Hlavní obsah
Hobby a volný čas

Agresivita psa není o jeho charakteru, ale o lidech a podmínkách, ve kterých žije

Foto: Emilia Baco

Každý pes se narodí jako malé bezbranné mládě, roztomilé štěňátko, které chce milovat a respektovat svého pána. Pokud se pes stane agresivním, je na vině nepochopení či nadměrně tvrdé zacházení.

Článek

V neustálém ohrožení života

Takový je příběh mě velmi blízkého psa, který ke mně přišel před pár lety ve velmi špatném zdravotním i psychickém stavu, jeho chování připomínalo stavy týraného vězně, a to vše se projevovalo hlubokou temnou agresivitou. Jeho zkušenosti mu velely vždy a pouze k útoku, byl přesvědčený, že o své místo na světě musí bojovat, cítil se být v neustálém ohrožení života a podle toho jednal.

To vše si nevymyslel, to mu do jeho krásné hlavy vložili lidé, kteří se o něj měli starat, vystřídal několik pánů, ale každý mu jen přidal to zlé a poslal ho dál.

S takovým psem je třeba jednat jako se zvířetem po těžkém traumatu, když ho chceme vyvést z jeho stavu, musíme si ho získat, otevřít komunikaci a až když si opatrně získáme jeho zájem o rozhovor, můžeme ho pomalu, s citem přesvědčit o tom, že nás se bát nemusí, od nás mu nebezpečí nehrozí a chceme se o něj postarat. Samozřejmě při tom nezapomínáme na své vlastní bezpečí, ale vstřícnost a malé oběti jsou nepostradatelné. Až pak můžeme začít s rehabilitací jeho utrápené duše.

Pes vždy zrcadlí svého pána

Utrápené proto, protože žádný pes si sám nezvolí agresivitu jako svůj jediný životní program a postoj ke světu, žádný nechce být jen zlý a není mu v té roli dobře. Psi mají přímo v genech zabudovanou lásku k člověku, domestikací cca 30.000 let se vytvořila silná vazba, pes se pro člověka vzdal své svobody, nabízí a poskytuje člověku své dovednosti a oddanost a věří v jeho stejně upřímnou lásku. Pes chce být dobrý, ale i přes toto jeho poslání ho člověk dokáže zlomit a udělat z něj agresora, a když se tak stane, člověk často označí jeho charakter za špatný, jeho chování za nesnesitelné, jako by zapomněl, že každý pes ve svém chování VŽDY zrcadlí svého pána a podmínky života, které s ním sdílí.

Zpracovat získané trauma

Jsou časté i případy, kdy je pes napaden jiným agresorem a takto získaná zkušenost je označena za počátek problémového chování. To ale platí pouze v těch případech, kdy je to skutečný útok, který si vyžádal lékařské ošetření a při kterém skutečně tekla krev, a tady je pak potřeba získané trauma zpracovat, odžít a překrýt jinými - pozitivními zkušenostmi. Odstranit nevhodné spouštěče a nahradit je jinými, vhodnými, zprostředkovat a uložit psovi informaci, že se postaráme, aby mu nikdo neublížil, že nemusí nic řešit, my to vyřešíme, musí vědět, že u nás má své bezpečí.

Strach předává svému psu

Jiné, menší konflikty v pejskovy trauma nezanechávají, pro psy je to mnohdy běžná komunikace dvou šelem, ale v bázlivém majiteli vyvolá strach, který pak vehementně předává svému psu. Mnozí majitelé i malé konflikty rádi používají k ospravedlnění nezdařené výchovy a neuvědomují si, že problém je v jejich strachu nebo pasivitě, v následném nezpracování celé situace, která by při správném uchopení byla jen běžnou epizodou.

Je naštěstí dost majitelů, kteří si svůj výchovný debakl uvědomí a hledají nápravu u profesionálů, ale tady je třeba velmi pečlivě vybírat komu svého psa a svůj problém svěří, u agresivního psa už není mnoho prostoru pro omyly a nápravu nefunkčních pokusů, když se výběr trenéra nepovede.

Zodpovědně zhodnotit své možnosti

Bohužel, je část majitelů, kteří po nezdařené výchově odloží svého psa, prostě se ho zbaví a pak už má pes šanci jen v očekávání dobrého člověka, který se ho ujme. Pokud se takového psa ujmeme a opravdu mu chceme pomoct, bereme na sebe velikou zodpovědnost vůči psu i vůči ostatním lidem, které nesmíme ohrozit. Je moc důležité předem opravdu zodpovědně zhodnotit své možnosti a schopnosti, mít dostatek odvahy i trpělivosti, ale zároveň umět být v duchu laskavosti i důslední v zadávání a plnění požadavků, být obětaví ve věnování času, prostoru, věcí, nervů a stejně tak i tolerantní k nepříjemným reakcím, za které takto poškozený pes nemůže. Jeho reakce jsou odpovědí na spouštěče z minula, pes v traumatu reaguje automaticky, bez rozmyslu, právě toto chceme z jeho chování odstranit.

Pes, kterého jsem zmínila na začátku, se ze svého traumatu dostal a dnes je asistentem trenéra, jeho práce je nezastupitelná při rehabilitaci stejně zatížených psů, jako byl kdysi on sám, dnes je to on, kdo zbavuje agrese ostatní pejsky, vím, že náprava je vždy možná.

Zdroje:

www.budedobrej.eu

www.jedobrej.cz

časopis Svět psů

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz