Článek
Žijeme v Evropě jedenadvacátého století. V Evropě, kde jsme až donedávna slovo válka znali maximálně z večerních zpráv, počítačových her, nebo historických dokumentů. Ještě před pár roky by asi nikoho nenapadlo, že v tolik civilizované Evropě může dojít k něčemu tak primitivnímu, jako je válka. Lidé hlasitě kritizovali každý vládní krok, kdy se vláda rozhodla nakupovat armádní techniku, nebo jakékoliv armádní vybavení. A to zdaleka ne jen v České republice. Každý považoval „hraní si na vojáky“ za extrémně nákladnou zábavu chlapíků v maskáčových oblecích, a každý dokázal vyjmenovat deset oblastí, kde by peníze využil lépe.
Rusko jsme neodhadli
Jenomže doba se změnila, a to bohužel pořádně. Po druhé světové válce si Evropané mysleli, že se moderní lidé vždycky domluví a ruku v ruce půjdou vstříc lepším zítřkům. Asi jsme zapomněli, že na východě číhá spící obr, který nevyjednává a jen nepozorovaně čeká na příležitost. A nedošlo nám to ani v roce 2014, kdy putinovské Rusko násilně obsadilo ukrajinský Krym. Přiznám se, že nejsem fanoušek Donalda Trumpa, ale jeho apely na Evropu a její výdaje na obranu už během jeho prvního prezidentského období, rozhodně nebyly žádné bláboly. Ale co jsme si, my Evropané, mysleli? Že Putin obsadil Krym, protože se mu líbí tamní pláže, postaví si tam daču, bude chytat ryby a bude klid? Donald Trump zřejmě už tehdy moc dobře věděl, že Putin zahájil krvavé tažení a rozhodně ho nezastaví žádné řeči, jen rakety a tanky. A budeme doufat, že mu bude stačit je jen vidět, že jich budeme mít tolik, aby i Putin pochopil, že návštěva střední a západní Evropy nemá smysl. Aby to nechtěl ani vyzkoušet.
2 % HDP do obrany je na Putina minimum
Investice do obrany ještě před anexí Krymu přišly i mně jako nesmysl. Vždy jsem viděl místa, kde je peněz zoufale potřeba a místo toho nakupujeme vybavení pro armádu. Ale i tehdy to bylo málo. V otázkách investic do obrany dnes naprosto rozumím Donaldu Trumpovi a doufám, že členské státy NATO skutečně svůj závazek splní a do obrany alespoň ony 2 % HDP budou investovat, přesně tak, jak se v roce 2014 na konferenci NATO ve Walesu zavázaly.
Armáda je cena svobody
Rusko se bohužel od druhé světové války nijak nezměnilo. Možná chvilku to mohlo vypadat, že v době vlády Borise Jelcina Rusko kráčí správným směrem. Jenomže v roce 1999 Jelcina vystřídal Vladimir Putin a Rusko najelo na staré koleje. Rusové nikdy nerozuměli žádné dohodě, která by nebyla jednostranně výhodná. Nikdy neměli problém s porušením čehokoliv, pokud se jim to vyplatilo. Osobně nemám rád žádné zbraně a mám z nich velký respekt. Nikdy jsem si nemyslel, že něco takového řeknu, ale dnes bohužel budování armády je jedinou zárukou svobody, o kterou můžeme snadno přijít. Sice stále existuje mnoho a mnoho míst, kde je třeba peněz, ale bohužel pokud máme poblíž souseda natolik agresivního jako je Rusko, nemáme na výběr.
Ač nerad, musím souhlasit s Donaldem Trumpem. Jako NATO nutně potřebujeme armádu tak silnou, aby Putina od jakéhokoliv útoku na kteroukoliv členskou zemi odradila. Protože jednání s Putinem je naprosto zbytečné. Ať by slíbil cokoliv, stejně v momentě, kdy ucítí jakoukoliv slabost, okamžitě zaútočí. Putin bohužel nerozumí jiné řeči, než řeči zbraní.
Je to hrozné, že lidský druh není schopen se domluvit. Je hrozné, že na obou stranách barikády všichni zbrojí ostošest a poměřují kdo má víc kanónů, raket, a nevím čeho všeho. Lidé zbrojí proto, aby nemuseli bojovat. Na to aby se všichni museli nuceně zapojit do této přehlídky síly úplně stačí jeden mocichtivý agresivní soused. Ale bohužel jednoho takového kousek za hranicemi máme, a tak nám tedy nezbývá, než mu ukázat, že jsme silnější než on a jsme jednotní. On totiž bohužel ničemu jinému nerozumí.
Zdroje: