Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Obyvatelé Rumunska se hlásí převážně k pravoslavnému křesťanství, a proto je jasné, že většina rumunských vánočních zvyků se nese právě v duchu tohoto náboženství. Přesto se v této zemi hojně dodržují i sváteční tradice sahají až do dob prastarých Dáků. Vánoční období v Rumunsku začíná hned po svátku svatého Ondřeje (30. listopadu), kdy podle místních legend vycházejí na světlo upíři, démoni a zlí duchové. Toto období před Vánocemi je b zemi naplněno mnoha různými oslavami, včetně rumunského státního svátku (1. prosince) a svátku sv. Mikuláše, který je zde známý jako „Moş Nicolae“ (Děda Mikuláš). Ten, stejně jako u nás v noci z 5. na 6. prosince naděluje dětem sladkosti a drobné dárečky, a to převážně do bot či pantoflů (pokud však děti zlobily, dostanou od něho varování v podobě proutku). Dalším důležitým adventním mezníkem je pro Rumuny 20. prosinec, kdy se na počest sv. Ignáce koná tradiční zabíjačka. 24.prosinec (rumunsky se nazývá „Ajunul Craciunului“ a veselé Vánoce se řeknou „Crăciun Fericit“) je, stejně jako u nás, středobodem Rumunských Vánoc a patří hlavně rodině, hodování a modlitbám. Vánoční prázdniny v Rumunsku někdy trvají až tři týdny, přičemž svátky oficiálně končí 7. ledna (na tento den v Rumunsku spadá svátek sv. Jana Křtitele).
KDO NOSÍ DÁRKY: Dárky se tu rozbalují až ráno 25. prosince, neboť Děda Váno (nebo také „Moş Crăciun“) je naděluje až v noci z 24. na 25. prosince. Děti věří, že jim dárky vozí na saních s rolničkami, které jsou tažené koňmi a představují si ho jako starého, laskavého dědouška oděného v červeném kabátě. V minulosti zde naděloval dárky i klasický sovětský Děda Mráz, ale dne je již tato pověra ze země ve většině rodin vymýcena.
VÝZDOBA: V Rumunsku tradice velí, že stromeček musí být ozdoben teprve na Štědrý večer z 24. na 25. prosince. Mezi nejoblíbenější ozdoby, a to jak na stromek, tak mimo něj, patří v Rumunsku nejrůznější andílci nebo zvířecí motivy (např. medvědi). Oblíbené jsou tu i krásné adventní trhy, které se konají v mnoha městech a jsou vyhlášené především dílničkami pro děti a klasickými rumunskými vánočními pochoutkami.
VÁNOČNÍ POKRMY: Na Štědrý den ráno ženy v Rumunsku tradičně připravují „sarmale“, což jsou masovo-rýžové závitky zabalené do zelného listu podávané s polentou, pálivou paprikou a zakysanou smetanou. Téměř vždy také pečou „cozonac“, jakýsi piškotový koláč s ořechy, kakaem a kandovaným ovocem. Na štědrovečerní tabuli se poté musí objevit celkem dvanáct různých druhů jídel, které mají symbolizovat dvanáct nadcházejících měsíců v dalším roce. Oblíbené je hlavně vepřové pečené maso podávané s nakládanou zeleninou (oblíbená je např. paprika), kterou si lidé připravují dle starých rodinných receptů nebo vynikající salát „boeuf“. Tradiční vánoční polévkou je zde „ciorba de perisoare“, což je mírně kyselá zeleninová polévka z kvašených otrub s knedlíčky z vepřového mletého masa. Rumuni si o svátcích pochutnávají také na klobásách, jitrnicích a tlačence. Jako příloha k masu a závitkům se tradičně podává „mămăliga“, což je kaše vyrobená z kukuřičné mouky (polenta) a se smetanou. V žádné rodině nechybí také tradiční rumunská obdoba naší vánočky plněná mákem či ořechy nebo malé koblihy zvané „gogosi“.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Rumunské Vánoce se nesou ve znamení velkého veselí, které je pro každou rumunskou oslavu či sešlost typické. Lidé se radují, rodina je pospolu a užívá si zasloužený klid po náročném roce. Velmi rozšířená je u Rumunů koleda. Koledníci chodí od 24. a 25. prosince od domu k domu s písněmi (známými jako „colindatul“), tancem a přáním dobrého zdraví a všeho nejlepšího. Za své snažení dostávají sladkosti, ovoce, drobné peníze a tradiční koláče zvané „cozonac“. Tomu, kdo je nepřijme a nepohostí, nechystá dle pověr osud nic dobrého. V mnoha částech Rumunska je tradicí, že se ke koledníkům připojí „capra“. Jde o člověka oblečeného v kostýmu kozla a barevné masce, který divoce skáče, tančí a tropí neplechu. Další z rumunských tradic je dodržování vánočního půstu, který trvá od 14. listopadu do 24. prosince a nesmí se během něj jíst maso, vejce ani mléko (povoleny jsou jen ryby, a to jen několikrát během této doby). Dalším zvykem, především na venkově, je již zmiňované pořádání vánoční zabijačky, která je velmi složitým „obřadem“. Vše začíná brzy ráno samotnou zabijačkou a pokračuje složitými úpravami veškerého masa a vnitřností (to se pak objevuje v mnoha tradičních pokrmech na štědrovečerním stole). Po zabití prasete se členové rodiny podělí o pokrm zvaný „Pomana Porcului“ (v překladu „Vepřové milodary“), který se tradičně vaří v kotli v česnekové omáčce a skládá se z různých kousků vepřového masa (bůček, plecko, játra, ledvinky) podávaného se s polentou. Další tradicí odkazující na Boží hod vánoční na pohanské zvyky je bubenická skupina neboli „dubasi“. Tu obvykle tvoří svobodní muži (klidně až 50 nebo 60 mužů), kteří kromě bubnů hrají také na saxofon a housle, obchází obce a dostávají koledu.
VÁNOČNÍ RECEPT: Nakládaná vánoční paprika
Ingredience: sladká červená paprika (nebo bílá), cibule, 6 kuliček celého pepře, 3 kuličky nového koření, kousek bobkového listu. Nálev-1 l octa, 4 l vody, 100 g soli, 350 g cukru, olej
Postup: Z vody, octa, soli a cukru uvaříme nálev, který necháme vychladnout. Cibuli oloupeme a nakrájíme na kolečka, papriku umyjeme, očistíme a pokrájíme na menší kusy - čtvrtky nebo plátky. Kousky papriky skládáme do sklenic, přidáme několik koleček cibule a do každé sklenice dáme koření podle rozpisu. Zalijeme převařeným nálevem a do každé sklenice přidáme 2 lžíce stolního oleje. Okraj sklenice otřeme a dobře uzavřeme víčkem. Sterilujeme asi 15 minut při 80–90 °C, vyšší teploty nejsou žádoucí.
ZDROJE:
https://www.vanocnisen.cz/
