Článek
Nový rok k tomu samozřejmě vybízí, lidé si dávají řadu předsevzetí, přemýšlí nad svým životem a obecně mají silnější tendence hledat rychlá řešení svých problémů.Pro lidi, kteří se konzumaci alkoholu v průběhu roku nevyhýbají jsou tak první měsíce roku ideální příležitostí „otestovat“ si, jak na tom ve vztahu k alkoholu vlastně jsou, resp. zda-li již jejich přístup k alkoholu nemůže znamenat rodící se problém. Iniciativa suchý únor je v tomto ohledu chvályhodný počin, který určitě může pomoci mnoha lidem zamyslet se nad svým životním stylem a je dobře, že se k této události periodicky vracíme každým rokem.
To, co mi ale ve veřejném a mediálním prostoru opravdu chybí je osvěta a diskuse o správném, chceme-li umírněném pití alkoholu. Všude stále jen čteme o národě alkoholiků, což ve stínu mnoha dalších neduhů moderní doby už není úplně pravda. Spotřeba alkoholu v ČR klesá, a to jednak díky mladší generaci, která dost zásadně přepisuje mapu spotřebitelského chování, ale také díky zvyšující se životní úrovni a celkově měnícímu se společenskému prostředí. Ostatně nejvíce klesají prodeje laciného tvrdého alkoholu, jehož dopady na lidské zdraví jsou nejzásadnější. Pomalu odchází generace, která se během obědové pauzy anebo pospravedlivé práci odměnila jedním dvěma panáčky hnědého lihu z vařených brambor, aby se během víkendu vypořádala s lahví starorežné nebo jinou laskominou. Stejně tak, jako se vedou debaty o kvalitě potravin, měly by se vést debaty o kvalitě alkoholu.
Argument, že alkohol je jen jeden nikdy neobstojí, protože nejde jen o samotnou chemickou látku, jde o proces výroby, požité suroviny, další složky nápoje jako takového nebo dopad na přírodu, to vše hraje roli a výrazně ovlivňuje nejen náš chuťový prožitek, ale také schopnost našeho těla vypořádat se se zátěží v podobě alkoholu. Kuřecí maso je také jen jedno, ale každý, kdo někdy ochutnal farmářské kuře z volného venkovního chovu automaticky začne mít problém pozřít antibiotiky prolezlá rychlokuřata z velkochovů, jejichž maso je smutnou parodií na skutečné jídlo. Samozřejmě, jíst člověk musí, a jsou situace nejen ekonomické, kdy není zbytí nebo jiná možnost než spořádat i to rychlokuře. Pít alkohol se ale nemusí, je to naše volba. Takže když v našem obchodě nemají kvalitní řemeslnou pálenku z moravských švestek nebo opravdový karibský rum, který se nevaří z bramborněkde na jihu Čech, nemusíme automaticky hledat méně kvalitní alternativy. Vše je to pouze o našich preferencích, erudici a společenské odpovědnosti. Kvalitní alkohol je o vychutnávání, o chvílích relaxu, o společných prožitcích…ne o množství. Pokud si koupíte láhev kvalitního vína nebo destilátu, vyjde vás večer se skleničkou v ruce cenově stejně jako láhev výše zmiňovaných „specialit“…a vaše tělo to jistě ocení.
Ostatně řada studií ukazuje, že například opravdu střídmá konzumace vína může být v mnoha ohledech prospěšná. Multicentrická studie z projektu univerzity v Barceloně uvádí, že ležérní až střední konzumace vína (½ až 1 sklenice denně) je spojena s nižším rizikem srdečních komplikací až o 50 % u lidí se zvýšeným rizikem srdečních onemocnění. Meta-analýzy a přehledy publikované v odborném časopise Acta Horticulturae ukazují, že polyfenoly a flavonoidy ve víně (zejména červeném) mohou mít antioxidativní a potenciálně kardioprotektivní účinky. Ono ostatně stačí srovnání třeba s Francií, umění dobře jíst a dobře pít patří k jejich kultuře a na veřejném zdraví je to znát. Takže ať už máme rádi víno, pivo nebo sklenku destilátu, vždy prosím přemýšlejme nad kvalitou a způsobem výroby!
