Článek
Předem chci říci, že ani v nejmenším nepodporuji ani kroky ani chování Donalda Trumpa ani J. D. Vance. To, co se stalo v Bílém domě je vrchol hulvátství na vrcholové úrovni. Je to neomluvitelné a nepochopitelné. Jenomže to je Volodymyru Zelenskému i celé Ukrajině úplně k ničemu. Sice Zelenskyj odjel z Bílého domu se vztyčenou hlavou, jenomže asi přišel o klíčového partnera v boji proti Rusům. Lze samozřejmě namítnout, že klíčovým partnerem byl narcistní egocentrický nabubřelý blondýn, s nímž každé jednání je jogínským cvičením. A Volodymyr Zelenskyj se bohužel neukázal být zdatným jogínem.
Za kým si Zelenskyj myslel, že jede?
Napadá mě otázka: „Co sakra čekal, když jel za Trumpem do Bílého domu?“ To vážně očekával distinguovaný a lidský protějšek, se kterým se bude společnou řečí snažit zachránit ukrajinský lid? Tak to si měl ukrajinský prezident před odletem ještě jednou prostudovat smutné výsledky amerických voleb. Bohužel ve Washingtonu nesedí Kamala Harrisová, ale neurvalec Trump, kterému jsou jakékoliv hodnoty úplně ukradené. Mám na mysli vyšší hodnoty, než je finanční prospěch.
Zelenskyj, Trump a Vance. Nebýt J. D. Vance, možná vše dopadlo jinak. Těžko říci
Jedno je ale jisté. Spojené státy americké jsou jediným státem, kterého se kdy Rusové doopravdy báli. Jsou také doposud nejvýraznějším podporovatelem Ukrajiny, bez jejichž pomoci těžko říci, jestli by Ukrajina ještě byla suverénním státem. Nevím, jestli vůbec bylo možné s Trumpem cokoliv smysluplného vůbec kdy dojednat, ale minimálně za pokus to rozhodně stálo. A to i za cenu, že by se prezident s velkým „P“, kterým Volodymyr Zelenskyj bezpochyby je, měl poklonit mocí opilému starci, kterým zase bez pochyby je Donald Trump. Neudělal to a odkráčel s hlavou vztyčenou. Jenomže Ukrajinci při obraně své vlasti stále umírají. Děti přicházejí o otce, matky o syny. Těžko říci, jestli se něco z Trumpova hulvátství nedalo spolknout a alespoň to zkusit.
Zelenskyj to měl alespoň zkusit, když už byl v Bílém domě
Volodymyr Zelenskyj byl předem upozorněn, že by za Trumpem měl přijít v obleku. Rozumím tomu, proč Zelenskyj v současné pochmurné době oblek nenosí, ale taková gesta si může dovolit pouze při jednání s opravdovými státníky, například s anglickým králem Karlem III. Tomu Zelenského outfit nevadil. Ale ne když jede žádat o pomoc člověka, jehož přerostlo vlastní ego. Nevím, jestli by to něco změnilo, ale za pokus to stálo.
Každá taková schůzka v Bílém domě probíhá podle podobného scénáře. Začátek je stejný, jako když přijel Volodymyr Zelenskyj. Hrstka novinářů má na úvod trochu prostoru a potom se státníci přesouvají za zavřené dveře. Jenomže tam se Zelenskyj nedostal a právě tam se dostat měl. Za každou cenu. Trump po něm nechtěl ihned před novináři podpis nevýhodné smlouvy o vydrancování ukrajinského nerostného bohatství. Stačilo mlčet a ne se pustit do roztržky s J. D. Vancem. Ano, chtělo obrovskou porci vnitřní síly, nebránit se. Jenomže něco takového, vzhledem k posledním americkým krokům, Zelenskyj přece čekat musel.
Ukrajinská velvyslankyně už v tuto chvíli věděla, jako moc je zle
Kdyby se totiž s Trumpem dostal za zavřené dveře, nejspíš by i Trump mluvil malinko jinak. Možná kdyby trochu Trumpovo ego pohladil, mohl něco užitečného pro Ukrajince z Bílého domu odvézt. Takto sice odešel jako hrdina a Trump jako hulvát, ale ten, kdo se vrací domů s prázdnou, je bohužel Volodymyr Zelenskyj. Já vím, že není v pořádku pochlebovat člověku, jako je Donald Trump. Ale v situaci, v jaké nyní Ukrajina je a v jaké bez USA za chvíli bude, by její prezident měl v zájmu svého lidu vyzkoušet cokoliv.
Tady už nejde o čest a podobné nesmysly. Tady jde o přežití Ukrajiny jako státu a hlavně o přežití jejího obyvatelstva. Absolutně netvrdím, že měl Zelenskyj v záři blesků fotoaparátů podepsat dokument, kterým Americe odevzdá nerostné suroviny výměnou vlastně za nic. To v žádném případě. Jen říkám, že než Zelenskyj do Ameriky odletěl, měl si lépe nastudovat pravidla jednání s narcistním egocentricým hulvátem. Protože od něj bohužel Ukrajina něco potřebuje. A to něco je otázkou života a smrti.
Netvrdím, že za zavřenými dveřmi by se Trump se Zelenským během chvíle na všem dohodli. Jen tvrdím, že to stálo za to zkusit. Více Trumpovi poděkovat, vzít si oblek a nepohádat se hned z kraje s americkým viceprezidentem a hned na to i s prezidentem. I když za to co američtí státníci vypouštěli z úst, si oba zaslouží na holou a domácí vězení jako drzí puberťáci.
Volodymyr Zelenskyj je nejspíš připraven dohodu o nerostných surovinách s USA podepsat. Ale požaduje bezpečnostní záruky a vůbec se mu nedivím. Netuším, jestli by mu Trump nějaké záruky dal, nebo nedal, ale Zelenskyj to ani nezkusil. O takové věci se před reportéry jednat v přímém přenosu prostě nedá a Zelenskyj se vyřadil hned v kvalifikaci. A je to škoda. Morálním vítězem celé této nešťastné eskapády sice jednoznačně je Zelenskyj, ale není mu to nic platné. Bylo možná lepší s Trumpem zkusit jednat po jeho, protože on jinak jednat nebude. Maximálně s Putinem, a to je katastrofa.
Zdroje:
