Článek
Když už (od advokáta vím), že by to teoreticky možné bylo, dřív, než případně podniknu nějaké další kroky, je třeba zeptat se taky těch, kterých se to týká. Markéty s Míšou.
Sobota odpoledne, zrovna jsou obě u mámy. Přes messenger holkám sdělím, co mě napadlo - s otázkou, co ony na to. „Plán B, náhrada za dětský domov“ - snažím se vysvětlit jim, co bych v tom pro ně znamenala. „Není to, že bych vás chtěla mámě ukrást,“ dodávám, podobně jako ujištění, že se neurazím, ani když řeknou ne. „Nechte si to pořádně projít hlavou,“ poznamenám na závěr, „nemusíte odpovídat hned.“
Dlouho nepotřebují, zpráva dorazí za pár minut. „Jasně že bychom chtěly a moc, poslední rok dětství fakt nechceme strávit v děcáku,“ vidí to dívky jednoznačně. „Asi jsem v to i doufala,“ stojí tam ještě od Markéty.
Pokud jde o mě, celkový záměr (nebo ten prvotní nápad bez podrobného plánu) mám teď tak měsíc; ještě poměrně donedávna by mě něco takového opravdu vůbec nenapadlo. Možná prostě jen nějaký postupný, logický, přirozený vývoj - zvlášť, když pracovně tyto věci dělat nemůžu. Nemá to tak být, osud nechce, zkoušela jsem to několik let. Možnost, že by šly ke mně, řešíme dneska poprvé, dosud jsme o ní nikdy nemluvily. Proto by mě dost zajímalo, kde dívka tyto své naděje brala.
Těžko říct, zda si to nějak konkrétně představují -; jedno se ale ví: Ústavní děti obecně často doufají, že si je někdo vezme. Domů, pryč z děcáku. Možná tím myslela tohle.
„Máma s tím nejdřív měla problém,“ dočtu se dál. „Zprvu to vzala tak, že nás jí, teto, chceš sebrat,“ pokračuje text od Markéty, „pak jsem jí to ale vysvětlila a taky už souhlasí.“ Domlouváme se, že máma zůstává možností číslo jedna; já až tou následující, kdyby ta první nedopadla.
„Ale abys toho pak nelitovala,“ napadá holky závěrem, „že sis nás, teto, vzala.“
Jsou velké, skoro dospělé, tak jim to popíšu tak, jak to vidím. Obrovský smysl, přínos i pro mě samotnou. Že se nehodlám obětovat, vnímat se jako nějaký chudák. „To by to člověk dělat neměl,“ myslím si.
Prý chápou a - jsme předběžně domluvené.
Já musím řešit, kdo to zaplatí.
Poznámka:
Jedná se o text na pokračování. Tato platforma dnes už bohužel nepřipouští přehledné číslování dílů, tak se to musí obcházet.
Příběh je skutečný; z důvodu ochrany osobních údajů byla jména změněna.
ZDVOP = zkratka pro Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
ZDVOP je příšerné slovo, proto je v tomto významu v textu používáno označení klokánek. Bývají brána jako synonyma. S tím klasickým, známým Klokánkem FOD to nemá nic společného (než to, že se zabývají tímtéž).
Autorka (37) pracuje střídavě v gastronomii a v sociálních službách.
