Článek
OBECNÁ CHARAKTERISTIKA: Vánoce patří v Norsku mezi nejoblíbenější svátky v roce, a to mimo jiné i proto, že zdejší vánoční tradice jsou staré už stovky let a dochovaly se do moderní doby prakticky v nezměněné podobě. V norské kultuře hrají Vánoce jak společenskou, tak lidovou roli, neboť bývají nejen příležitostí k setkání širší rodiny, ale také ke konání řady společenských akcí, např. v zaměstnání (předvánoční večeři pro své zaměstnance pořádá drtivá většina norských podniků). Mnoho Norů svátky využívá i k návštěvě vánočního koncertu či místního kostela. Hlavním dnem norských svátků je Štědrý den neboli „Julaften“, kdy se vyměňují dárky, a celá širší rodina se schází k hlavnímu štědrovečernímu jídlu. Boží hod vánoční je mnohem klidnější záležitostí patřící převážně odpočinku a nejbližší rodině. S norskými vánoci souvisí také termín „jul“, který je běžný v celé Skandinávii a snoubí v sobě prvky křesťanského kalendáře i předkřesťanských tradic. Označuje se jím několika týdenní předvánoční období, které se skládá celkem z pěti fází: Advent, Julaften (Štědrý den), romjul, nyttår a epiphany . Veselé vánoce se norsky řeknou „God Jul“.
KDO NOSÍ DÁRKY: V Norsku nosí dárky malý skřítek Julenissen s dlouhými bílými vousy a červenou čepicí, jehož tradice však sahá teprve do 18. století. Nechává je pod vánočním stromečkem 24. prosince a jedna porce tradiční rýžové kaše, kterou Norové o svátcích připravují, by se měla dát do misky před dům právě pro něj. V modernějším pojetí zastupuje skřítka Julenissena jeden ze členů rodiny, který rozdává dárky ostatním. Na balíčcích je přitom tradičně uvedeno nejen jméno příjemce, ale i dárce. Zajímavostí je, že Norové si v průměru dávají daleko více dárků, než jiné národy, včetně nás Čechů a jejich rozbalováním tak tráví valnou většinu Štědrého večera.
VÝZDOBA: Hlavním zdobným atributem norských vánoc je samozřejmě vánoční stromek. Nebylo tomu ale tak vždy. První vánoční strom se v těchto krajích objevil až v roce 1820 (konkrétně v Kristianii) a trvalo více, než 70 let, než se z tohoto importovaného zvyku stala tradice pro celé Norsko. Dnes je tu tradičním vánočním stromem mladá borovice zdobená bílými světélky, papírovými řetězy, norskými vlaječkami a tradičními papírovými košíčky ve tvaru srdce zvanými „julekurver“. Ty se vyrábějí doma a často se plní nejrůznějšími sladkostmi, oříšky a pamlsky. Pro mnoho rodin vánoce začínají 23. prosince právě zdobením vánočního stromku a výrobou perníčků zvaných „pepperkake“, ze kterých se často vyrábí perníková chaloupka (ve druhém největším městě Norska, Bergenu, se dokonce každoročně koná slavná výstava celého perníkového města napečeného dětmi z mateřských škol, na kterou se sjíždí dívat lidé z celého Norska).
VÁNOČNÍ POKRMY: Podobně jako u nás je i v Norsku nevýznamnějším bodem Vánoc štědrovečerní večeře. Servírují se na ni tradiční norské pokrmy a to obvykle v závislosti na kraji či konkrétní rodině. Východní Norsko dává přednost pečeným vepřovým žebírkům ("svineribbe") nebo bůčku s kostí ("surkalem") s dušeným zelím, brusinkami, sušenými švestkami či jablky a omáčkou z piva. Ze západního Norska zase pochází tradice nasolených a původně sušených jehněčích žebírek (tzv. "pinnekjøtt") servírovaných s bramborem, kedlubnovou kaší a občas i speciálními vánočními párky, pečenou šunkou nebo krocanem. Norové ze severu, kteří dávají obecně přednost rybám a mořským plodům si na vánoce nemohou odpustit svou oblíbenou vylouhovanou tresku ("lutefisk") a další mořské plody (ty konzumují třeba i ke snídani). Vánoce v Norsku jsou taktéž spojeny s mnoha různými druhy sladkostí. Např. je zde populární moučník zvaný „Julekake“ podobající se naší vánočce s rozinkami, kandovanou kůrou a kardamomem, nebo „risengrynsgrøt“ nebo-li rýžový nákyp, který se jí na Štědrý den buď k obědu s máslem, cukrem a skořicí, nebo jako dezert k hlavnímu večernímu jídlu, kdy se podává se šlehačkou a malinovou nebo rybízovou polevou. Pokud ve své porci najdete mandli, dostanete za odměnu růžové nebo bílé marcipánové prasátko (někdy vážící až 1 kilogram!).
ZAJÍMAVÉ TRADICE: Snad nejznámějším zvykem v Norsku je velký vánoční strom, který Norsko každoročně daruje Velké Británii jako poděkování za pomoc, kterou jim poskytla během druhé světové války. Tento strom poté zdobí Traffalgarské náměstí. Dalším, trochu bizarním zvykem je to, že si lidé o vánocích schovávají košťata (prý proto, že na Štědrý den vycházejí čarodějnice a zlí duchové). Oblíbeným zvykem je i držení se za ruce a tanec kolem vánočního stromku za doprovodu zpívání různých koled, který se praktikuje před štědrovečerní večeří či přímo před rozbalováním dárků (nejoblíbenější norskou vánoční koledou je "Så går vi rundt om en enebærbusk"). Mezi „pohanštější“ vánoční tradice patří nezbytná konzumace alkoholu a to především domácí pálenky (tzv. "akvavitu") či silného „vánočního“ piva s mnoha druhy koření.
VÁNOČNÍ RECEPT: Sváteční pivní omáčka
Ingredience: 750 ml norského vánočního piva nebo jiného tmavého piva, 500 ml hovězího vývaru, 3 PL másla, 3 PL mouky, 1/4 pomeranče, 1/4 jablka, 5 sušených švestek, 2 celé hřebíčky, 3 kuličky nového koření, špetka soli, špetka pepře
Postup: Rozpusťte máslo. Jakmile máslo přestane bublat, přidejte mouku a míchejte, dokud směs nezíská oříškově hnědou barvu. Po troškách přilévejte horký vývar a mezi jednotlivými přiléváními dobře promíchejte. Pomeranč a jablko nakrájejte na plátky a klínky. Přidejte je do omáčky spolu se sušenými švestkami, celým hřebíčkem, novým kořením a pivem. Vařte přibližně 20 minut. Omáčku přefiltrujte přes cedník a podle chuti osolte a opepřete. Hodí se k vepřovému i jehněčímu masu.
ZDROJE:
https://www.vanocnisen.cz/
https://www.mundo.cz/
https://norge.cz/
PS: Nezapomeňte i na moje předešlé články týkající se vánočních zvyků v dalších Evropských zemích. Najdete je vždy pod názvem: Evropské vánoce na 24 způsobů!
