Zeus a jeho znepokojivé milostné aféry. Spartskou královnu oplodnil jako labuť, princeznu jako býk

Zeus je hlavní postavou starověkého řeckého náboženství a mytologie s ním spojené. Jako král všech bohů, sám bůh nebes a blesku, vládne na hoře Olymp a vládne všem ostatním bohům i lidem. Podle krétského mýtu měl však namále, jelikož měl podle všeho skončit v žaludku svého otce. Titán Kronos přitom doposud všechny své děti pozřel, jelikož ho podle proroctví jedno z nich mělo sesadit z trůnu. Zatímco Hestia, Démétér, Héra, Hádes a Poseidon skončili v jeho útrobách, Diova matka, Rheia, vymyslela lest, aby zabránila pozření dalšího svého potomka. Zabalila do plen veliký balvan, který pak Kronovi předala s tím, že je to malý Zeus. Kronos balvan snědl a byl spokojený. Rheia mezitím Dia ukryla na Krétě do jeskyně v hoře Dikti. Pokud cestujete na Krétu, můžete tuto jeskyni dokonce navštívit. V jeskyni ho pak krmily nymfy Adrásteia a Ídaia, zatímco horští božští válečníci Kúréti hlídali v okolí a dělali hluk svými zbraněmi, aby zamaskovali pláč malého Dia. Když Zeus dospěl, rozhodl se svému otci pomstít a s pomocí titánky Métis a jeho matky podstrčil Kronovi otrávený lektvar, po kterém Kronos vyzvracel všechny své pozřené děti. Ty pak bojovaly s Diem po jeho boku a pomohly mu svrhnout jejich zákeřného otce.

Zeus si tak nejspíš odnesl trauma ze svého dětství, jelikož byl pověstný svými bizarními milostnými úlety a své vlastní potomky plodil za krajně znepokojivých okolností. Poté, co oplodnil svoji vlastní sestru Démétér a měl s ní dceru Persefonu, se oženil se svojí další sestrou Hérou, kterou pak následně podváděl s dalšími bohyněmi i smrtelnicemi. Jedním z jeho slavných úletů je například poměr se spartskou královnou Ledou. Leda byla tak krásná, že Zeus zkrátka nemohl odolat a vymyslel velmi podivnou namlouvací strategii. Proměnil se ve velkolepou labuť a předstíral, že utíká před dravým ptákem. Leda se ho coby labutě ujala, kdy poté, co k ní ulehl do lože (spolu s jejím manželem), ji oplodnil. Leda následně porodila vejce, ze kterých se vylíhli čtyři potomci: Helena (později Trojská), Klytaiméstra, Kastor a Pollux. Helena a Pollux měli být potomky Dia, zatímco ostatní měli být potomky Tyndarea, manžela Ledy.

Diovo zraku neunikla ani překrásná fénická princezna Europa. Zpočátku se jeho strategie jevila dost podobně. Proměnil se v krásného bílého býka a objevil se před mladou Europou a jejími přítelkyněmi. Zeus si coby býk lehnul Europě k nohám a tvářil se jako milý a ochočený býk. Europa, která byla uchvácena jeho krásou, se nechala vyhecovat přítelkyněmi a vylezla býkovi na hřbet. Zeus ale neměl na romantiku zřejmě náladu, jelikož přešel do divokého cvalu a nebohou Europu unesl na Krétu, kde ji znásilnil. Europa s ním nakonec měla několik synů, kdy nejznámějším z nich je Mínós, krétský král.

Zeus byl na krásné ženy zatížený, a když se dozvěděl o krásné královské dceři Danaé, zatoužil s ní mít syna. To se však nelíbilo jejímu otci, který se díky proroctví dozvěděl, že má zemřít rukou svého vnuka. Akrisios dal tak svoji dceru zavřít do bronzové kobky ukryté hluboko v podzemí. Zeus byl však kreativní a nenechal se odradit. Proměnil se v déšť zlaté barvy, stekl do kobky skrze mříže a v této podobě pak Danae oplodnil. Ta s ním pak měla syna Persea, který pak v dospělosti skutečně omylem svého dědu zabil při sportovních hrách.

Jeho oku neunikla ani thébská princezna, smrtelnice Semelé. Díky její kráse se do ní Zeus zamiloval, oplodnil ji a slíbil jí, že jí splní jakékoliv přání. Jeho žena Héra se však o tomto románku dozvěděla a donutila lstí Semelé k tomu, aby jejím přáním bylo vidět Dia v jeho pravé podobě. Zeus jí musel přání splnit a objevil se jako mocný bůh s hromy a blesky. V následném požáru Semelé zahynula, ale ještě předtím předčasně porodila syna Dionýsa. Diovi se ho zželelo, a tak ho zachránil a nechal si ho poté všít do stehna, kde ho donosil. Dionýsos pak v dospělosti svou nebohou matku vyvedl z podsvětí na horu Olymp, kde přijala nové jméno Thyóné.

Zeus si však zřejmě nepotrpěl jen na ženy, ale uměl ocenit i mužskou krásu. Když spatřil z hory Olymp krásného trojského prince Ganyméda, rozhodl se, že se promění v orla a chlapce unese na svoji horu. Zde ho pak učinil svým číšníkem, daroval mu nesmrtelnost a jeho otci poslal jako náhradu dva koně a zlatou révu. Především pak starověcí Římané věřili v to, že byl zároveň i jeho milencem. Zeus měl kromě toho románek například i s bohyněmi Létó či Thémis, se smrtelnicemi Alkaménou a Io, či s nymfami Kalypsó a Euronymé.

Zdroj: GreekMythology, Study, Theoi, Ancient World Magazine, Greek Legends and Myths a Britannica.