Článek
Není azbuka jako azbuka
Nedávno jsem narazila na sociální síti v online bazaru ze všech koutů České republiky na inzerát, kde paní „po tunách“ prodávala stolní rostlinný olej. Říkáte si, co je na tom, kromě těch tun, tak zvláštního? Inu paní byla údajně z Bulharska a své jméno tedy měla napsané cyrilicí. Cyrilicí byla také popsána etiketa produktu. Paní však inzerát popsala česky, kde uvedla, že se jedná o bulharský olej, ovšem s etiketou v ukrajinštině. To, že je zboží vyrobeno například v Polsku a má českou etiketu, je zcela obvyklý jev. Na výrobku je pak pochopitelně uvedená země výroby či původu. Nicméně se zdálo, že tento olej je trnem v oku mnoha lidí, kteří se do prodávající paní pustili.
Vlna nenávisti kvůli odlišnému písmu
Jak se následně ukázalo v komentářích, většinu lidí pobouřilo zřejmě už jméno prodávající, které měla napsané cyrilicí. Nejspíš pak nečetli ani popisek zboží u oleje za 14 korun za litr, ale chtěli paní vyjádřit svůj názor na dění ve světě. „Táhni na Ukrajinu!“, „Ukrajinský olej bych si nedal ani do auta.“, „Prodávej si to u sebe na Ukrajině!“ a další, mnohdy i daleko ostřejší reakce, se vyrojily pod obyčejným inzerátem. Prodávající, která u sebe na profilu dokonce měla informaci, že pochází ze Sofie, hlavního města Bulharska, se pak snažila v komentářích obhajovat – nutno říct, že velmi slušnou češtinou.
Cyrilice není jen v Rusku a na Ukrajině
Některé jazyky zní velmi podobně, některé mají zase podobné písmo. Pro lidi, kteří tyto jazyky neznají, je mnohdy těžké rozpoznat, o jaký jazyk se jedná. Cyrilice se používá ve více než dvaceti zemích a regionech. Kromě Bulharska, Ukrajiny či Ruska se používá i například v Bělorusku, Srbsku, Mongolsku nebo třeba Kyrgyzstánu. Žádný učený z nebe nespadl, ale působí opravdu velmi hloupě, když si pak někdo vybíjí svoji frustraci ohledně Ukrajiny či Ukrajinců u paní pocházející z Bulharska. Připomnělo mi to groteskní situaci, o které jsem před pár týdny četla. Ženy na Plzeňsku napadly Bulharku, protože si myslely, že je Ukrajinka. Ačkoliv je žena, která žije v České republice přes 10 let, přesvědčovala, že není z Ukrajiny, přesto byla zbita. Aby toho nebylo málo, celý incident se odehrál na dětském hřišti. Od svých známých jsem pak zase slyšela, že je neznámý muž na lavičce slovně napadl, když procházeli kolem něj, ať prý táhnou zpátky na Ukrajinu. Jednalo se přitom o Češku a Čecha. Někteří lidé zkrátka potřebují vidět problémy i tam, kde nejsou.
Zdroj: Autorský článek
