Článek
Pod povrchem: Boj s lookismem v zemi posedlé krásou
Co se do počtu plastických operací týče, Jižní Korea nemá konkurenci. Podle průzkumů má za sebou nějaký estetický zákrok až 46 % vysokoškolských studentek a celkově jedna z pěti Korejek, zatímco v USA je to jen jedna z dvaceti. V zemi, kde posedlost vzhledem prostupuje napříč celou společností, se zakořenil fenomén zvaný lookism, tedy diskriminace podle vzhledu. Proniká do práce, škol, médií a potažmo i vztahů. Krása tu není pouhou estetikou - je vstupenkou k úspěchu, respektu a někdy i k samotnému přežití v hyperkonkurenční společnosti.
Nejtvrději tento tlak dopadá na mladé lidi. Lookism podkopává sebevědomí, živí jejich úzkosti, deprese, vede k poruchám příjmu potravy a vytváří všudypřítomný pocit, že „nejsou dost dobří“. Krása se tak mění v nástroj kontroly. V korejském patriarchálním systému dopadá nejsilněji na ženy a vzhled zde často rozhoduje o šanci na práci, povýšení i o partnerském životě.
Kult dokonalosti má hluboké kořeny v historii, kultuře i ekonomice. Po korejské válce a následném ekonomickém boomu 80. a 90. let se fyzický vzhled stal symbolem prosperity a společenského vzestupu. Dnešní mladá generace čelí masivnímu tlaku ze stran médií, sociálních sítí i tolik populárního K-popu. Ideál krásy je zde jasně daný. Štíhlá postava, drobný obličej do tvaru V, velké oči a bledá bezchybná pleť. U mužů pak hrají prim husté vlasy, výrazné lícní kosti a ostře řezaná čelist.
Vzhled má navíc přímý dopad na pracovní uplatnění. Zaměstnavatelé běžně hodnotí uchazeče podle fotografií v životopisech a průzkumy ukazují, že fyzická atraktivita ovlivňuje výběr až v 70 % firem.
Z kultu dokonalosti se tak stal výnosný exportní artikl. Estetický průmysl v Jižní Koreji dnes generuje přes 10 miliard dolarů ročně a přivádí kolem 190 000 zahraničních pacientů, zejména pak z jihovýchodní Asie a Číny. Zároveň drží světový rekord v počtu estetických zákroků a to neuvěřitelných 13,5 na každých 1000 obyvatel. S jistou dávkou nadsázky tak lze říct, že přirozenost se v Jižní Koreji pomalu stává společenským prohřeškem.
Případ Dae-hee Kwona a „Stínové operace“
Honba za krásou má ale i svou temnou stránku. Patří k ní rizika takzvaných ghost surgeries – praktik, při nichž jsou slibovaní špičkoví plastičtí chirurgové během zákroku nahrazeni nekvalifikovaným personálem. Často se jedná o čerstvě vystudované absolventy medicíny, zubaře či zdravotní sestry. Ti mají operaci „dotáhnout“, zatímco lékař, jehož jméno figuruje v dokumentech, už mezitím zahajuje další výkon. Tato praxe často končí vážnými komplikacemi a v krajních případech i smrtí. Tragickým symbolem tohoto fenoménu se stal příběh mladého muže Dae-hee Kwona.
Dae-hee Kwon byl 24letý vysokoškolský student, milý a skromný mladík s vynikajícími studijními výsledky. Po návratu z povinné vojenské služby se začal cítit nejistý kvůli svému vzhledu. Stejně jako miliony mladých Korejců, i on propadl ideálu dokonalé tváře. Fotky si upravoval v aplikacích, zeštíhloval tvář a modeloval čelist do ostrého „V“ tvaru, inspirovaného K-popovými idoly. V Koreji, kde je plastická chirurgie tak běžná, že ji mnozí dostávají jako dárek k maturitě, to nepůsobilo nijak neobvykle. Navzdory varování matky a bratra si tajně domluvil zákrok na prestižní klinice Center A v Gangnamu -samotném epicentru korejského byznysu krásy. Klinika se na svých webových stránkách prezentovala jako špičkové pracoviště vedené zkušenými plastickými chirurgy a slibovala bezpečný průběh i kvalitní výsledek. Realita však byla úplně jiná.
Dne 8. září 2016 se Dae-hee podrobil operaci zeštíhlení čelisti a brady. Zákrok, za který zaplatil 6,5 milionu wonů (v přepočtu asi 130 tisíc korun) měl trvat asi 90 minut. Dae-hee podepsal informovaný souhlas a s plnou důvěrou podstoupil celkovou anestezii. Teprve později vyšlo najevo, že operaci sice zahájil licencovaný plastický chirurg, po zhruba hodině však operační sál opustil. Jeho místo zaujal takzvaný „ghost doctor“ - náhradník. V tomto případě se jednalo o mladého lékaře, který dokončil studium všeobecné medicíny teprve před několika měsíci a neměl žádnou specializaci v plastické chirurgii.
Záznamy z kamer, které byly později použity u soudu, odhalily znepokojivé skutečnosti. Nejen střídání dvou operujících lékařů, ale i fakt, že po dobu téměř třiceti minut nebyl na operačním sále přítomen žádný lékař. Zůstaly tam pouze tři asistentky, které se věnovaly psaní zpráv na telefonu, úpravě make-upu a jen čas od času utřely Kwonovu krev kapající na podlahu. Zákrok se místo plánované délky protáhl na více než tři hodiny. Během operace Dae-hee ztratil značné množství krve — podle pozdějších zjištění až trojnásobek toho, co klinika oficiálně přiznala. Po operaci oba lékaři odešli domů. Pacient zůstal na dospávacím pokoji pouze pod dohledem zdravotní sestry. Když se jeho zdravotní stav začal rychle zhoršovat, pokusila se nejprve kontaktovat lékaře a následně přivolala záchrannou službu. Dae-hee byl v bezvědomí převezen do nemocnice, kde upadl do kómatu. O 49 dní později, 27. října 2016, zemřel v důsledku hypovolémie - kritického nedostat ku krve způsobené masivním krvácením při zpackané plastické operaci.
Ulice v Gangnamu
Tento případ odhalil temnou realitu „ghost surgeries“. V Koreji, kde probíhá přes milión procedur ročně, se bohužel jedná o běžnou praxi, jejímž jediným cílem je profit. Renomovaní chirurgové často propagují své kliniky pomocí hvězd K-popu nebo celebrit. Během rušných období však některé kliniky nedokážou zvládat příval pacientů, obzvlášť když slavní lékaři musí být zároveň dostupní pro konzultace s novými klienty a právě „ghost doctors“ jsou pro ně způsobem, jak uspokojit poptávku a maximalizovat zisky.
Důvodů, proč tomu tak je, je však více. Mladí a nezkušení lékaři tak získávají práci a zkušenosti, zatímco kliniky mohou fungovat s nižšími náklady tím, že je najímají na provádění operací. A pacienti pod anestezií ani netuší, kdo operaci nakonec provádí. Podle dostupných dat bylo mezi lety 2008 a 2014 tímto způsobem operováno asi 100 000 pacientů, z nichž 226 případů skončilo zraněním, nepovedeným zákrokem ve formě asymetrií, jizev nebo infekcí s nutností opakování operace nebo i úmrtím.
Cesta za spravedlností
Rodina Kwonových se rozhodla bojovat. Záznamy z kamer poskytly dostatek důkazů k podání žaloby a v květnu 2019 soud v civilním řízení přiznal rodině odškodné ve výši 430 milionů wonů, tedy zhruba 8,5 milionu korun. Následovné trestní řízení mělo ještě tvrdší dopad. V roce 2021 byl hlavní chirurg odsouzen za neúmyslné zabití ke třem letům odnětí svobody. Druhý lékař, který se na zákroku podílel, dostal desetiměsíční podmíněný trest a pokutu ve výši 10 milionů wonů. Klinika, která falšovala zdravotnické záznamy, byla v roce 2020 nadobro uzavřena.
Tím však případ neskončil. Kwonova matka pokračovala v tlaku na systém. Denně protestovala před budovou parlamentu a požadovala legislativní změny, které by podobným případům do budoucna zabránily.Její úsilí nakonec vedlo ke konkrétní změně.
V srpnu 2021 byl schválen takzvaný Kwon Dae-hee bill - zákon, který jako první na světě povinně zavádí instalaci kamer na operačních sálech při zákrocích prováděných v celkové anestezii. Zákon vešel v platnost v září 2023 a umožňuje využití záznamů jako důkazního materiálu v soudních řízeních. Opatření vyvolalo odpor části lékařské obce, která upozorňovala na narušení důvěry mezi lékaři a pacienty či zásahy do soukromí. Jiní lékaři naopak zákon vnímali jako krok k větší transparentnosti a obnovení důvěry.
Příběh Dae-hee Kwona tak nepředstavuje pouze tragédii jedné rodiny, ale také výmluvnou ilustraci společenského tlaku na dokonalost. V prostředí, kde vzhled ovlivňuje vše od sebevědomí až po pracovní uplatnění, odhaluje i rizika nedostatečně regulovaného estetického průmyslu. Díky vytrvalosti jeho matky se dnes mohou tisíce pacientů cítit bezpečněji. Přesto zůstává otázkou, jak hluboko je tento problém zakořeněn a zda tlak na vzhled nepřeváží nad zdravím i v dalších případech. A kolik dalších „duchů“ se ještě skrývá na operačních sálech?
Zdroje:
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC6882691/
https://www.asiancosmeticsurgery.com/blog/the-unique-appeal-of-asian-plastic-surgery/
https://edition.cnn.com/2021/04/10/asia/south-korea-ghost-doctors-plastic-surgery-intl-hnk-dst
https://www.nytimes.com/2022/05/13/world/asia/south-korea-cameras-ghost-surgery.html
https://www.theechonews.com/article/2024/03/students-reflect-on-experiences
https://cm.asiae.co.kr/en/article/2022051911503904560
