučí při izraelském vystoupení, ale v televizním přenosu to neslyšíme. V ulicích se demonstruje, ale kamery se zaměřují jinam. Palestinské vlajky mizí ze záběrů. Prý apolitická soutěž.
Dokonce některé státy, například Španělsko, přistoupily k tichému protestu. Během přímého přenosu vystoupení izraelské zpěvačky se na obrazovkách objevila černá obrazovka s nápisem: „When human rights are at stake, silence is not an option. Peace and Justice for Palestine.“ (Když jsou v sázce lidská práva, mlčení není volba. Mír a spravedlnost pro Palestinu.)
Nejde přitom o to, zpochybňovat právo jednotlivých zemí na účast. Ale o to, proč platí jiná měřítka pro různé státy. Pokud byl důvodem vyloučení Ruska jeho válečný konflikt, proč se jiným podobným situacím přechází mlčky?
Eurovize vždy slavila pestrost, diverzitu, otevřenost. Ale právě tohle nyní mnozí vnímají jako selektivní. A právě tohle rozděluje diváky víc než jakákoli politická debata.
