Článek
Na přelomu let 1978 a 1979 se Československo ocitlo uprostřed jednoho z nejdramatičtějších zlomů v moderní historii počasí. Zatímco odpoledne 31. prosince panovalo nad územím republiky příjemné a až nezvykle teplé počasí, neboť teploty na mnoha místech stoupaly až nad +14 °C, během pouhých několika hodin nastal masivní teplotní propad, který zasáhl celou zemi.
Meteorologické stanice zaznamenaly, že v některých lokalitách teplota spadla během jediné noci až o 34 °C. Například ve středočeském Městci Králové se ze silvestrovských +14,9 °C dostala rtuť teploměru na Nový rok ráno na −19,1 °C. Podobná data uvádí i jiné měřící stanice: v Litomyšli klesla teplota z +12,5 °C na −19,4 °C a ve Frenštátu pod Radhoštěm z +9,4 °C na −22 °C.
Proč ale k takovému prudkému ochlazení došlo? Příčinou extrémního poklesu byla prudce se přesouvající studená fronta přinášející arktický vzduch ze severovýchodu Evropy. Tento chladný vzduch se posouval přes Skandinávii a střední Evropu právě v posledních hodinách roku. Meteorologové označili tuto frontu za mimořádně intenzivní, neboť vítr a tlaková výše přenesly vzduch rychleji, než se dalo očekávat, a během několika hodin přeměnily teplý den v silný mráz.
Meteorologové sice ochlazení avizovali několik dnů předem, varování dokonce proběhlo i rozhlasem a televizí, skutečná intenzita a rychlost propadu teplot však byla pro většinu populace překvapivá. Navíc přišla později, než měla, a tak ji snad už nikdo ani nečekal.
Následky pro dopravu, energetiku i běžný život byly doslova katastrofální. Dramatické ochlazení mělo okamžité a hluboké dopady na život každého obyvatele tehdejšího Československa. Prudce klesající teploty způsobily, že silnice byly pokryté ledem, na mnoha místech se lidé potýkali i s náledím, což komplikovalo jízdu osobních i nákladních vozidel. Železniční doprava byla zpomalena kvůli námraze kolejí a údržbářské techniky, železniční vagony s uhlím se zasekávaly, protože palivo při mrazu zamrzalo.
Zamrzlé uhlí v dolech i ve vagonech výrazně omezilo dodávky paliva do elektráren a tepláren, stroje v těžebních oblastech byly vyřazeny z provozu. Výsledkem byla značná krize v zásobování teplem i elektřinou. Veřejné prostory se tak začaly vytápět jen minimálně. Lidé raději zůstávali doma, protože na ulicích se kvůli vrstvě ledu prakticky nedalo pohybovat. Navíc ti, kteří trávili silvestrovské oslavy u známých, neměli dostatečně teplé oblečení, neboť takový teplotní šok zkrátka nečekali. Lidé čekali až mrazy odezní, jenže netušili, že tohle je jen začátek jedné z největších energetických krizí v naší historii.
Zdroje:
