Článek
Zaplaťte za lehátko, nebo budete ležet v odpadcích
Kréta stále ještě nabízí několik pláží, které nejsou posety placenými lehátky, a člověk si tam tak může položit deku či osušku bez toho, aniž by jej rozčilený výběrčí poplatků vykázal ze soukromé pláže, nebo se dožadoval 8 euro za lehátko a 4 za slunečník. To mimochodem v přepočtu vychází zhruba na 300 korun denně, pokud jedete například na deset dní, jenom poležení na pláži vás přijde za jednu osobu na 3000 korun, což už opravdu není malá částka. A jako bonus se také často setkáte s tím, že nesmíte na těchto lehátkách konzumovat své vlastní jídlo. Ano, existují pláže, na kterých si stačí dát kávu za pouhá 4 eura, a pak zde můžete v klidu ležet celý den bez poplatku. Jenže ne vždy se taková pláž nachází zrovna v blízkosti hotelu a vám tak nezbývá, než denně platit poplatky nebo si najít právě bezplatnou pláž. Na takové pláži se však bohužel velmi často setkáte s neuvěřitelným nepořádkem, který po sobě nechávají bezohlední turisté a devastují tím nejen krásu pláže, ale i celý ekosystém. To musí být poslední kapka pro rodilé Kréťany, kteří mají buď pláže plné placených hotelových lehátek, nebo musí ležet v odpadcích.
Pláž přece není jejich, tak nač ji uklízet!
Nejednou se mi během dovolené naskytl velmi smutný pohled na odpadky zdevastovanou pláž. Mezi nádhernými oblázky se válelo neuvěřitelné množství nedopalků z cigaret, plastová víčka, posmrkané kapesníky, plastové kelímky, láhve od alkoholu či střepy. Skutečně idylické prostředí na odpočinek. Pak přemýšlíte, kam si vlastně položit osušku, aniž byste leželi na odpadcích, nebo kam šlápnout, aniž by se vám do nohy zapíchnul střep. Jako kontrast pak z odpadkové pláže hledíte na překrásné moře, kde plavou roztomilé rybičky a nemají ani tušení, jak jim právě další turisté zdevastovali jejich ekosystém a překrásný podmořský svět. Bezohlednost některých lidí mě až fascinuje. Osobně jsem viděla turisty, kteří popíjeli na jedné z pláží, poté se sebrali, odešli a na zemi po nich zůstali 3 plastové kelímky a obaly od sušenek. Bohužel byli příliš daleko, abych je stačila odkázat k odpadkovému koši, který byl k dispozici zhruba 10 metrů od nich. Zajímalo by mě, zda tito lidé nechávají odpadky i třeba u sebe na zahradě. I když odpověď je mi jasná – nenechávají. Ta pláž přece není jejich a až odletí zpátky domů, může jim to přece být jedno! A úplně stejně přistupují k naší planetě. Zdevastují přírodu pro budoucí generace, ale jich už se to týkat nebude, tak to neřeší. Přitom zrovna na Krétě jsou opravdu u každé pláže dostupné koše, které jsou snad i na každé ulici. Pro kuřáky jsou dostupné přenosné popelníčky, které umožňují bezpečný transport špačků do nejbližšího koše. A plastový sáček na odpadky nic neváží a vejde se do každé plážové tašky, aby si každý po sobě mohl uklidit své odpadky a poté je přenést do nejbližšího koše. Jenže to by někteří lidé nesměli být tak líní, bezohlední a slušně řečeno nechutní. Osobně si myslím, že za znečištění pláže by měly padat tučné pokuty, nebo by přinejmenším daní jedinci měli uklidit za trest velký úsek pláže. Jednou z výhod placených pláží je, že si zde lidé s hlídačem v zádech většinou nedovolí po sobě zanechat příliš odpadků, a když se přeci jen někdo takový najde, obsluha pláže dané místo uklidí, aby nepořádek neodradil další potenciální klienty.
Plena 450 let, sklo nikdy. Moře se jen tak nevzpamatuje
Podle některých zdrojů se každý rok do moře dostane až 8 tun plastového odpadu, kdy v současnosti je v moři prý přes 5,25 bilionů kusů plastového odpadu, tedy něco kolem 150 milionů tun! Velká pyramida v Gíze je postavena z kamenných bloků o váze asi 6 milionů tun. Představte si tedy, že v moři se nachází plastový odpad o hmotnosti asi 25 velkých pyramid, což je opravdu alarmující. Z toho 269 000 tun plave na hladině. Kromě toho, že to ničí krásu přírody, ničí to i její život. Pro ryby, mořské živočichy a ptáky je plast v moři často smrtící, když ho například pozřou, nebo se do něj zamotají a poté umírají v bolestech. V jednom muzeu na Krétě se nacházela velmi zajímavá expozice, která ukazovala, jak dlouho trvá jednotlivým odpadkům, než se v moři rozloží. Noviny za 6 týdnů, obal od džusu za 3 měsíce, nedopalky od cigaret za 2-5 let, mikrotenový sáček se rozloží za 10-20 let, polystyrenový kelímek za 50 let, jednorázové pleny a plastové lahve za 450 let a skleněné lahve se rozkládají miliony let! Odpad tedy z moře jen tak nezmizí, a pokud si lidé nezačnou přírody vážit, jednou zcela zdevastují nejen mořský ekosystém.
Zdroj: informace o množství odpadu - National Geographic