Článek
Krajský soud v Praze ve středu vynesl verdikt v případu mimořádně brutální vraždy. Miroslav H. (46) byl odsouzen na 15 let vězení za smrt své přítelkyně a matky jejich dětí. Podle obžaloby ji na poli srazil autem, několikrát přejel a nakonec zastavil vozidlo tak, že jedno kolo zůstalo stát na jejím hrudníku, kde zůstalo přibližně hodinu. Poté se muž přiznal policii a svou vinu potvrdil i před soudem.
Rodina plná bolesti
Ačkoliv pozůstalí nebyli přímo přítomni u soudu, jejich slova zazněla prostřednictvím dopisu napsaného osmnáctiletou dcerou zavražděné ženy, s tím přišel Blesk. Dopis, který byl během líčení přečten, odhalil nejen obrovskou bolest, kterou rodina zažívá, ale také dřívější agresivní chování Miroslava H. vůči partnerce.
Dcera popsala, jak hledali svou matku po polích, dokud nedostali zdrcující zprávu od policie: „Našli jsme ji, upřímnou soustrast,“ V dopise vyjadřuje nejen svůj žal, ale i nekompromisní postoj k činu svého otce, kterého označila za zrůdu: „Kdybych si nepřála, aby trpěl, přála bych mu smrt.“ S otcem nemá žádné slitování. „Přála bych si, abyste byli schopni tomu člověku, jestli je ještě vůbec možné jej považovat za lidskou bytost po tom, co provedl, kterého budete dnes soudit, vzít všechna léta života, která on vzal mamce. Považuji za absolutní drzost, že mi píše dopisy a dělá, jakoby se nic špatného nestalo. Nečtu je.“
Domácí násilí
S celým přepisem dopisu přišel Blesk.
„Vždy jsem si přála být spisovatelkou, kdyby mi někdo řekl, že první veřejná čtení mých textů budou už v mých 18 letech, byla bych štěstím bez sebe. Říká se, opatrně na to, co si přeješ. Měla jsem být ve svých přáních a představách mnohem konkrétnější. Opravdu jsem nečekala, že první mé texty, které spatří světlo světa, budou řeč na mamky pohřbu a dopis pro soud,“ uvedla v úvodu svého dopisu.
V dopise upozorňuje na to, že situace nebyla už dlouhou dobu ideální a s maminkou čekaly, že táta odejde. Popisuje, že ale tušila, že se stane něco strašného a nebude to tak jednoduché. Tahle myšlenka jí nedala spát.
„Když jsem byla poprvé svědkem toho, jak mamku napadl, bylo mi asi 6. Ten den ztratil mou lásku. Asi ve 12, kdy se to stalo podruhé, ztratil můj respekt. V mých 18 z mého pohledu zemřel úplně. Kdybych si nepřála, aby trpěl, přála bych mu smrt reálnou. Ta čísla jsou svým způsobem poetická, že? Tedy když nepřemýšlíte, co se za nimi skrývá,“ stojí v dojemných řádcích.
Vypisuje se z obrovské ztráty
„Ten pocit byl nespočetněkrát horší než mé nejčernější myšlenky. Cítila jsem, jakoby v ten moment zemřela část mě. Jak kdyby mi někdo vyrval srdce z těla. Pak jsem se podívala na oblohu, kde byl nádherný západ slunce a slíbila sobě i mamce, že od teď budu žít za nás obě,“ píše dívka.
S bolestí popisuje zážitky, o které s maminkou přišla. „Jen kvůli němu mamka nebude na mém maturitním plese, nikdy nepozná mého prvního přítele, případně ani druhého a třetího. Nebude si moct pohladit vnoučata a já vím, jak moc si přála být babičkou. A to nemluvím o zbytku rodiny a o tom, co ztratili oni. Nebyla jen matkou, byla dcera, teta, sestra, kamarádka, pracovala ve škole a děti ji milovaly. Svět ztratil úžasnou ženu, budoucí babičku, tchýni, snachu a kdo vlastně ví, co všechno ještě mohla být a dokázat, byla moje spřízněná duše. Její ztráta mě bude bolet do konce života,“ uzavřela srdcervoucí dopis.
Brutalita činu šokovala soud
Obžalovaný u soudu nevypovídal a nepronesl ani závěrečnou řeč. Soud přihlédl k polehčujícím okolnostem, jako je dosavadní bezúhonnost a přiznání, nicméně brutalita a malicherný motiv činu vedly k uložení trestu na samé spodní hranici trestní sazby. Podle soudce Michala Tomáše „zohlednili skutečnost, že útok směřoval proti osobě blízké.“
Nemoc jako polehčující okolnost
Podle znaleckého posudku trpí Miroslav H. Huntingtonovou chorobou, která ovlivňuje jeho ovládací schopnosti a intelekt. Přesto soud uznal, že jeho jednání bylo cílené a promyšlené.
Odsouzení a náhrada škody
Pozůstalým byla přiznána nemajetková újma – dcera získala 950 tisíc korun, nezletilý syn 1,1 milionu korun a celkově 2,8 milionu korun připadlo rodině zavražděné.
Tragédie, která šokovala celé Česko, zanechala hluboké jizvy nejen v rodině, ale i ve společnosti. Dopis dcery, která svou matku označila za svou spřízněnou duši, připomíná, že oběťmi násilí nejsou pouze ti, kteří přímo přijdou o život, ale i ti, kteří s následky musejí žít dál.
Zdroje:
