Hlavní obsah
Věda a historie

Operace Vegetarián: tajný plán, který měl vyhladovět Německo a zničil ostrov Gruinard

Foto: Kevin Walsh from Oxford, England, CC BY 2.0/ Wikimedia Commons

Ostrov Gruinard

Na severozápadním pobřeží Skotska leží malý ostrov Gruinard. Je dlouhý přibližně 2 kilometry, neobydlený a na první pohled nenápadný. Po většinu 20. století však patřil k nejnebezpečnějším místům ve Spojeném království.

Článek

Důvodem byla jeho role během druhé světové války, kdy právě jeho izolovaná poloha učinila z Gruinardu ideální místo pro první britské otevřené testy biologických zbraní.

Bacillus anthracis

S eskalací druhé světové války rostly v Británii obavy, že by nacistické Německo mohlo sáhnout po chemických nebo biologických zbraních. Němci měli zkušenosti s chemickými útoky už z první světové války a jejich chemický průmysl se mezitím stal největším na světě.

Britská vláda proto dala vědcům z přísně tajného vojenského výzkumného zařízení Porton Down za úkol, aby prověřili účinky potencionálních chemických a biologických zbraní, které by bylo možné využít jak v rámci obrany tak i samotného útoku na nepřítele.

Jednou z látek, které vzbudily zvláštní pozornost, byl antrax neboli sněť slezinná - infekční onemocnění způsobené vysoce rezistentní bakterií Bacillus anthracis. Šlo o chorobu běžně se vyskytující u hospodářských i volně žijících zvířat, kterou se však za určitých okolností mohl nakazit i člověk. Antrax byl známý svou vysokou smrtností a především tím, že spory této bakterie dokážou i za nepříznivých podmínek přežívat velmi dlouho. To z něj činilo zbraň s dlouhodobými a obtížně kontrolovatelnými následky.

Průběh experimentů

Začátkem roku 1942 začaly na Gruinardu první testy. V jednom z pokusů bylo na ostrově uvázáno asi 60 ovcí v různých vzdálenostech od nádob obsahující antraxové spory, které byly následně odpáleny pomocí výbušnin. Výsledek byl víc než nadějný – všechna testovaná zvířata uhynula. Podobných testů pak proběhly desítky. Po explozích se vědci vraceli na ostrov v ochranných oblecích, aby analyzovali těla zvířat a zkoumali účinky nákazy. Výsledky testů jednoznačně potvrdily, že antrax je extrémně účinný. Až o mnoho měsíců později však zároveň ukázaly zásadní problém, a to že v daném místě je život již prakticky nemožný.

Operace Vegetarián

Oficiální stanovisko britské vlády zdůrazňovalo, že testy na Gruinardu měly výhradně obranný charakter a měly připravit zemi na případný biologický útok na britské území.

Ve skutečnosti však Spojené království vypracovalo i teoretické plány, jak tyto zbraně použít i proti nepřátelům. Nejznámější z nich vešel ve známost pod ponurým názvem Operace Vegetarián. Tento plán počítal se shazováním lněných krmných granulí, obsahujících antraxové spory, nad pastvinami v Německu. Krávy by je pozřely a  umíraly během několika hodin. Nákaza by se rychle šířila a během pár dní by se zhroutil německý masný průmysl i zásobování armády. Vypadalo by to přitom jako podivná náhoda. Německo by se stalo „zemí vegetariánů“.

Příprava byla jednoduchá. Pracovnice kosmetické společnosti J&E Atkinson granule z krmiv rozřezávaly a naplňovaly je mýdlovou vložkou spolu s antraxem. Za týden vyrobily až 200 tisíc kusů. Celá „tajná zbraň“ vážila jen deset gramů a tisíc granulí stálo jen okolo 15 šilinků. Válka ještě nikdy nebyla tak levná.

Výroba smrtícího krmiva běžela na plné obrátky. Linky se modernizovaly, tempo rostlo a brzy padla hranice čtyřiceti tisíc kusů denně. V květnu 1942 leželo ve skladech už více než 5 milionů granulí. Inženýři mezitím řešili, jak smrtící „koláčky“ dopravit na místo. Navrhli jednoduché přepravní boxy a několik bombardérů Lancaster přestavět na nosiče smrti.

Plán to byl ďábelský a až děsivě prostý. Města a továrny byly na nálety zvyklé, ale pastviny nikdo nebránil. Za dvacet minut nízkého přeletu šlo posypat kolem osmdesáti kilometrů čtverečních. Jediná podmínka: jaro. Čas, kdy se louky hemží dobytkem.

Odbojáři po celé Evropě dostali instrukce posílat nezvyklá hlášení. Měli informovat nejen o pohybu vojsk, ale i o stádech krav, aniž by tušili, jak smrtelně závažné tyto informace jsou. V mapách plánovačů Operace Vegetarián se objevily nové značky. Hannover, Oldenburg… Možná Nizozemsko. Možná Rakousko. Možná ovládané Československo. Plán byl připravený ke spuštění během několika měsíců. Teď už jej jen zbývalo doladit k dokonalosti.

Hra se smrtí

Naštěstí přišly na řadu události, které změnily kurz vývoje války. Němce zastavila zima v bitvě u Stalingradu a situace se pomalu začínala obracet v prospěch Spojenců. Churchill s plánem šílené operace zaváhal. A právě toto váhání se ukázalo jako klíčové. Dávalo totiž čas k dalším testům. A ty odhalily děsivou pravdu.

Antrax by nezabil jen krávy. Brzy by padala prasata, ovce, kozy, psi i kočky. A také lidé. Zemřely by tisíce vojáků, což by velení možná uneslo. Ale civilisté? Po požití masa nakaženého zvířete by zemřelo 60 až 95 procent lidí. A bez léku by byli bez šance. Ochromit zásobování je jedna věc. Otrávit obyčejné lidi je věc druhá. A ta už se nedá omluvit ani válkou.

Navíc testy na Gruinardu ukázaly, že granule se sice v půdě rychle rozpadaly, jenže spory antraxu zůstávaly. Držely se v zemi jako prokletí a byly schopny přežít celé desítky let. Plošné bombardování by z pevninské Evropy udělalo mrtvý kontinent. Ne na měsíce, ale na celé generace.

Po skončení války byl tak ostrov Gruinard přísně uzavřen. Přístup na něj měli pouze vědci, kteří pravidelně testovali míru kontaminace půdy. Miliony vyrobených granulí byly ve vší tichosti spáleny v pecích v Porton Down a složky s plány biologického útoku putovaly do vojenského archivu.

Britové začali ostrov označovat jako „kontaminované monstrum“.

Návrat k bezpečnosti

Teprve až v 80. letech se britská vláda rozhodla k rozsáhlé dekontaminaci. Očkovaní pracovníci v ochranných oblecích postřikovali horní vrstvu půdy směsí formaldehydu a mořské vody. Na každý metr čtvereční bylo aplikováno přibližně 50 litrů roztoku.

V létě 1987 bylo na ostrov umístěno stádo ovcí, u kterého se naštěstí neprojevily žádné známky onemocnění. Na základě těchto výsledků britské ministerstvo obrany následující rok oficiálně prohlásilo Gruinard za bezpečný. Ostrov byl poté prodán dědicům původního majitele za symbolickou částku 500 liber. Přesto zůstává dodnes neobydlený.

Dnes ostrov Gruinard představuje konkrétní připomínku toho, jak dlouhodobé a často i nevratné mohou být důsledky použití biologických zbraní a to i v případě, že nikdy nebyly použity v boji.

Zdroje:

https://www.wikiskripta.eu/w/Antrax

https://www.iflscience.com/why-people-were-banned-from-the-contaminated-monster-of-gruinard-island-76903

https://www.idnes.cz/xman/styl/operace-vegetarian-plan-na-vyhladoveni-nemcu-antrax.A180816_184643_xman-styl_fro

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Antrax

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz