Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Angličané Vánoce, které patří k jejich nejoblíbenějším a nejdůležitějším svátkům, doslova milují a připravují se na ně po celý advent, kdy se ulice i domovy zdobí rozmanitými vánočními dekoracemi a světly. Zdejší svátky mají také nespočet svých specifických tradic, z nichž některé se datují ještě do pohanských dob. Štědrý den neboli Christmas Eve je v Británii obyčejným pracovním dnem a na rozdíl od našich českých vánoc rozhodně neznamená vrchol svátečních oslav. V tento den chodí koledníci od domu k domu, přátelé a širší rodiny se scházejí v typických, vánočně vyzdobených, anglických pubech a vše poté korunují společnou návštěvou kostela. Státním svátkem a hlavním dnem britských vánoc je ale až Christmas Day, tedy 25. prosince, kdy děti ráno rozbalují dárky, opět se chodí do kostele a v poledne celá rodina zasedá k hlavní vánoční hostině. Pro 26. prosince, se používá označení Boxing Day. Podle legend to bylo buď proto, že v minulosti bohatí lidé rozdávali krabičky s jídlem a drobnými dárky či nepotřebnými věcmi chudině (někdy též pořádaly plesy a hostiny pro své služebnictvo), nebo proto, že se otevíraly kasičky s penězi v jednotlivých kostelích a obnos se rozdal chudým (tzv. „alms boxes“).
KDO NOSÍ DÁRKY: Ve velké Británii nosí dárky takzvaný „Otec Vánoc“ („Father Christmas“), který má svůj původ už v době pohanských kultů, kdy symbolizoval zásoby shromážděné na zimu a veselí z blížícího se jara a prodlužování dne na úkor noci. Podle legendy sídlí přímo na Severním pólu, kam mu britské děti každoročně posílají dopisy tím způsobem, že je vhodí do krbu a zcela spálí (vítr je pak ve formě popela prý odnese až k Otci Vánoc). Tento starý, laskavý muž v dlouhém zeleném kabátě naděluje v noci z 24. na 25. prosince, kdy pro něj v některých rodinách dokonce chystají občerstvení ve formě vánočních koláčků („mince pies“) a sklenice mléka nebo brandy. Velké dárky nechává přímo pod stromkem, drobnosti ve velké červené punčoše zavěšené na krbu. Některé děti místo punčochy používají prázdný povlak na polštář upevněný na rám jejich postele. Jeho moderní podoba je nicméně silně ovlivněna Santa Clausem a prapůvodně byly představy o něm i způsobu, jakým se projevuje mnohem méně konkrétní.
VÝZDOBA: Angličané si potrpí zejména na bohatě zdobená vánoční přání pro své blízké (na rozdíl od nás neposílají totiž pohledy jen těm, které dlouho neviděli, ale úplně všem od sousedů až po kolegy z práce). Mnoho vánočních přání navíc prodávají charitativní organizace, a jejich koupí tak lidé zároveň udělají dobrý skutek. První anglická vánoční pohlednice byla namalována roku 1843 panem Henrym Colem a vyobrazovala jeho rodinu, jak si připíjejí na šťastné prožití svátků (zajímavostí je, že tehdejší společnosti bojující proti nadměrnému pití alkoholu, „Temperance Society“, se vůbec nelíbila, neboť na ní bylo i dítě připíjející si svařeným vínem). Největší obliba posílání vánočních pohlednic pramení z období vlády královny Viktorie. Stejně je tomu i s vánočními stromky, které se do Anglie poprvé dostaly až ve 30. a 40. letech 19. století a taktéž se rozšířily hlavně kvůli jejich oblibě u mladému královskému páru (královně Viktorii a princi Albertovi - ten na ně byl ze své německé vlasti zvyklý). Nejznámějším vánočním stromem ve Velké Británii je ten na Trafalgarském náměstí v Londýně, který jim každý rok věnuje Norsko). Nejcharakterističtějším britským dekoračním prvkem, který nesmí o vánocích chybět je však výzdoba ze jmelí a cesmíny. Jmelí uctívaly již staří Keltové (kvůli jejich zvyku sekat je zlatým srpem se dnes na vánoce zlatí), avšak oblíbená tradice vánočního polibku pod touto parazitickou rostlinkou, zavěšenou někde na trámu či lustru, pochází až z Anglie 18.století (původně se ale z něj při polibku měla utrhnout jedna kulička). Cesmína oproti tomu získala své místo mezi britskými vánočními symboly kvůli svým trnitým listům (kterými prý připomíná Ježíše Krista a jeho trnovou korunu) a červeným bobulím (ty zase symbolizují jeho krev). Samozřejmostí je i pro Brity i bohatě nazdobená zahrada či ulice v níž žijí a pochopitelně také nadekorovaný sváteční stůl, k jehož výzdobě používají nakoupené sladkosti (cukroví se zde téměř nepeče)
VÁNOČNÍ POKRMY: Tradičním vánočním pokrmem britských vánoc je pečený krocan s kaštanovou nádivkou, pečenými brambory, zeleninou (obvykle růžičkovou kapustou, mrkví a petrželí) a omáčkou z brusinek nebo chleba. Další pochoutkou je „pig in blanket“ (klobáska nebo páreček podávaný v peřince ze slaniny, nebo zabalený v listovém těstě). Nejtypičtějším vánoční, dezertem je vánoční pudink (kakaová buchta plněná švestkami, ořechy, kandovanou kůrou z pomeranče a citronu, kandovaným zázvorem a rozinkami politá brandy, která se před podáváním zapálí: dovnitř se schovává jedna mince, která má svému nálezci přinést štěstí). Oblíbeným dezertem anglických Vánoc je také „trifle“. Jde o zákusek připravovaný ve velké míse, do níž se postupně skládají vrstvy piškotového těsta/piškotů máčených v sherry nebo brandy, vrstvy ovoce a vrstvy pudinku (nahoru poté přijde šlehačka). Setkat se ale můžeme i s různými drobnými koláčky s kandovaným ovocem a vánočním punčem z vína, koření a ovoce. Gurmánské vánoce v Anglii jsou spojeny též se speciálním „vánočním čajem o páté“ při němž se kromě horkého nápoje podává také tradiční „Christmas cake“, moučník plný sušeného ovoce a ořechů, perníčky a „mince pie“ neboli cukroví plněné směsí kandovaného ovoce a koření.
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Pro britské vánoce je charakteristický zpěv koled a vánočních písní, který má svůj původ už ve středověké Anglii, kdy potulní pěvci cestovali od jednoho hradu ke druhému a za svoje zpívání si vykoledovali odměnu. To vede k další oblíbené britské tradici a tou je právě koledování. Kromě dětí chodí často koledovat i dospělí koledníci, kteří putují dům od domu, zpívají a získané peníze poté zpravidla darují na charitu (s koledováním se pojí i název snad nejznámějšího vánočního příběhu od britského klasika Charlese Dickense, Vánoční koleda, který je další klasikou britských vánoc). Mezi výčtem zajímavých a především typicky britských vánočních tradic nesmí pochopitelně chybět ani sledování přenosu každoročního vánočního projevu krále (dříve královny). Tuto tradici zavedl už před více jako 90ti lety král Jiří V. a to v roce 1932. Projev se vysílá vždy 25. prosince ve tři hodiny odpoledne a jen málokterý pravověrný Brit si ho nechá ujít. Obvykle však bývá předtočený, neboť královská rodina trávívá svátky na svých soukromých sídlech. Poslední oblíbený zvyk, který dodržuje drtivá většina obyvatel Británie se týká vánoční hostiny konané 25. prosince. Ta se totiž vždy podává přesně ve 12 hodin a začíná kromě klasického přípitku také rozlomením/roztržením tzv. „Christmas crakers“. Jde o papírové tuby připomínající velký bonbón s drobným dárkem uvnitř (obvykle jde o papírovou korunu a vtip napsaný na lístečku), kterou drží vždy dva stolovníci každý za jeden konec. Na povel oba trhnou a komu zůstane v ruce větší kus tuby, ten vítězí a může si dárek uvnitř nechat. Vynalezl je londýnský cukrář Tom Smith v polovině 19. století (aby je zpopularizoval, vytvořil mechanismus, který při rozlomení vydá typický práskavý zvuk).
VÁNOČNÍ RECEPT: Britský vánoční puding
Ingredience: 250 g rozinek nebo sultánek, 100 g sušeného rybízu, 100 g sušených švestek bez pecek, 100 g třtinového cukru, 50 g blanšírovaných mandlí, 200 g kandované citrusové kůry, 100 g strouhanky, 100 g hladké mouky, 100 g másla, 2 jablka, 3 vejce, 3 PL brandy, 1/2 čajové lžičky čerstvě nastrouhaného muškátového oříšku, 1 čajová lžička mleté skořice, 1/4 čajové lžičky mletého zázvoru, 1/4 čajové lžičky mletého hřebíčku
Postup: Mandle nasekejte nahrubo a nakrájejte kandovanou kůru. Jablka oloupejte, zbavte jádřinců a nakrájejte. Ve velké míse smíchejte mandle, jablka, kandovanou kůru, muškátový oříšek, rozinky, mouku, strouhanku, cukr, vejce a brandy. Do mísy nastrouhejte čtvrtinu studeného másla a vše promíchejte. Postup opakujte, dokud nebude nastrouháno všechno máslo, a pak míchejte 3-4 minuty. Máslem vymažte formu na pudink a na dno položte kolečko pečicího papíru. Vložte pudinkovou směs. Přikryjte dvojitou vrstvou pečicího papíru a zavažte provázkem. Následně postavte formu na velký list alobalu a přitáhněte okraje nahoru. Pak položte další list alobalu přes horní okraj a přitáhněte ho dolů, abyste vytvořili dvojitý obal, tím se forma stane vodotěsnou. V případě potřeby ovažte provázkem. Pudinky vařte v páře po dobu 8 hodin a podle potřeby dolévejte vodu. Po vyjmutí nechte přes noc vychladnout. Po vychladnutí zbavte pudink obalů a znovu ho zabalte do nového pečícího papíru a alobalu. Skladujte na chladném a suchém místě až do Vánoc. Před podáváním vařte v páře po dobu 1 hodiny. Rozbalte a vyklopte.
ZDROJE:
https://www.radynacestu.cz/
https://www.lite.cz/
https://www.vanocnisen.cz/
