Článek
Po světě chodí velká spousta lidí, kteří sní o velké spoustě věcí. Jedním z těchto snů může být třeba výhra v loterii. Není mnoho lidí, kterým by se nelíbilo zčistajasna vyhrát obrovský balík peněz. Chtěl by to každý, ale opravdu by s obrovskou spoustou peněz uměl každý nakládat? Zřejmě ne. Někdo by určitě dokázal chytře investovat tak, aby pohodlně do konce svých dnů žil jen z úroků a výnosů. Někdo by si splnil své celoživotní sny a zbytek bohatství šetřil a utrácel pomalu, což sice není tak chytré jako předchozí varianta, ale pořád pokud by výhra byla dostatečně velká, mohlo by takto žít i několik generací. No a potom je tu zaručeně nejpitomější možnost, kterou bez váhání zvolil tehdy devatenáctiletý Michael Caroll z Norfolku ve Velké Británii.
Los za libru
Michael Caroll byl mladý zdravý popelář z Anglie, který se rozhodl zkusit své štěstí v Národní loterii. Tento mladík se rozhodl do své budoucnosti investovat 1 libru, kterou tehdy los do Národní loterie stál, a záhy se ukázalo, že to byla jeho jednoznačně nejlépe investovaná libra v jeho životě. Jenomže Michael Caroll nebyl nejostřejší tužkou v penále, a tak se záhy také ukázalo, že to byla zřejmě jeho jediná správná investice v životě. Ale nepředbíhejme.
V roce 2002, když Michael Caroll zázračně trefil všech 6 čísel na tiketu britské Národní loterie, mohl začít slavit. Hlavní výhra tehdy čítala 9,7 milionu liber. V roce 2002 se jedna libra prodávala téměř za 50 korun, takže si tento šťastný mladík ze dne na den přišel na krásných skoro 500 milionů korun. Tomu říkám bomba. S takovou částkou v kapse už lze s naprostým klidem přemýšlet, co v životě chce člověk dělat, aniž by jej cokoliv omezovalo. A Michael Caroll se opravdu omezovat nenechal. Nikým, ničím a nikdy. Rázem zapomněl na svoji kontroverzní minulost, na drobné problémy se zákonem, a hlavně hned zavolal svému šéfovi, že už od zítřka bude v Anglii o jednoho popeláře méně. Kdo by také ráno vstával kvůli vyvážení popelnic, když má ve strožoku půl miliardy.
Los Michaelu Carollovi změnil život. Ale jen na 8 let
Rychlé štěstí a rychle nazpět do popelářského
Tolik peněz možná bývalý popelář neuměl ani spočítat, a proto mu přišlo prakticky nemožné, že by mu peníze jednoho dne mohly i dojít. A tak se pustil do života s takovou vervou, že ho vůbec nenapadlo, že s penězi jde udělat i něco jiného, než je okamžitě začít rozhazovat plnými hrstmi a všemi směry. Michael si okamžitě pořídil honosné sídlo, ve kterém pořádal megalomanské párty plné hostů, drog a nejdražšího alkoholu. Neváhal rozdávat peníze, díky čemuž se samozřejmě těšil obrovskému zájmu ze strany všech „přátel“, o které v tu ránu neměl nouzi. Za jeho garáž by se zřejmě dnes nestyděl ani automobilový nadšenec, Cristiano Ronaldo. Jenomže Ronaldo na rozdíl od Michaela Carolla má kromě velkého majetku také velké příjmy, na což Michael vůbec nemyslel. Tolik chtěl všem ukázat jak je bohatý, že na svém pozemku pořádal demolition derby, při kterém rozbíjel mnoho a mnoho aut. Takto by šlo pokračovat až do nekonečna. Ale s tím, jak žil a utrácel, do nekonečna pokračovat nešlo ani s takovou výhrou na kontě.
Zásoby se pomalu tenčily a těžko říci, jestli to Michaelovi docházelo nebo ne. Rozpadlo se mu manželství, v hernách byl jako doma a opět se dostával do křížku se zákonem. Za nedlouho již nebylo z čeho rozhazovat a v roce 2010 Michael Caroll prodal i své sídlo a ocitnul se přesně tam, kde byl před osmi lety, než učinil svoji jedinou správnou investici v životě, než koupil los do Národní loterie, který mu změnil život na celých 8 let. Nedalo se nic dělat a Michael opět obléknul staronovou uniformu a začal znovu objíždět britské ulice s popelářským vozem.
Celý tento příběh připomíná spíše špatný vtip, ale bohužel je to realita. Mladému popeláři z Anglie spadlo štěstí z nebe přímo do klína, a protože nevěděl co si s ním počít, stejně rychle jako jej nabyl, jej také pozbyl, a vrátil se pokorně zpět k vyvážení popelnic. Kdyby tehdy mladý Michael Caroll měl alespoň elementární základy finanční gramotnosti, tak by on i všichni jeho potomci a potomci potomků už měli na starosti pouze správu obrovského rodinného majetku. Ale zachoval se, jak se zachoval a navždy v kronice své rodiny zůstane zapsán jako ten, kdo prošustroval jmění kvůli vlastní hlouposti.
Zdroje:
