Článek
Tři oříšky pro Popelkou jsou vánoční klasikou. Režisér Václav Vorlíček vytvořil spolu se scénáristou Františkem Pavlíčkem film, který v mnoha českých domácnostech rezonuje každým Štědrým večerem už po mnoho let. A není tomu tak jen u nás. Tato česká pohádka slaví úspěch v mnoha evropských zemích, a to i přesto, že vznikla už v roce 1973.
Po více než půl století od premiéry pohádky se však pomalu uzavírají životní osudy všech jejich herců. Naživu už zůstali prakticky jen tři z nich. Opustila nás už i legendární Libuše Šafránková, která byla v době natáčení Popelky velmi mladá, bylo jí teprve dvacet let, ale právě díky této roli se v naší zemi stala symbolem nevinnosti a laskavosti. A to nejen pro pamětníky, ale hned pro několik generací.
Role Šafránkovou proslavila v Německu i dalších zemích Evropy. A bylo přitom jedno, zda šlo o země sovětského bloku, či nikoliv. Herečka naštěstí netrpěla prokletím jedné slavné role a povedlo se jí za svůj život ztvárnit nespočet ikonických postav, které na českých televizích ožívají dodnes. Jen její život už před více než čtyřmi roky po dlouhé nemoci pohasl a slavná Popelka odešla do filmového nebe.
Její odchod přišel jen dva roky po smrti excelentního režiséra, který se věnoval zejména pohádkovým filmům a seriálům. Václav Vorlíček má kromě Popelky na kontě například i Saxanu nebo Arabelu. Právě díky jeho pojetí je pohádka o Popelce nesmrtelná dodnes. A jak jsou na tom ostatní herci, kteří se ve filmu objevili?
Popelčina Macecha, kterou ztvárnila německá herečka českého původu Carola Braunbock zemřela již pět let po dotočení pohádky. Stejně tak česká herecká legenda Jan Libíček, který v pohádce vystupoval v roli nezapomenutelného Preceptora, jenž neustále naháněl prince a jeho přátelé kvůli vzdělávání, odešel jen krátce po dotočení pohádky ve svých 42 letech. Jeho smrt dodnes šokuje, protože k ní došlo během natáčení jiné legendární české komedie Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách.
Krutá smrt ale potkala i králova pobočníka Vítka v podání Jaroslava Drbohlava. Ten zemřel velmi mladý poté, co oslepl. Vladimír Menšík i kuchtík v podání Jiřího Růžičky. Ti všichni opustili tento svět zcela náhle a nečekaně a zůstalo tu po nich jen vyprávění o jejich nelehkém osudu. Vlídnější byl osud snad jen k Rolfovi Hoppemu, slavnému německému herci, který ztvárnil roli princova otce, tedy krále. Odešel teprve před několika lety ve věku 87 let a jeho herecká kariéra čítá několik stovek filmových rolí.
Žijí už prakticky jen tři tváře, na které každoročně při sledování této pohádky vzpomínáme. Jedním z nich je princ v podání Pavla Trávníčka. Tomu bylo v době natáčení pouhých 23 let a i po letech zůstává jedním z nejcharismatičtějších představitelů princů v českém filmu. Jeho hlas ve filmu ale nebyl použit. Byl předabován jiným hercem, který měl „tradičnější český“ projev, neboť Trávníček disponoval výrazným brněnským přízvukem.
Stále aktivním hercem je i Vítězslav Jandák, který stál v pohádce Trávníčkovi po boku jako jeho pobočník. Mimo hereckou profesi se pak pohybuje Dana Hlaváčová, sestra Jany Hlaváčové a představitelka Popelčiny sestry Dory. Přestože se ve světě filmu nikdy příliš neprosadila a žila tak trochu ve stínu své sestry, její ztvárnění Dory je zkrátka nezapomenutelné.
Herci z Popelky odcházejí, ale jejich odkaz předávaný novým a novým generacím prostřednictvím nestárnoucí pohádkové klasiky i nadále přetrvává.
Zdroje:
